Libor Vojkůvka
Libor Vojkůvka | |
---|---|
Narození | 23. července 1947 Rychlov Československo |
Úmrtí | 21. září 2018 (ve věku 71 let) Šternberk Česko |
Povolání | malíř, světoběžník, entomolog a fotograf |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libor Vojkůvka (23. července 1947 Rychlov u Bystřice pod Hostýnem – 21. září 2018 Šternberk) byl český malíř–samouk,[1][2] cestovatel, fotograf, lidový bavič, entomolog a písmák, původním povoláním zahradník.[3]
Život
Narodil se v Rychlově u Bystřice pod Hostýnem. Od sedmi let bydlel s rodiči a čtyřmi sourozenci v Oskavě u Šumperka, kde byl jeho otec pošťákem.[4] Malování měl rád už jako dítě, ve škole si všimli jeho výtvarného nadání.[5] Absolvoval zahradnickou školu v Zábřehu na Moravě a do nástupu na povinnou vojenskou službu pracoval ve Velkých Losinách. [6]
Malbě se Libor Vojkůvka systematicky věnoval od počátku 70. let 20. století. Učil se sám podle odborných knih a olejovou techniku studoval podle rozpracovaných obrazů starých mistrů.[5] Navštěvoval různá místa a galerie. V roce 1974 namaloval své první obrazy olejovými barvami. V květnu 1976 měl v Šumperku první výstavu, na které představil 12 obrazů.[4] Od poloviny 70. let začal své obrazy i pravidelně vystavovat. V roce 1979 získal první místo za malbu v krajském kole Festivalu AMO v Šumperku, kterého se zúčastnilo 150 amatérských umělců. Byl zaměstnán v textilním závodě a pracoval na nočních směnách, aby ve dne mohl malovat.[4]
První soubornou výstavu měl ve Vlastivědném muzeu v Olomouci od 9.11. do 31.12.1979. Konala se pod patronací Oblastní galerie výtvarného umění.[4] [6] Zásluhu na objevení Vojkůvkova talentu měl Jaroslav Váňa, výtvarný teoretik a ředitel Vlastivědného muzea.[6] [7] V roce 1981 zprostředkoval výstavu jeho obrazů v Praze v Památníku národního písemnictví. Pomohl mu proniknout i na zahraniční scénu uspořádáním výstavy v Budyšíně na přelomu let 1984–1985.[4] S jeho přispěním Vojkůvka získal v roce 1980 místo zahradníka a byt na hradě ve Šternberku. Malování však mělo vždy přednost, v roce 1989 zaměstnání opustil a věnoval se již jen vlastní tvorbě a svým koníčkům, cestování a entomologii.[5]
Na obrazech pracoval až 12 hodin denně. Vše si dělal sám od napínání pláten a jejich podkladového šepsování, přes míchání barev až po lakování hotové malby; sám si zhotovoval i různé štětce. Jeho obrazy se vyznačují vysokou mírou propracovanosti, které docílil pečlivým vrstvením barev po vzoru starých mistrů.[6] Častým motivem jeho obrazů byla příroda, brouci, motýli, rostliny, zvířata a lidé. Většina jeho obrazů má ekologický nebo biblický podtext. V jeho tvorbě se odrazily cestovatelské zážitky a zkušenosti z řady zemí. Stylově měl blízko k surrealismu, jeho oblíbenými malíři byli Salvador Dalí a Giuseppe Arcimboldo.[4] Kromě obrazů vytvářel, především z komerčních důvodů a na objednávku, i pohlednice a kalendáře.
Po roce 1990 procestoval více než stovku zemí světa a na svých cestách mimo jiné objevil několik dosud neznámých druhů brouků.[3] Začal provozovat vlastní malou galerii v bývalé konírně u svého bytu, kterou však po několika letech musel zrušit kvůli finančním požadavkům úřadů. Stal se populární osobností nejen ve svém bydlišti, ale jako výborný vypravěč a bavič i v celostátním měřítku. V roce 1998 byl zvolen osobností roku města Šternberk, v roce 2007 obdržel Cenu města Šternberka. Měl hluboké sociální cítění, často přispíval svými pracemi na různé dobročinné účely (konto Bariéry, aukce filmových klapek apod.[8]). [6][4]
S bývalou manželkou Alenou Vojkůvkovou měl dvě děti, dceru Alenu a syna Dalimila. V únoru 2012 se znovu oženil, vzal si 27letou restaurátorku Dagmar Kubíčkovou, se kterou měl syna Damiána. Manželství však trvalo jen krátce.[9] [6]
Za celoživotní výtvarné dílo byla Liboru Vojkůvkovi udělena Cena Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017.[10]
Libor Vojkůvka zemřel na inoperabilní mozkový nádor v pátek 21. září 2018 ve věku 71 let.[3][1][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b epa TN.cz. Zemřel jeden z nejznámějších malířů! Našli mu nádor na mozku. TN.cz [online]. 2018-09-22 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Naivní cesty naivního malíře (TV seriál) (1994) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online.
- ↑ a b c Zemřel malíř Libor Vojkůvka. Novinky.cz [online]. Borgis a. s., 2018-09-22 [cit. 2018-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-22.
- ↑ a b c d e f g h VÁŇA, Jaroslav. Libor Vojkůvka. Šternberk: Jaroslav Váňa (vlastním nákladem), 2023. 28 s. ISBN 978-80-11-03333-0.
- ↑ a b c Libor Vojkůvka – O autorovi. vojkuvkalibor.com [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f HLŮZOVÁ, Vlasta. Libor Vojkůvka – malíř radosti. michalov.cz [online]. 2023-01-27 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ BLAHYNKA, Milan. Jaroslav Váňa, ten, co v sobě nosí hudbu. LUK [online]. Unie českých spisovatelů, 2017-10-4 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Libor Vojkůvka | Salon filmových klapek. www.salonfilmovychklapek.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Jan. Rozdíl skoro čtyřicet let nevadí, usmíval se čerstvý novomanžel Libor Vojkůvka. Olomouc.cz [online]. 2012-02-06 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Ceny v oblasti kultury | Olomoucký kraj. www.olkraj.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libor Vojkůvka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Libor Vojkůvka
- Oficiální stránky
- Město mé studentské – malíř a pábitel Libor Vojkůvka vzpomíná, jak na zahradnických studiích v Zábřehu našel svůj květinový a motýlí svět; dokument ČT (2009), možnost on-line přehrání
- Libor Vojkůvka ve Všechnopárty (8. 12. 2009) – možnost on-line přehrání
- Libor Vojkůvka v Česko-Slovenské filmové databázi
- Libor Vojkůvka v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“