Libor Zapletal

Libor Zapletal
Narození	14. listopadu 1920 nebo 14. ledna 1920 Velké Bílovice Československo Československo
Úmrtí	27. září 1944 Mauthausen Německá říše Německá říše
Národnost	Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libor Zapletal (14. listopad 1920, Velké Bílovice – 27. září 1944, Mauthausen) byl československý voják a příslušník výsadku Bivouac.

Mládí

Narodil se 14. listopadu 1920 ve Velkých Bílovicích. Otec Pavel byl inženýr – geometr a vlastnil stavební firmu, matka Augusta byla učitelka. Měl tři mladší sourozence, dva bratry a sestru. Rodina bydlela v Podivíně, kde vychodil obecnou školu. Od roku 1931 studoval reálné gymnázium; do záboru pohraničí v roce 1938 v Břeclavi, poté v Hodoníně. V Hodoníně v roce 1939 maturoval. Od 1. října začal studovat na Vysokém učení technickém v Brně.

Okupace

Po uzavření vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava začal pracovat jako zřízenec na hlavní poště v Brně. Zde se také zapojil do odbojové činnosti. Po prozrazení uprchl společně s dalšími pěti lidmi koncem března přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút do Francie. V řadách československé zahraniční armády se účastnil obrany Francie. Po jejím pádu byl společně s dalšími z Francie evakuován do Anglie. Tam se dostal 13. července 1940.

Po zařazení k 2. pěšímu praporu absolvoval na jaře 1941 školu pro důstojníky v záloze a byl povýšen na svobodníka aspiranta. V červenci 1941 nastoupil do sabotážního kurzu, aby se připravil pro plnění zvláštních úkolů v Protektorátě. Po absolvování sabotážního kurzu absolvoval ještě parakurz a kurz průmyslové sabotáže. Poté byl 28. října 1941 povýšen do hodnosti desátníka aspiranta. Po absolvování doškolovacího kurzu byl v dubnu 1942 zařazen ve funkci pomocníka velitele do výsadku Bivouac.

Nasazení

Společně s Jindřichem Čoupkem a Františkem Pospíšilem byl 28. dubna 1942 vysazen nedaleko Požárů na Křivoklátsku. Zapletal se společně s Pospíšilem přemístil do Zlína, ale již 2. května byl zatčen po udání Jana Chvátala. Po válce se tradovalo, na základě výpovědi kriminálního asistenta brněnského gestapa Rudolfa Königa, že klíčovou informaci o úkrytu Jindřicha Čoupka nedobrovolně poskytl právě Libor Zapletal. Na základě nových dokumentů^[zdroj?!] bylo zjištěno, že gestapo o přítomnosti všech tří parašutistů vědělo již od jejich příjezdu do Přerova. Naoko přijal nabídku ke spolupráci. Byl po šesti dnech propuštěn a měl odjet k rodičům do Podivína. Gestapák König mu pohrozil, že v případě, že je obelstí, bude postižena rodina. Dne 8. května 1942 se Zapletal v noci objevil v Podivíně. Vysvětlil situaci, otec prohlásil, že i za cenu likvidace rodiny skutečná spolupráce nepřipadá v úvahu. Gestapo pak poslalo Libora Zapletala vyzvídat do rodin parašutistů Jana Zemka a Josefa Bublíka, ale Zapletal neplnil svůj úkol podle představ gestapa. Od poloviny května se začal skrývat; nejprve v Prusinovicích a po atentátu na Heydricha v lesích u Rusavy. 1. srpna 1942 se společně s dalšíma dvěma uprchlíky pokusil, pod falešným jménem, o přechod do Švýcarska, ale na hranicích byl zatčen.

Odpykal si čtyři týdny za nedovolené překročení protektorátních hranic. Poté byl převezen zpět do Protektorátu; nejprve v září 1942 do Prahy a v únoru 1943 do Brna. Zde byl poznán jedním z příslušníků gestapa a uvězněn v Kounicových kolejích. 1. října 1943 byl převezen do Mauthausenu. V 10 hodin dopoledne 27. září 1944 byl bez soudu oběšen.

Po válce

Dne 1. prosince 1945 byl jmenován poručíkem pěchoty v záloze in memoriam.

Vyznamenání

• 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie

Reference

Literatura

• REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 

Externí odkazy

• Libor Zapletal v Encyklopedii dějin města Brna
• Kmenový list