Libuše Šafránková

Libuše Šafránková
Narození	7. června 1953 Brno Československo Československo
Úmrtí	9. června 2021 (ve věku 68 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Šlapanice
Vzdělání	Konzervatoř Brno
Choť	Josef Abrhám (1976–2021)
Děti	Josef Abrhám ml. (* 1977)
Rodiče	Miroslav Šafránek Libuše Šafránková
Příbuzní	Miroslava Šafránková (sourozenec)
Podpis
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli 1996 – Kolja
Umělecké ceny
TýTýkategorie Herečka 2003: vítězka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Šafránková, provdaná Abrhámová (7. června 1953 Brno – 9. června 2021 Praha) byla česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka herce Josefa Abrháma a starší sestra herečky Miroslavy Šafránkové.^[1] Jednalo se o herečku, pro niž byl charakteristický jemný dívčí vzhled i kultivovaný herecký projev. Účinkovala dohromady ve více než 150 filmech a televizních seriálech, v nichž se představila v komediálních i vážnějších rolích. Nezapomenutelnou roli Barunky ztvárnila v televizním filmu Antonína Moskalyka Babička. Největší popularity v tuzemsku i v zahraničí ale dosáhla jako Popelka z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Mezi její další známé filmy patří Brácha za všechny peníze, Můj brácha má prima bráchu, Princ a Večernice, Třetí princ, Vesničko má středisková nebo Báječná léta pod psa. Po boku své mladší sestry Miroslavy si zahrála ve filmu Malá mořská víla a nezapomenutelné role ztvárnila s manželem Josefem Abrhámem ve snímcích Vrchní, prchni!, Svatební cesta do Jiljí, Dokonalý muž, dokonalá žena, Play Strindberg, Všichni moji blízcí nebo Restaurace u prince.

Šafránková se řadí mezi nejvýznamnější české herečky v dějinách soudobého filmu a divadla. V roce 1996 obdržela Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli v oscarovém filmu Kolja. V roce 2008 vyhrála anketu České televize „Hvězda mého srdce“ o nejoblíbenějšího herce a herečku. V roce 2015 jí prezident republiky udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Život

Narodila se 7. června 1953 v Brně. Dětství a školní léta prožila nejprve v obci Synalov poblíž Lomnice^[2][3], odkud pocházeli prarodiče z otcovy strany, a poté ve Šlapanicích u Brna.^[4] Její otec Miroslav Šafránek (1927–1984) tam působil jako učitel hudby, kapelník místní dechovky, kostelní varhaník a hudební doprovod v ochotnickém divadle. Matka Libuše Šafránková, rozená Hrubanová (1932–2008), po které nesla herečka jméno, učívala na oděvní průmyslovce.^[5][6]

V dětství chodila do dramatického kroužku, hrála v ochotnickém divadle a účastnila se různých recitačních soutěží a mnohé z nich vyhrávala.^[7] V roce 1971 absolvovala dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře, od druhého ročníku hostovala^[8] a v letech 1970–1971 byla v angažmá Státního divadla v Brně.^[9] První velkou hereckou příležitost dostala na scéně činohry Mahenova divadla v roli Shakespearovy Julie.^[10]

Následně se přestěhovala do Prahy a působila v Krejčově Divadle Za branou (1971–1972),^[11] po jeho násilném uzavření se stala členkou Činoherního klubu (1972–1990), kde vystupavala ve většině tamních inscenací mimo jiné jako Nina Zarečná v Krejčově inscenaci Racka nebo Colombina v Menzelově komedii Tři v tom. Zde se seznámila s hercem Josefem Abrhámem, který se po rozchodu s Naďou Urbánkovou stal roku 1976 jejím manželem. Svatba se konala na Karlštejně. V roce 1977 se jim narodil syn Josef.

V letech 1992–1994 byla členkou činohry Národního divadla,^[9] ale po dvou sezonách se vrátila do Činoherního klubu, který však pro neshody záhy definitivně opustila.^[8]

Syn Josef se stal režisérem a má 5 dětí – s první manželkou (Denisa Grimmová, režisérka) syny Josefa (* 2006) a Antonína (* 2009) a s druhou manželkou Ľudmilou dceru Lauru, syna Benjamina a dceru Lylli Myriam (* 2022).

V roce 2014 podstoupila Šafránková náročnou operaci, při které jí byl odstraněn nádor plíce spolu s částí plicního laloku. Dne 7. června 2021, v den svých 68. narozenin, podle deníku Blesk byla na lékařském zákroku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde o dva dny později zemřela.^{[12][13][14][15][16][17]} Dne 25. června proběhlo veřejné rozloučení v kostele sv. Anežky v Praze na Spořilově a následně 2. července zádušní mše a uložení na hřbitově v rodných Šlapanicích.^[18]

Film

Během svého života hrála ve více než 150 filmech a televizních seriálech^[19], z nichž např. Kolja získal Oscara a Obecná škola na něj byla nominována.^[20] Mezi nejvýznačnější role se řadí Barunka v adaptaci knižní klasiky Babička (1971), Popelka v koprodukční pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973), Vránová v komedii Vrchní, prchni! (1980), Součková ve Svěrákově Obecné škole (1991), zpěvačka Klára ve filmu Kolja (1996), Kvídova matka v komedii Báječná léta pod psa (1997) a Petrova babička ve snímku Jak jsme hráli čáru (2014).^[20]

Televize

Divadelní role, výběr

Činoherní klub

V Činoherním klubu působila od 1. října 1972 do 30. června 1987, od 1. ledna 1989 do 30. listopadu 1990 a od 1. května 1994 do 30. listopadu 1995.

• Leonid Leonov: Zlatý kočár (režie Jaroslav Vostrý, premiéra 1972) – Olinka
• Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa (režie Jan Kačer, premiéra 1973) – neteř Soňa
• Carlo Goldoni: Poprask na laguně (režie Ladislav Smoček, premiéra 1973) – Checca
• Jiří Mahen: Chroust (režie Ladislav Smoček, premiéra 1974) – Tonička
• Anton Pavlovič Čechov: Racek (režie Jan Kačer, premiéra 1975) – Nina
• Ivan Bukovčan: Než kohout zazpívá (režie Jan Matějovský, premiéra 1975) – gymnazistka Zuzka
• Leonid Leonov: Vlk (režie Ladislav Smoček, premiéra 1976) – Nasťa
• Eugene O'Neill: Cesta dlouhého dne do noci (režie Ladislav Smoček, premiéra 1978) – Cathleen
• Jaroslav Vostrý: Tři v tom (režie Jiří Menzel, premiéra 1978) – Colombina
• Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Bouře (režie Ivo Krobot, premiéra 1980) – Kateřina
• István Örkény: Rodina Totů (režie Ivo Krobot, premiéra 1982) – Ágika
• Anton Pavlovič Čechov, Bertolt Brecht: Svatby (režie Vladimír Strnisko, premiéra 1985)
• Anton Pavlovič Čechov: Svatba – porodní asistentka A. M. Zmejukinová
• Bertolt Brecht: Maloměšťákova svatba – Nevěsta
• Michael Frayn: Bez roucha (režie Jiří Menzel, premiéra 1986) – Poppy Norton-Taylorová
• Václav Havel: Žebrácká opera (režie Jiří Menzel, premiéra 1990) – Jenny
• Jean-Paul Sartre: S vyloučením veřejnosti (režie Vladimír Strnisko, premiéra 1994) – Estelle
• Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba (režie Vladimír Strnisko, premiéra 1995) – dohazovačka Tekla

Národní divadlo

• Děti slunce (1972) – Fima
• Lesní duch (1973) – Sofie
• Saténový střevíček (1992) – Doňa Prouheza
• Zimní pohádka (1993) – Hermiona

Ocenění

• 1973 5. národní přehlídka filmů pro děti: Zlatý dudek – cena za nejlepší dívčí herecký výkon za film Tři oříšky pro Popelku
• 1975 13. filmový festival mladých: Čestné uznání za herecký výkon za film Můj brácha má prima bráchu
• 1991 13. festival české a slovenské filmové veselohry: cena za nejlepší ženský herecký výkon za film Žebrácká opera
• 1996 Český lev za nejlepší ženský herecký výkon za film Kolja
• 1997 nominace na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon za film Báječná léta pod psa
• 2000 2. místo v anketě Lidových novin o nejlepší českou herečku 20. století
• 2003 nejlepší herečka v divácké anketě Týtý
• 2007 MFF Zlín: uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež
• 2008 vítězka ankety České televize Hvězda mého srdce
• 2012 nejoblíbenější česká žijící herečka podle návštěvníků www.seznam.cz
• 2015 medaile Za zásluhy

Odkazy

Reference

Literatura

• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 34, 154, 156.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 308–311. 
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 932. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 627–628. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 681. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 242. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Libuše Šafránková na Wikimedia Commons
• Osoba Libuše Šafránková ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Libuše Šafránková
• Libuše Šafránková v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Libuše Šafránková v databázi Archivu Národního divadla
• Libuše Šafránková v archivu Národního divadla Brno
• Libuše Šafránková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Libuše Šafránková ve Filmové databázi
• Libuše Šafránková na Kinoboxu
• Libuše Šafránková v Internet Movie Database (anglicky)
• Libuše Šafránková na Dabingforum.cz
• Libuše Šafránková na webu České televize
• Záznam posledního rozloučení s Libuší Šafránkovou na iVysílání
• Hrob Libuše Šafránkové na portále BillionGraves.com