Libuše Freslová
| Libuše Freslová | |
|---|---|
 Libuše Freslová (před r. 1927) | |
| Narození | 27. června 1898 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. srpna 1982 (ve věku 84 let) Praha  Československo |
| Choť | Vévoda, Ludvík Veverka |
| Rodiče | Václav Fresl, Marie Freslová |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libuše Freslová (27. června 1898 Praha – 20. srpna 1982 Praha) byla česká herečka.[1]
Životopis
Libuše Freslová se narodila v rodině Václava Fresla (1868) a Marie Freslové (1873).[2] Jejím prvním manželem byl jistý Bertin Vévoda (1882), za kterého se provdala[3] 25. února 1919 v Slavoníně u Olomouce, v roce 1933 se rozvedla. Druhým manželem, byl od roku 1936 herec Ludvík Veverka (1893–1947).
Soukromě se učila herectví u Leopoldy Dostalové. Stala se členkou kočovné divadelní společnosti Havlíček-Konětopský (1917), následovalo Městské divadlo v Ostravě (1917–1918), plzeňské Městské divadlo (1918–1923) a konečně Divadlo na Vinohradech, kde setrvala až do roku 1959.
Byla výraznou pražskou herečkou, ale filmové kamery ji vyhledaly většinou jen v malých rolích. Spolupracovala s rozhlasem, ojediněle i s televizí, několik jejích divadelních výstupů zaznamenaly přenosné nosiče – gramofonové desky.
Dílo
Divadelní role (výběr)
- Zkrocení zlé ženy: Blanka – William Shakespeare
- Žebrácká opera: dcera Polly – Bertold Brecht
- Modrý pták: Štěstí – Maurice Maeterlinck
- Shakespeare: matka Mary Ardenové – František Kožík
- Hamlet: Ofélie – William Shakespeare
- Polská krev – Leo Stein, Oskar Nedbal
- Léto – Fráňa Šrámek
- Don Carlos – Friedrich Schiller
- Legenda o lásce – Nâzım Hikmet
Role ve filmech
- Román hloupého Honzy: Mína dcera Hovorkové – 1926
- Obrácení Ferdyše Pištory: Hedva Rosenštoková – 1932
- Dvaasedmdesátka: dozorkyně – 1948
- Němá barikáda: manželka majitele domu paní Řepová – 1948
- Revoluční rok 1848: Eleonora Windischgrätzová – 1949
- Vlčí jáma: měšťanka Schillingerová – 1957
- Poslední růže od Casanovy: paní z Bíliny – 1966
- Farářův konec: postarší nevěsta – 1968
Gramofonové desky
- Hamlet – 1929
- Žebrácká opera – 1932
- Hvězdy divadla na Vinohradech – 1908–1942; 2007
Jiné
- Medailonky hudebních interpretů – Josef Bartl, Beno Blachut, Libuše Freslová, Jarmila Kronbauerová, Luděk Mandaus, Karel Nedbal, František Roland, Vladimír Šmeral, Jaroslav Vojta, Eva Vrchlická
- Vlčí jáma [videozáznam] – scénář Jiří Brdečka; námět Jarmila Glazarová; režie, námět, scénář Jiří Weiss; hrají: Jana Brejchová, Miroslav Doležal, Libuše Freslová, Jaroslav Průcha, Jiřina Šejbalová: Praha: Filmexport Home Video, 2012
Odkazy
Reference
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 562.
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Fresl Wenzel (1868) s rodinou
- ↑ Matriční záznam o sňatku Bertina Vévody s Libuší Freslovou farnost Slavětín
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Libuše Freslová
- Libuše Freslová ve Filmovém přehledu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Libuše Freslová