Libuše Geprtová

Libuše Geprtová
Narození21. prosince 1941
Protektorát Čechy a Morava Kolín
Úmrtí18. listopadu 2005 (ve věku 63 let)
Československo Praha
Aktivní roky1960–2005
Partner(ka)Vítězslav Jandák
SídloPraha
Významné roleViktorka v Babičce (1971)
Polana v Hordubalovi (1979)
Anežka ze Schauenburka v Královském gambitu (1974)
Frosina v Lakomcovi (1978)
Lída v seriálu Plechová kavalerie (1979)
mamienka v Pasáčkovi z doliny (1983)
vdova Morousová v Četnických humoreskách (díl Vdavky za všechny prachy, 1997)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Geprtová (21. prosince 1941 Kolín18. listopadu 2005 Praha) byla česká herečka a pozoruhodná osobnost českého filmu, televize, rozhlasu a divadla. Ztvárnila celou řadu divadelních a filmových rolí. Její nejslavnější rolí se stala postava Viktorky v televizní verzi Babičky, kterou režíroval Antonín Moskalyk.[1]

Životopis a herecká kariéra

Libuše Geprtová se narodila jako druhé z dvojčat, její bratr brzy emigroval a starší sestra předčasně zemřela. Vyrůstala v intelektuálně založené a vážené měšťanské rodině, kterou však poznamenala úmrtí způsobená rakovinou. Tento smutný osud se nevyhnul ani jí samotné.[2] Vystudovala učitelský ústav a několik let učila na základních školách, nedříve ve Zlonicích u Slaného, a potom v Hořicích. Již ve 20 letech byla obsazena do první filmové role, špionážního dramatu Kohout plaší smrt a téhož roku 1961 také do detektivky Kde alibi nestačí.

Teprve po skončení zaměstnání se herecké kariéře věnovala zcela. Dva roky byla členkou Divadla V. Nezvala v Karlových Varech, kde vynikla zejména jako Manon Lescaut. Další sezonu působila v Těšínském divadle v Českém Těšíně. Poté následovala řada menších filmových rolí, mimo jiné Kateřina v Dámě na kolejích (1966).[2] Několik let pak hrála v činohře Státního divadla Brno, kde mezi lety 1965–1971 vytvořila řadu nezapomenutelných rolí. Před studiem herectví na DAMU dala přednost praxi.

V roce 1971 dostala velkou nabídku z Barrandova. Režisér Antonín Moskalyk v novém zpracování Babičky od Boženy Němcové svěřil Libuši Geprtové roli bláznivé Viktorky. V roce 1971 se jí narodil syn Svatopluk, jehož otcem je Vítězslav Jandák. Její starší sestra byla v té době již těžce nemocná a své chorobě nakonec podlehla.

V roce 1973 přijala angažmá v Divadle Na zábradlí a strávila zde přes 30 plodných let. Řada úspěšných inscenací, v nichž hrála, je spjata se jménem režiséra Evalda Schorma. Po odchodu z divadla pracovala pro Český rozhlas. Uváděla zde svůj pořad rozhovorů se zajímavými hosty nazvaný Co máš v rozhlase rád aneb Splněná přání.[1][3] V roce 2004Karel Heřmánek z Divadla Bez zábradlí nabídl roli paní Stoneové v legendárním muzikálu Cikáni jdou do nebe. V této roli hrála až do jara roku 2005.[4]

To již byla velmi těžce nemocná. Nehodlala se však vzdát. V létě 2005 podstoupila operaci hlavy a věřila, že nemoc překoná.[2] Svůj boj se zákeřným onemocněním - nádorem plic metastazujícím do mozku však prohrála a 18. listopadu 2005 zemřela.

Pohřbena byla v Urnovém háji Krematoria Strašnice[5].

Česká televize věnovala v roce 2007 Libuši Geprtové vzpomínkový dokument Tiché kroky v cyklu Příběhy slavných.[3]

Filmografie

Film

  • 1961 Kohout plaší smrt
  • 1961 Kde alibi nestačí
  • 1965 Úplně vyřízený chlap
  • 1966 Dáma na kolejích
  • 1971 Gazdina roba
  • 1974 Lidé z metra
  • 1974 V každém pokoji žena
  • 1974 Zbraně pro Prahu
  • 1978 Horúci dych
  • 1979 Hordubal
  • 1979 Kam nikdo nesmí
  • 1979 Smrt stopařek – role: kunčaftka
  • 1980 Něco je ve vzduchu
  • 1980 Ten svetr si nesvlíkej
  • 1981 Ta chvíle, ten okamžik
  • 1983 Pasáček z doliny
  • 1983 Putování Jana Amose
  • 1983 Záchvěv strachu
  • 1984 Komediant
  • 1984 Láska s vůní pryskyřice
  • 1984 Oldřich a Božena
  • 1985 Operace mé dcery
  • 1990 Houpačka
  • 2004 A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu

Televize

Odkazy

Reference

  1. a b www.nekrolog.cz. www.nekrolog.cz [online]. [cit. 2006-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-28. 
  2. a b c Libuše Geprtová v Česko-Slovenské filmové databázi
  3. a b Libuše Geprtová na stránkách České Televize
  4. idnes
  5. GEPRTOVÁ Libuše - hroby-slavnych.cz. hroby-slavnych.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 122, 123, 352.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. I. díl: A–K. 1. vydání (dotisk). Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 310–311.
  • Kdo je kdo: 91/92: Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 223. 
  • Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno: Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 535–537.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“