Libušina lázeň
Libušina lázeň je lidové pojmenování gotické stavby, která se nachází na pražském Vyšehradu. Název Libušina lázeň užívá i odborná literatura, i když je zjevné, že se jedná o legendu.
Stavba, umístění a účel
Zřícenina tzv. Libušiny lázně, která stojí na vyšehradské skále, je součást středověkého opevnění Vyšehradu, pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 14. století. Jednalo se nejspíš o tzv. hlásku, která měla strážní funkci; též se do ní po líhách od řeky vytahovaly smykem nádoby s vodou, případně jiné předměty.[1]
Legendy o názvu
Jako Libušina lázeň byla tato stavba nazývána již v polovině 19. století, podle bájné kněžny Libuše.[2] Jiné pověsti přisuzovaly tento název nejhlubšímu místu ve Vltavě pod vyšehradskou skalou.[3] Jako místo Libušiných věšteb zmiňuje Libušinu lázeň Karel Jaromír Erben v básni Věštkyně ve sbírce Kytice („...pod hradem dole staveníčko milé – kněžnina lázeň na řece...“).[4]
Často citovaná legenda o tom, že z tohoto místa Libuše svrhávala své milence, pochází pravděpodobně z Francie, kde obvinění o cizoložství a následných vraždách posloužilo k zapuzení Blanky Burgundské, manželky francouzského krále Karla IV Sličného.[5]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libušina lázeň na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ NECHVÁTAL, Bohumil. K středověkému opevnění Vyšehradu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zřízenina tzv. Libušiny lázně, s. 207–209.
- ↑ ZAP, Karel Vladislav. Průwodce po Praze. Praha: Bedřich Krečmár, 1878. Dostupné online. Kapitola Wyšehrad, s. 177.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. Kapitola 3. Purkyňova ulice - Žofín, s. 1131.
- ↑ ERBEN, Karel Jaromír. Kytice z pověstí národních. Praha: J. Pospíšil, 1853. Dostupné online. Kapitola Věštkyně, s. 120.
- ↑ BARTOŠ, Zbyněk. Pražské kuriozity. Praha: Ivo Železný, 2000. Dostupné online. ISBN 80-237-3624-8. Kapitola Libušina lázeň, s. 9. Dostupné online po registraci.
Média použitá na této stránce
Sadeler's prospect - crop, Prague, Vyšehrad (1606)