Lichen planus

Lichen planus, resp. lichen ruber planus je zánětlivé onemocnění. Postihuje kůži, sliznice, vlasy a nehty. Stanovit lze spolehlivě jen histologicky. Příčinná léčba zatím není známa.

Etiologie onemocnění je nejasná. Uvažuje se o účasti cytotoxických T-lymfocytů namířených proti antigenům v oblasti bazální membrány. Onemocnění má souvislost s chronickými hepatopatiemi (hepatitida C a hepatitida D) a s podáváním léků (beta-blokátory).

Silně svědivé kožní onemocnění charakterizované polygonálními plochými lesklými papulkami (typ puchýřku) různé velikosti, které se mohou seskupovat do větších ložisek. Jejich barva se může postupně měnit od světle růžové až po tmavě hnědočervenou či nafialovělou. Nejčastěji bývá na bércích, nohách, chodidlech, dlaních, předloktí, v okolí pohlavních orgánů, ale i na sliznici. Projevy jsou někdy značně polymorfní (proměnlivé). Nemoc má tendenci ke zhojení i recidivám.[1] Postihuje obě pohlaví, nejběžněji ve věku mezi 30.– 60. rokem.[2] Onemocnění není přenosné. Ze stomatologického hlediska je poměrně častým onemocněním lokalizovaným v ústních sliznicích.

Příznaky

Typická je vyrážka různého zbarvení. Léze se objevují zpravidla na dlaňové straně zápěstí, v křížové krajině, na nártech a hleznech, někdy i v oblasti genitálií (častěji se jedná o atopický ekzém nebo lupénku).

Léčení

Protože přesnou příčinu se podaří určit zřídkakdy, lékaři se zaměřují na symptomatologickou terapii. Podávají se léky na snížení zánětlivosti, mohou se podávat léky tlumící svědění. Podávají se ústní či lokální steroidy, imunosupresivní léky nebo hydroxychlorochin. Aplikují se imunomodulancia, lokální anestetika, při postižení sliznic desinfekční výplachy.

Bylinné přípravky

Šrucha zelná je také klinicky účinná při léčení ustního onemocnění lichen planus[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lichen ruber planus. In: Velký lékařský slovník [online]. 1998–2019 [cit. 24. 1. 2019]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/lichen-ruber-planus
  2. ↑ VLAŠÍN, Zdeněk. Lichen ruber planus. In: Česká dermatovenerologická společnost [online]. [1999] [cit. 24. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.derm.cz/napln/historicke-standardy-cds/lichen-ruber-planus/
  3. ↑ AGHA-HOSSEINI, Farzaneh; BORHAN-MOJABI, Katayun; MONSEF-ESFAHANI, Hamid-Reza. Efficacy of purslane in the treatment of oral lichen planus. Phytotherapy Research. 2009-07-07, roč. 24, čís. 2, s. 240–244. Dostupné online [cit. 2022-06-22]. ISSN 0951-418X. DOI 10.1002/ptr.2919. 

Literatura

  • PÁNKOVÁ, Růžena. Nevenerická kožní onemocnění zevního genitálu u mužů. Urologie pro praxi. 2002, čís. 4, s. 154–160. Dostupné online. ISSN 1803-5299. 
  • ŠTORK, Jiří et al. Dermatovenerologie. Praha: Galén, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.

Související články

Externí odkazy