Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)

Liechtensteinská hrobka v Moravském Krumlově
Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektJohann Henrizzi
Výstavba1789
Současný majitelŘímskokatolická farnost Moravský Krumlov
Poloha
AdresaMoravský Krumlov, ČeskoČesko Česko
UlicePalackého
Souřadnice49°3′2,71″ s. š., 16°18′43,89″ v. d.
Další informace
Kód památky14702/7-6583 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Všech svatých)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lichtenštejnská (Liechtensteinská) hrobka, také hrobka Lichtenštejnů nebo hrobka rodu Liechtensteinů je klasicistní stavba z roku 1789, která stojí severozápadně od kostela Všech svatých v Moravském Krumlově v okrese Znojmo. Sloužila jako pohřebiště moravskokrumlovské sekundogenitury (karlovské linie) Liechtensteinů.[pozn. 1] Jedná se o jednu z prvních klasicistních hrobek v Česku vůbec.[1][2] Budova je památkově chráněná[3] a je v majetku římskokatolické farnosti Moravský Krumlov.

Historie

Moravský Krumlov patřil Liechtensteinům oficiálně od roku 1625, kdy byl učiněn zápis v zemských deskách o koupi panství Gundakarem z Liechtensteinu (1580–1658) od císařské komory.[4] V roce 1750 získal Emanuel z Liechtensteinu (1700–1771) Moravský Krumlov od svého bratra, panujícího knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696–1772), a tak se toto panství stalo majorátem mladší rodové větve (sekundogenitury).[5]

Hrobku dala zbudovat v roce 1789 podle návrhu architekta Johanna Henrizziho Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu (1745–1812) pro svého manžela Karla knížete z Liechtensteinu (1730–1789).[3][1][6] V hrobce byli pohřbeni i další členové rodu Liechtensteinů, kteří sídlili na zdejším zámku. Jako poslední zde byl v roce 1908 pohřben Rudolf z Liechtensteinu, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa I.[3] Jeho osobou vymřela karlovská linie rodu po meči.

Posledními soukromými majiteli moravskokrumlovského zámku a velkostatku byli Kinští z choceňské větve (1908–1945).

Architektura

Erb Liechtensteinů na průčelí

Architektonické plány jsou uloženy v Moravském zemském archivu.[7] Hrobka má čisté klasicistní tvary.[3] Skládá se ze dvou částí. Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část je vlastní pohřebiště.

Nadzemní část má podobu jednoduchého hranolu na čtvercovém půdorysu, na severní straně vybíhá malý výklenek určený pro oltářní obraz.[8] Průčelí, které je členěno kvádrovou rustikou, je uzavřeno nízkým trojúhelným štítem.[1] Na čelní stěně na kladí je německý nápis HERR SEI UNS NICHT RICHTER, SONDER ERLÖSER, to znamená Pane, nebuď nám soudcem, ale spasitelem.[8] Nad portálem je osazena deska s textem v latině:

ELEONORA. OETTINGANA. PRINC. CAROLO. LIECHTENSTEINIO. PRINC.
CIVIB. AEQVE. AC. EXERCITIB. CARISS. MARITO. DESIDERATISSIMO.
TVM. SIBI. ET. SVIS. ORDINE. QVO. NATVRAE. AVTOR. IVSSERIT.
SECUTURIS. VIVENS. FECIT. ANNO. M.DCC.LXXXIX.

Nápis by se dal přeložit jako Kněžna Eleonora z Oettingen Knížeti Karlovi z Lichtenštejna, milému lidem i vojsku, postrádanému manželovi, jakož i sobě a svým blízkým, podle řádu, který stvořitel přírody přikázal svým následovníkům. Vybudovala za svého života. Roku 1789. V horních rozích této kamenné desky je také umístěn Kristův monogram.[8]

Po stranách portálu jsou kamenné reliéfní znaky rodu Liechtensteinů (vlevo) a Oettingenů (vpravo).[3][9][10] Po stranách je doplňují reliéfní vegetativní prvky ratolestí.[11] Vchod chrání kovaná mříž.[9]

Boční stěny hrobky jsou prolomeny dvěma půlkruhovými okny s výrazným pískovcovým ostěním. Bosáž na bočních stěnách se na rozdíl od průčelí omezila pouze na nároží.[11]

Hrobka je od prostoru před kostelem Všech svatých oddělena plotem.[12] Brána má spíše ještě barokní podobu a je tvořena dvěma pilíři, které mají jednoduchou patku a hlavici a jsou zakončeny koulí (čučkem). Poblíž hrobky roste akát a borovice.[8]

Interiér

Pohřební kaple je zaklenutá jednoduchou čtyřdílnou křížovou klenbou, na které byla iluzivní výmalba ve formě poskládaných cihel.[11] Pravoúhlé výklenky vybrané v síle zdi jsou zaklenuty valeně.[10] Interiéru dominuje obraz Ukřižovaný (Kristus na kříži), olejomalba na plátně od vídeňského malíře Huberta Maurera, který vyplňuje celou severní stranu.[11][10] Zařízení tvoří i dvě dubové lavice a klekátko. Nad vchodem je v lunetě rodokmen Liechtensteinů z mladší moravskokrumlovské větve a do bočních stěn jsou vsazeny bronzové desky v pískovcových rámech se jmény všech pochovaných.[13][6]

Do podzemní části se vchází po litinových schodech po odkrytí litinových desek, které jsou vykládány bílými a modrými sklíčky.[6] Krypta se nachází nejen pod samotnou stavbou, ale pokračuje i mírně směrem k východu. V hlavní pohřební místnosti jsou rakve poskládány ve dvou řadách. Na severní straně dole se nacházejí rakve zakladatelů moravskokrumlovské větve a jejich dětí. Nahoře odpočívají vnuci a pravnuci Karla I. Boromejského a jeho ženy Marie Eleonory. V jižní části se nachází sarkofágy s ostatky sourozenců Karla Františka a jeho dětí. Chodba vede do další místnosti, kde jsou pohřbeni Mořic Josef se svou chotí Leopoldinou Esterházy a vedle nich Mořicovi bratři, Josef Václav a Alois Gonzaga.[13] Hrobka je vyzdobena iluzívní malbou představující neomítnutou cihlovou zeď.[6] Většina rakví byla zhotovena z cínu, nechybí ovšem ani rakve z mědi. Uvnitř každé kovové rakve se nachází ještě vlastní dřevěná.[6] Na některých rakvích jsou v oblasti srdce a mozku umístěny schránky (urny) se srdcem a vnitřnostmi,[6] které byly odděleny při balzamování těl.

Seznam pohřbených

V hrobce se pohřbívalo mezi lety 1789 a 1908[6] a bylo zde pohřbeno 21 členů rodiny.[14]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[15] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam nemusí být úplný.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.15.Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu
29. 9. 1730 VídeňEmanuel z Liechtensteinu
3. 2. 1700 Vídeň – 15. 1. 1771 Vídeň		30. 3. 1761 Vídeň:
Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)		Pohřben 24. 2. 1789.[16]Zakladatel tzv. karlovské linie rodu Liechtensteinů, c. k. komoří a skutečný tajný rada,[16] polní maršál,[16] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772).[16]

Jeho bratr František Josef I. z Liechtensteinu (1726–1781) byl zakladatelem dnešní panující větve rodu.

21. 2. 1789 Vídeň[16]Marie Antonie z Dietrichsteinu
10. 9. 1706 – 7. 6. 1777 Vídeň
2.17.Eleonora z Liechtensteinu1795Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3)Pohřbena 3. 3. 1795.[17]Zemřela ve věku 3 měsíců.[17]
1795Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)
3.16.Karel II. Jan z Liechtensteinu1. 3. 1765Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)28. 9. 1789 Vídeň:
Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)		Pohřben 28. 12. 1795.[18]Zabit v souboji s baronem von Weichs.
24. 12. 1795 Vídeň, v soubojiMarie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)
4.17.Leopold z Liechtensteinu7. 2. 1792Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3)Pohřben 24. 10. 1800.[19]Zemřel ve věku 8 let.[19]
20. 10. 1800[19]Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)
5.17.Mikuláš z Liechtensteinu[20]6. 4. 1807[15]Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8)Zemřel jako kojenec.
8. 4. 1807[15][pozn. 2]Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14)
6.17.Mořic z Liechtensteinu1810Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8)Pohřben 10. 6. 1811.[21]Zemřel ve věku 9 měsíců.[21]
6. 6. 1811[21]Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14)
7.(15.)Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu
7. 7. 1745 OettingenJan Alois I. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu
18. 1. 1707 Oettingen – 16. 2. 1780 Oettingen		30. 3. 1761 Vídeň:
Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)		Pohřbena 30. 11. 1812.[22]Zakladatelka hrobky, Dáma Řádu hvězdového kříže,[22] oblíbenkyně císaře Josefa II. Nechala upravit zámek v Moravském Krumlově a zasloužila se o založení anglického parku před zámkem. Zemřela na vodnatelnost břicha.[22] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Josefa, provd. Harrachová (1763–1833)
  • 2. Karel II. Boromej Jan (1765–1795; č. 3)
  • 3. Josef Václav (1767–1842; č. 13)
  • 4. Emanuel Kašpar (1770–1773)
  • 5. Mořic Josef Jan (1775–1819; č. 8)
  • 6. František Alois (1776–1794)
  • 7. Alois Gonzaga Josef (1780–1833; č. 12)
26. 11. 1812 Vídeň[22]Terezie Marie Anna z Holstein-Sonderburgu
19. 12. 1713 Vídeň – 14. 7. 1745 Oettingen
8.16.Mořic Josef z Liechtensteinu
21. 7. 1775 VídeňKarel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton):
Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (č. 14)		Pohřben 29. 3. 1819.[23]
24. 3. 1819[23] Vídeň[15]Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)
9.18.Terezie z Liechtensteinu28. 10. 1822Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17)Pohřbena 4. 12. 1824.[24]Zemřela ve věku dvou let na střevní koliku.[24]
4. 11. 1824[24]Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)
10.18.Eleonora z Liechtensteinu1. 10. 1825Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17)Pohřbena 12. 6. 1827.[25]Zemřela ve věku 3 let na plicní gangrénu.[25]
3. 5. 1827 Velký Varadín, Uhry[25]Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)
11.18.Marie Anna z Liechtensteinu[20]1828Karel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17)Pohřbena 22. 2. 1830.[26]Zemřela ve dvou letech.[26]
15. 2. 1830 Vídeň[26]Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)
12.16.Alois Gonzaga z Liechtensteinu
1. 4. 1780 VídeňKarel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)Pohřben v rodinné hrobce 10. 11. 1833.[27]Zemský velitel na Moravě (1826–1829) a v Čechách (1829–1833), polní zbrojmistr (1830), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1830).
4. 11. 1833 Praha[27]Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)
13.16.Josef Václav z Liechtensteinu21. 8. 1767 VídeňKarel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)Pohřben v rodinné hrobce 4. 8. 1842.[28]Kanovník katedrály sv. Ruperta a Virgila v Salcburku, generálmajor.
30. 7. 1842 Vídeň[28]Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)
14.(16.)Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty31. 1. 1788 VídeňMikuláš II. Esterházy z Galanty
12. 12. 1765 Vídeň – 25. 11. 1833 Como		13. 4. 1806 Eisenstadt (Kismarton):
Mořic Josef z Liechtensteinu (č. 8)		Pohřbena v rodinné hrobce 12. 9. 1846.[29]Zemřela na vodnatelnost.[29] Porodila dva syny a tři dcery:[30]
6. 9. 1846 Liběšice[29]Marie Josefa z Liechtensteinu
13. 4. 1768 – 8. 8. 1845 Vídeň-Hütteldorf
15.(16.)Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch19. 11. 1770 VídeňFrantišek Antonín z Khevenhüller-Metsch
3. 7. 1737 – 22. 12. 1797 Vídeň		28. 9. 1789 Vídeň:
Karel II. Jan z Liechtensteinu (č. 3)		Pohřbena v rodinné hrobce 16. 8. 1849.[31]Porodila dva syny a jednu dceru:[32]
10. 8. 1849 Vídeň-Leopoldstatdt[31]Marie Terezie z Rottalu
19. 1. 1742 Vídeň – 9. 8. 1777 Vídeň
16.(17.)Františka Bruntálská z Vrbna8. 12. 1799 VídeňRudolf Jan Bruntálský z Vrbna
23. 7. 1761 Vídeň – 30. 1 .1823 Vídeň		20.[33] nebo 21. 8.[15] 1819 Vídeň:
Karel III. František z Liechtensteinu (č. 17)		Pohřbena v rodinné hrobce 10. 7. 1863 za přítomnosti 18 kněží.[34]Narodily se jí následující děti:
6. 7. 1863 Dornau[34]Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu
8. 2. 1763 Vídeň – 28. 7. 1803 Penzing bei Wien
17.17.Karel III. František z Liechtensteinu
23. 10. 1790 VídeňKarel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)20.[33] nebo 21. 8.[15] 1819 Vídeň:
Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)		Pohřben v rodinné hrobce 12. 4. 1865 za přítomnosti 17 kněží.[33]Císařský komoří a c. k. tajný rada, generál jízdy (1851),[33] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1852),[33] držitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána,[33] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (od 1861), nejvyšší hofmistr císařského dvora (1849–1865). V roce 1802 se stal majitelem panství a zámku Velké Losiny, v roce 1853 přikoupil velkostatek Budkov jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa a v roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.
7. 4. 1865 Vídeň[33]Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)
18.18.Karel IV. Rudolf z Liechtensteinu
19. 4. 1827 Velký VaraždínKarel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17)Pohřben v rodinné hroce 21. 1. 1899 brněnským biskupem Františkem Bauerem za přítomnosti 33 kněží a 2 kapucínů.[35]1. kníže z Liechtensteinu karolinské linie (od 18. dubna 1861), císařský komoří a c. k. tajný rada, c. k. podplukovník mimo službu,[35] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (od 1867), majorátní pán na Moravském Krumlově a Budkově, pán na Hostimě a Velkých Losinách.[35]
16. 1. 1899 Vídeň, Maximilianplatz 16[35]Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)
19.18.Rudolf z Liechtensteinu,
zvaný "Krásný princ"
18. 4. 1838 VídeňKarel III. Boromej František z Liechtensteinu (č. 17)Pohřben 18. 12. 1908 brněnským biskupem Pavlem Huynem za asistence 36 kněží.[36]2. kníže z Liechtensteinu karolinské linie (1899–1908), generál jízdy,[36] tajný rada,[36] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (v letech 1897–1899 doživotní), nejvyšší štolba císařského dvora (1892–1896), nejvyšší hofmistr císařského dvora (1896–1908), majorátní pán na Moravském Krumlově.
15. 12. 1908 Moravský Krumlov[36]Františka Bruntálská z Vrbna (č. 16)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vybudování mauzolea symbolizuje nezávislost moravskokrumlovské větve Liechtensteinů na té hlavní. Členové hlavní větve bývali pohřbíváni v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově u Brna. Po druhé světové válce byla většina příslušníků vládnoucí knížecí rodiny pohřbena v Lichtenštejnské knížecí hrobce (Fürstliche Gruft) z let 1958–1960 poblíž katedrály sv. Florina ve Vaduzu.
  2. ↑ V matrice zemřelých Moravského Krumlova k roku 1807 ani 1808 nefiguruje.[1]

Reference

  1. ↑ a b c KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 220. 
  2. ↑ KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 76. Dále jen Klasicistní hrobky knížecích rodin. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e Lichtenštejnská hrobka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 165. 
  5. ↑ JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7277-403-6. S. 81. Dále jen Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. 
  6. ↑ a b c d e f g VAŘEKA, Marek. 380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově. Držba Lichtenštejnů v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2013. ISBN 978-80-87375-05-1. S. 22. 
  7. ↑ Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 70
  8. ↑ a b c d Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 73
  9. ↑ a b Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 243
  10. ↑ a b c BOHUMIL, Samek. Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 2. J/N. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 594. 
  11. ↑ a b c d Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 74
  12. ↑ Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 72
  13. ↑ a b KOHOUTOVÁ, Lucie. Lichtenštejnové v Moravském Krumlově. Brno, 2017. 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Veronika Středová. s. 32. Dostupné online.
  14. ↑ Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 71
  15. ↑ a b c d e f MAREK, Miroslav. Rodokmen Liechtensteinů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1754–1790, rok 1789, Moravský Krumlov (číslo knihy 14276), pag. 316 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1795, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 8a [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1795, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 9a [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1800, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 18 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c Liechtenstein 5 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1811, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 70 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1812, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 75 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1819, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 108 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1824, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 128 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1827, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 140 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1830, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 150 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1833, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 163 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1842, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 188 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b c Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1846, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 200 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 85
  31. ↑ a b Matrika zemřelých 1791–1858 (1868), rok 1849, Moravský Krumlov (číslo knihy 14277), pag. 209 [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, s. 83
  33. ↑ a b c d e f g Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1865, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 28 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ a b Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1863, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 20 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1899, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 215 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • VAŘEKA, Marek. 380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově. Držba Lichtenštejnů v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2013. ISBN 978-80-87375-05-1. S. 22. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karl zu Liechtenstein.jpg
Karl Borromäus Fürst von Liechtenstein (1730-1789)
Moritz von Liechtenstein.png
Moritz von Liechtenstein (1775-1819), général autrichien.
Alois Liechtenstein Litho crop.jpg
Alois Fürst Liechtenstein (1780-1833), Feldzeugmeister, Ritter des Goldenen Vlieses, Kommandeur des Maria-Theresien-Ordens. Lithographie von Josef Kriehuber 1834
Marie Eleonora z Liechtensteinu.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Marie Eleonora z Lichtenštejna, rozená Oettingen-Spielberg (1745–1812), dvorní dáma. (Georg Desmarées, polovina 60. let 18. let, výřez z portrétu ve sbírkách zámku Jaroměřice nad Rokytnou).
Lichtenštejnská hrobka Moravský Krumlov (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodu Liechtensteinů na hřbitově v Moravském Krumlově. Rodový erb knížat Liechtensteinů vlevo od vstupu do hrobky (stav březen 2014).
Karl von Liechtenstein Litho.jpg
Karl Franz Anton von und zu Liechtenstein (1790-1865), k. k. Geheimrat, General der Kavallerie, Obersthofmeister des Kaisers Franz Josef I., erbliches Mitglied des Herrenhauses, Vliessritter. Lithographie von Josef Lanzedelli d. Ä., ca. 1820
Moravský Krumlov, hrobka Lichtenštejnů.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Klasicistní hrobka mladší větve rodu Lichtenštejnů z roku 1789 v Moravském Krumlově.
Karl von Liechtenstein.jpg
Karl Rudolf Prinz von und zu Liechtenstein (1827-1899), k. k. Offizier. Lithographie von Josef Kriehuber, 1871
FML Rudolf Prinz von Liechtenstein 1895 Th. Mayerhofer.png
Rudolf Prinz von Liechtenstein (1838–1908), rakouský aristocrat a generál