Lichtenštejnský palác (Kampa)
| Lichtenštejnský palác na Kampě v Praze | |
|---|---|
 Lichtenštejnský palác na Kampě, průčelí paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
| Výstavba | 1697–1698 |
| Přestavba | |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | František Helfried z Kaiserštejna |
| Další majitelé | Kaiserštejnové Kolovratové Lichtenštejnové Odkolkové |
| Současný majitel | Český stát |
| Poloha | |
| Adresa | U Sovových mlýnů 506/4 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | U Sovových mlýnů |
| Souřadnice | 50°5′8,16″ s. š., 14°24′32,04″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39551/1-878 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lichtenštejnský palác na Kampě je barokní palác nacházející se na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze (U Sovových mlýnů 506/4). Byl postaven v letech 1697–1698 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho, stavebníkem byl František Helfried z Kaiserštejna. V průběhu let mezi jeho další majitele patřili Kolovratové, Lichtenštejnové (po nichž má palác svůj dnešní název), Odkolkové a Královské hlavní město Praha. V současné době patří palác Úřadu vlády České republiky a je využíván k ubytování významných státních návštěv a také k různým kulturním akcím. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
V roce 1555 v místě dnešního paláce stávaly dva dřevěné domy ve velké zahradě.[2] Budovy patrně zanikly při švédském obléhání Starého Města za třicetileté války. V roce 1660 zahradu koupil Jan de la Cron a postavil si zde obytný dům. Jeho neteř a dědička Františka Blandina se v roce 1684 provdala za Františka Helfrieda z Kaiserštejna a nemovitost přinesla věnem do manželství. V letech 1697–1698 zde František Helfried z Kaiserštejna nechal vystavět barokní palác.[3] Architekt Giovanni Battista Alliprandi navrhl palác (snad podle konceptu Jana Baptisty Matheye)[4] na šestibokém půdorysu, dominantou byly dvě věže v rozích nad Vltavou s cibulovitými altány. Poloha paláce na samém břehu Vltavy umožnila, aby do paláce vedl v úrovni hladiny vody tunel pro loďky zakončený malým přístavištěm.[3] K paláci přináležela zahrada s vodotrysky a se skleníkem, kde se pěstovaly karafiáty (na místě dnešního veřejného parku Kampa).[5] Kaiserštejnové vlastnili palác do roku 1726, kdy ho prodali Ferdinandu Adamu Kustošovi ze Zubřího.[3]
Roku 1741 palác koupila v dražbě Barbora Krakovská z Kolovrat. Za Kolovratů byly v zahradě po roce 1813 vztyčeny mytologické plastiky.[5] Palác jim náležel až do roku 1831, kdy jej prodali Janu Josefovi z Lichtenštejna. Jan Josef nechal odstranit obě věže nad Vltavou a nad vstupní portál umístil svůj rodový erb,[3] který tam je dodnes (již pouze jeho kopie).
Roku 1864 koupili palác (čp. 506—III) František a Marie Odkolkovi, známí majitelé pekárny a sousedního Sovova mlýna. Tehdy byl palác v poměrně neudržovaném stavu, Odkolek proto přistoupil k celkové úpravě. Nechal budovu zvýšit o další patro a původně barokní fasáda byla nahrazena klasicistní s výrazným rámováním kolem oken. Na vltavské straně paláce v prvním patře byly ještě přistavěny dva balkony. Tyto úpravy provedl stavitel František Srnec, možná podle projektu Ignáce Ullmana[5] nebo i za účasti architekta Josefa Schulze.
Po rozdělení Pražské polytechniky (na českou a německou část) zde krátce sídlila Německá vysoká škola technická v Praze (Deutsches Polytechnisches Institut Prag)[6] a od září 1873 měla budovu pronajatou druhá německá reálka v Praze (zweite deutsche Realschule in Prag).[7][8][9] V roce 1897 majitelé firmy František Odkolek (po požáru mlýna) palác prodali Obci pražské, která jej až do přemístění německé reálky v roce 1903 do nové budovy na Malé Straně čp. 621 dále škole pronajímala.[10][11]
V roce 1902 Sbor obecních starších král. města Prahy rozhodl, že obecní dům čp. 506—III. na ostrově Kampě (býv. Odkolkův dům) bude od 1. června 1902 pronajat na dobu 10 let c. k. eráru (státní správě) za roční nájemné 20 000 K a vedlejší poplatky (sídlily zde místodržitelské stavební úřady).[12][13] Mezi lety 1924–1934 byly provedeny rozsáhlé adaptační práce v interiérech, během nichž byl také zrušen vodní tunel od Vltavy.
V letech 1940–1945 v paláci sídlilo krajské vedení NSDAP. Tehdy bylo zbouráno oplocení zahrady a na jejím místě vzniklo cvičiště Hitlerjugend.[3] Po roce 1945 na Kampě vznikl městský park a v paláci se střídaly různé státní instituce jako např. Státní výbor pro výstavbu nebo Státní plánovací komise. Roku 1964 se palác stal nemovitou kulturní památkou.
Roku 1978 palác přešel do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Tehdy byla budova v havarijním stavu, hrozilo dokonce sesunutí celého východního průčelí do Vltavy. Proto bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci, která proběhla v letech 1982–1991 podle projektu architektů Kamila Fuchse a Jarmily Ledinské. Nejprve byla provedena důkladná sanace základů, která umožnila rozšířit palác o jedno podzemní podlaží. Interiéry byly tehdy upraveny pro potřeby Úřadu vlády a také jako luxusní apartmány pro významné státní návštěvy. Přízemní prostory paláce zdevastovala v roce 2002 povodeň a musela se provést další nákladná rekonstrukce.[2]
V současné době je palác vyuříván reprezentačním účelům. Ubytováni zde byli např. španělský král Juan Carlos s chotí Sofií (1995), britská královna Alžběta II. se svým manželem princem Filipem (1996), jejich syn Charles, princ z Walesu (2010), norský král Harald V. se svou manželkou královnou Sonjou (1997), nebo japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko (2002).
Přízemní prostory paláce se využívají také k pracovním poradím, odborným seminářům a konferencím. Ve vyhlídkovém patře je od ledna 2020 umístěno televizní studio, ze kterého TV Prima vysílá přímým přenosem politický diskusní pořad Partie.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 151582 : Lichtensteinský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Lichtenštejnský palác na ostrově Kampa [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-16.
- ↑ a b c d e Kolář Michal, Lichtenštejnský palác, Praha, Úřad vlády České republiky, 2010
- ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 397 s. S. 50, 104.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 263.
- ↑ Jahres-Bericht über den Zustand und die Leistungen des Deutschen Polytechnischen Institutes des Königreiches Böhmen: im Studien-Jahre 1871/72, Deutsches Polytechnisches Institut (Prag), 1871, s. 3: „der Buchstabe K. auf das Odkolek'sche Haus Nr. 506 auf der Kleinseite, Insel Kampa.”
- ↑ Jahresbericht des K. K. Ministeriums für Cultus und Unterricht, 1874, s. 241: „Die neu errichtete zweite deutsche Realschule in Prag wurde im sogenannten Odkolek'schen Hause auf der Insel Campa Nr. 506 eingemiethet.”
- ↑ Prager Abendblatt, Fr, 26. September 1873, Seite 2: Neue Unterrealschule in Brag. Seine k. k. apost. Majestät haben mit a. h. Entschließung vom 23. d. M. die Errichtung einer neuen Unlerrealschule mit deutscher Unterrichtssprache in Prag und ihre Aktivirung mit sämmtlichen vier Klassen genehmigt. Die Einschreibungen in alle vier Klassen finden von übermorgen an in der Direkzionskanzlei (Insel Kampa, Odkolek'sches Haus NC. 506 statt.
- ↑ Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok 1896, s. 364: C. k. druhá něm. vyšší reálka. Na ostrově Kampa. Žáků 325. — Řed. Kar. z Ottů.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Stenographische Protokolle über die Sitzungen des Hauses der Abgeordneten des Österreichischen Reichsrates, Austria. Reichsrat. Abgeordnetenhaus 1896, Seite 22880: „Und da beginne ich mit der dringenden Bitte an Seine Excellenz den Herrn Unterrichtsminister, alles zu veranlassen, dass endlich die zweite deutsche Staatsrealschule in Prag, die jetzt auf der Insel Kampa in einem Privathause nothdürftig untergebracht ist...”
- ↑ STÖHR, Ingrid. Zweisprachigkeit in Böhmen: Deutsche Volksschulen und Gymnasien im Prag der Kafka-Zeit, s. 231.. [s.l.]: Böhlau Verlag Köln Weimar 508 s. Dostupné online. ISBN 978-3-412-20566-9. (německy) Google-Books-ID: mNBPKrLPVYgC.
- ↑ Národní listy, 8.4.1902, s. 2: „Schvalují se bez debaty...návrh, aby obecní dům čp. 506—III. na ostrově Kampě (býv. Odkolkův dům) pronajat byl od 1. června t. r. c. k. eráru za nájemné ročních 20.000 K a vedlejší poplatky na dobu 10 roků;”
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl III. Praha: Pavel Körber, 1904, s. 972.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Nedělní Partie s Janou Maláčovou a Miroslavem Kalouskem. Prima [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
Literatura
- Kolář Michal, Lichtenštejnský palác, vyd. Úřad vlády České republiky, Praha 2010
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichtenštejnský palác na Kampě na Wikimedia Commons - Lichtenštejnský palác na stránkách vlada.cz
- Obrázky exteriéru i interiérů paláce Archivováno 16. 1. 2021 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Houstička, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha v malé zahradě Lichtejnškého paláce
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Lichtenštejnský palác na Kampě
Coat of arms of Prague
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Lichtenštejnský palác (Kampa)
(c) Andrew Shiva / Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lichtenstein Palace, Prague (Lichtenštejnský palác