Lichtensteig

Lichtensteig
znak
Poloha
Souřadnice	47°19′23″ s. š., 9°5′14″ v. d.
Nadmořská výška	625 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Volební obvod	Toggenburg
Lichtensteig Lichtensteig, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,82 km²
Počet obyvatel	1 870 (2018)[1]
Hustota zalidnění	663,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.lichtensteig.ch
PSČ	9620
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lichtensteig je obec (malé město) na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Lichtensteig leží na řece Thur mezi městy Wil a Wattwil. Sousedními obcemi jsou Neckertal, Bütschwil-Ganterschwil a Wattwil.

Centrum města pochází ze středověku a je nazýváno Städtli. Nejstarší domy uvnitř městských hradeb byly postaveny v první polovině 16. století.

První písemná zmínka o Lichtensteigu pochází z roku 1228, kdy se jako opevněná ves hrabat z Toggenburgu jmenovala Liehtvnsteige.^[2] Historie Lichtensteigu je úzce spjata s historií hradu Neu-Toggenburg. V roce 1310 je poprvé zmiňován starosta z Lichtensteigu. V roce 1400 hrabě Donat Lichtensteig poprvé vydal svobodný list. Tímto a dalšími listy získal Lichtensteig městská práva a vlastní trh, vlastní správu, vlastní soud a právo razit mince. V té době mělo město 400 obyvatel. Řídila jej dvanáctičlenná rada, přičemž šest radních bylo každoročně voleno občany do zastupitelstva. Dalších šest radních jmenoval panovník. Starostu jmenoval panovník na doporučení rady. V roce 1425 je zmiňována městská škola. V roce 1435 postavil poslední hrabě z Toggenburgu v městečku kostel. Od roku 1531 do roku 1967 užívali katolíci i evangelíci stejný kostel. Po staré curyšské válce koupil v roce 1468 hrabství Toggenburg, a tedy i Lichtensteig, kníže-rabín Ulrich Rösch ze St. Gallenu. Lichtensteig se stal sídlem hofmistra knížecího opata ze St. Gallenu. Prvním fojtem byl jmenován Albrecht Miles z Lichtensteigu. V roce 1469 mu opat potvrdil listiny svobod. V Lichtensteigu sídlili až do roku 1798 zřízenci kláštera St. Gallen v Toggenburgu. V Lichtensteigu se scházela okresní rada Toggenburgu, okresní soud a válečná rada a od roku 1529 také reformační synoda poté, co se většina obyvatel v roce 1524 připojila k reformaci. V roce 1652 je poprvé doložena zmínka o střeleckém utkání v Lichtensteigu, nejstarším volném střeleckém utkání ve Švýcarsku.^[2]

Dne 1. února 1798 prohlásil poslední fojt Karl Müller-Friedberg Toggenburg za svobodný, aniž by se předtím poradil s opatem v St. Gallenu. Po tři měsíce byl Lichtensteig hlavním městem svobodného státu Toggenburg. V témže roce se městečko stalo součástí kantonu Säntis. V roce 1803 se Lichtensteig stal okresním městem v novém kantonu St. Gallen. V roce 1874 byly osady Hof, Loreto a Blatten převedeny z obce Oberhelfenschwil do Lichtensteigu.

Toggenburská dráha Wil–Ebnat zahájila provoz v roce 1870. Nádraží Lichtensteig v politické obci Wattwil se stalo dopravním uzlem po vybudování dráhy Bodensee-Toggenburg-Bahn v roce 1910.^[2]

V roce 1967 si reformovaná farnost postavila vlastní kostel, v roce 1970 ji následovala katolická farnost. Tím bylo po 430 letech ukončeno společné užívání starého kostela. Farní kostel postavený v roce 1868 byl v roce 1968 zbořen. V roce 1868 byly obě nábožensky oddělené školy spojeny v jednu školu.

Lichtensteig leží na hlavní silnici č. 16, která spojuje Wil a Wildhaus; obchvat, klasifikovaný jako rychlostní silnice, ulevuje městu od tranzitní dopravy. Leží také na hlavní silnici 8 (St. Gallen – Schwyz), a je proto výchozím bodem silnice přes průsmyk Wasserfluh do Brunnadernu v údolí Neckertal.

Od zahájení provozu Toggenburské dráhy na trati Wil – Ebnat-Kappel 24. června 1870 obsluhuje Lichtensteig železnice s nádražím umístěným v obci Wattwil. Když 1. října 1910 otevřela dráha Bodensee-Toggenburg-Bahn (BT) trať Romanshorn – St. Gallen – Wattwil, byla stanice nahrazena novou stanicí umístěnou o něco jihovýchodněji. Nádražní budova prvního nádraží se zachovala. Lichtensteig je obsluhován vlakovými linkami S2, S4 a S9 S-Bahn St. Gallen. Trať St. Gallen-Wattwil-Nesslau-Neu St. Johann s tunelem Lichtensteig-Brunnadern a stanicí Lichtensteig nyní vlastní společnost Schweizerische Südostbahn (SOB). Trať Wil-Lichtensteig patří Švýcarským spolkovým drahám (SBB).

Mezi Lichtensteigem a Ebnat-Kappel jezdí místní autobusová linka provozovaná autobusovou společností Busbetrieb Lichtensteig-Wattwil-Ebnat-Kappel (BLWE), která spojuje město s Wattwilem. Z nádraží Lichtensteig do Krinau jezdí Postbus.

• Filiálka banky UBS v Lichtensteigu, založená v roce 1863 jako Toggenburger Bank, patří dnes mezi větší evropské banky.
• V Lichtensteigu je každoročně pořádán největší jazzový festival ve východní části Švýcarska.
• V září se koná v Lichtensteingu výstava švýcarských fotografií, kterou navštěvují sběratelé z celého světa.

• Jost Bürgi (1552–1632) - v roce 1620 zveřejnil první metodu o výpočtů logaritmů
• Friedrich Bernhard Jakob Lutz (1785–1861) - první vojenský lékař a politik
• Hans-Ulrich Scherrer - náčelník generálního štábu švýcarské armády (1997–2002)
• Paula Rueß (1902–1980) - německý odbojář v Résistanci

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lichtensteig na německé Wikipedii.

• STUDER, Daniel. Das Städtchen Lichtensteig im Toggenburg. Bern: Schweizerische Kunstführer GSK, 1995. ISBN 3-85782-577-4. (německy) Band 577/578. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichtensteig na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lichtensteig v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (německy) Oficiální stránky