Lidice

Lidice
Nové Lidice, radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kladno
Obec s rozšířenou působností	Kladno (správní obvod)
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	566 (2024)[1]
Rozloha	4,75 km²[2]
Katastrální území	Lidice
Nadmořská výška	343 m n. m.
PSČ	273 54
Počet domů	197 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	10. června 1942 161 273 54 Lidice lidice@volny.cz
Starostka	Veronika Kellerová
Oficiální web: www.obec-lidice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lidice
Další údaje
Kód obce	532584
Kód části obce	83704
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lidice (německy Liditz) jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 566^[1] obyvatel.

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.

Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.^[4]

Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí.^[5] Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.^[6]

Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.

Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť^[7]
• 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť^[7]
• 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť^[7]
• 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[8]
• 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[9]
• 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[10]
• 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť^[11]
• 1949 – Pražský kraj, okres Kladno^[12]
• 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno^[13]

• Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Po hranici katastru obce vede silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov.
• Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
• Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).^[14]

• Coventry, Spojené království (1947) – ve městě je pěší zóna "Lidice Place", pojmenovaná na památku partnerství mezi městy kvůli podobnému osudu za 2. světové války.
• Marzabotto, Itálie (1964).^[15] V Lidicích se nachází Marzabottská ulice.

• 
  Galerie v Lidicích
• 
  Památník dětským obětem
• 
  Nové náměstí
• 
  Předsedkyně MNV v Lidicích L. Prošková odevzdává prezidentu Ho Či Minovi kytici růží ze Sadu přátelství a míru (Hlas revoluce, 1. srpna 1957)

• Vyhlazení Lidic
• Památník Lidice
• Pomník dětských obětí války
• Lidická hrušeň
• Ležáky
• Český Malín
• Ploština
• Josef Štemberka
• František Saidl
• Lidický okruh
• Aféra lodi Lidice

• Slovníkové heslo Lidice ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice na Wikimedia Commons
• Galerie Lidice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lidice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Lidice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Lidice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Obce.cz
• Archivní zvukový záznam ze smuteční tryzny v Lidicích (10. června 1945)

	Kladno	Buštěhrad	Zájezd
	Hřebeč		Makotřasy
		Lidice
	Dolany	Hostouň	Středokluky, Běloky