Lidice u Otrub

Lidice u Otrub
Dílny Integrované střední školy ve Slaném
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Slaný
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′52″ s. š., 14°4′32″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lidice u Otrub
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Lidice u Otrub (též Lidický dvůr, Lidice u Slaného, dříve Lidice Menší)^[1] je dnes částí města Slaný v okrese Kladno. Obec ležela 1,5 km severozápadně od města Slaný u obce Otruby při železniční trati ze Slaného na Zákolany. Z vesnice dnes zůstal pouze dvůr, dnes Lidický dvůr a kostel.

Obec byla zmiňována již v latinských legendách o sv. Václavovi. První doložená zmínka je z roku 1290, kdy byl zmiňován Častovoj z Lidic. Dvůr a obec byly majetkem královské koruny. Lidičtí páni zastávali funkce nejvyšších královských číšníků, purkrabích nebo komorníků. Prvním jmenovaným pánem byl Otto z Lidic (de Ludicz) v roce 1316. Obec i s kostelem (tehdy zasvěcený sv. Václavovi ) byla za husitských válek vypálena.

Obec byla obnovena, za majitele Martina z Lidic, v roce 1632 byla do základů vypálena.

Byl znovu obnoven jen manský (poplužní) dvůr a sňatkem přešel na rod Drchkovských, kteří ho vlastnili až do roku 1879.

V roce 1891 dvůr koupil ing. Antonín Westfál, poté přešel dvůr na jeho dceru Marii, provdanou za Václava Krupičku, ti společně vlastnili dvůr až do roku 1921.

Pod názvem Lidický Dvůr existuje dodnes.

V roce 1883 poblíž dvora byly nalezeny v hliněné míse české denáry a další mince knížete a prvního českého krále Vratislava II. nebo knížete Břetislava II. Bohatý nález nezůstal uchován.

Nejistá je údajná existence kláštera panen klarisek, který poblíž dnešního Lidického dvora podle pověsti založila Anežka Česká. Podle zápisů, které si vedl Václav Krupička, klášter zanikl ve 14. století. Dochovala se pověst o poslední zdejší abatyši, tzv. Bílé paní z Lidického dvora.

Poblíž dvora zůstal zachován gotický kostel svatého Jakuba Většího. Do předhusitské doby byl kostelem farním. V roce 1880 byl kostel upraven podle návrhu architekta Achilla Wolfa působícího ve službách majitele panství hraběte Jindřicha Clam-Martinice. Na kostele byla vztyčena štíhlá sanktusní věžička, obdélná okna nahrazena středověkými hrotitými, přistavěna sakristie a v interiéru novogotická kazatelna. Na hlavním oltáři (přeneseném z bývalé kaple Čtrnácti svatých pomocníků ve Slaném^[2]) je obraz od Františka Sequense apoštola Jakuba Většího.

V rohu hřbitova stávala dřevěná zvonice, v roce 1843 se zřítila. Zachované zvony byly za války rekvírovány, zachoval se jen jejich popis.

Kostel navštívil nedlouho před svou smrtí slánský rodák historik umění V. V. Štech. Jeho rodiče – učitel, spisovatel a dramaturg Václav Štech a Anna Mrzílková pocházející z tohoto dvora měli v kostele svatbu.^[3]

• DOBNER, Libor. Lidice Menší. Slánské listy. 1995, roč. 3, čís. 10, s. 33–34. 
• PŘIBYL, Vladimír. Za svatým Jakubem do Lidic u Slaného. Slaný: Město Slaný, 2006. 8 s. ISBN 80-254-3677-2. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice u Otrub na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lidice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Květuše Thekla Bartoníčková [online]. Paměť národa, 2010-02-17 [cit. 2020-03-31]. (Vzpomínky pamětníků ze Slaného a Slánska). Dostupné online.