Lidija Aleksejevna Čarská

Lidija Aleksejevna Čarská
Na dače v Sestrorecku (1913)
Rodné jméno	Lidija Aleksejevna Voronovová
Narození	31. ledna 1875 Petrohrad
Úmrtí	18. března 1938 (ve věku 62 let) Adler
Místo pohřbení	Smolenský pravoslavný hřbitov
Národnost	ruská
Stát	Ruské impérium
Období	1901–1918
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lidija Aleksejevna Čarská (rusky Лидия Алексеевна Чарская); 31. ledna 1875, Sankt-Petěrburg – 18. března 1938, Adler, dnes sídliště v Soči) byla ruská spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež a divadelní herečka.

Život a tvorba

Lidija se narodila 19. ledna 1875^greg. (podle jiných údajů 1878) v Carském Selu (některé zdroje udávají místo narození Kavkaz). Věrohodné údaje o její rodině chybí; otec Alexej Aleksandrovič Voronskoj byl vojenský inženýr, plukovník, v roce 1913 již generálporučík, matka, o které není známo téměř nic, zemřela při porodu. (V autobiografickém příběhu rusky За что? píše Čarská, že ji vychovávaly tety z matčiny strany.) Později se otec znovu oženil, v některých dílech autorka vzpomíná na nevlastní bratry a sestry. Sedm let (1886–1893) strávila v Pavlovském ženském institutu v Petrohradu. Dojmy ze školního života se staly materiálem pro její knihy. V deseti letech se pokoušela psát verše a od patnácti let si psala deník, který se zčásti zachoval.

Studovala herectví na Carské divadelní škole v Petrohradu, v roce 1898, po ukončení studia, nastoupila do Petrohradského Alexandrovského Carského divadla, ve kterém pracovala do roku 1924. Hrála v nevýznamných vedlejších rolích, za které byla bídně placena. Lydia, mající syna Jurije, trpěla nedostatkem prostředků, což ji přivedlo k práci spisovatelky. V roce 1901 začala psát povídku Записки маленькой гимназистки (Zápisky mladé gymnasistky) založenou na jejích deníkových zápiscích z dob studií, kterou publikovala na pokračování v dětském časopise Задушевное слово pod divadelním pseudonymem L. Čarská (pocházejícím od чары - kouzla). Zápisky jí přinesly neobyčejný úspěch a Čarská skutečně „ovládla mysl“ ruských dětí, především školaček. Například v roce 1911 komise Moskevské společnosti pro šíření znalostí provedla mezi školáky průzkum, jehož výsledky byly prezentovány na sjezdu knihovníků. Děti četly většinou Gogola (34%), Puškina (23%), Čarskou (21%), Twaina (18%), Turgeněva (12%).

Rodina

Poprvé se vdala v osmnácti letech, za muže si vzala důstojníka Borise Čermilova, narodil se jim syn Jurij. Manželství netrvalo dlouho, brzy po narození syna Boris odjel na Sibiř a s Lidijí se rozvedl. Další osudy Jurije i jeho otce jsou neznámé, je možné, že zahynul v období Občanské války, avšak podle jiných údajů zůstal naživu a ve třicátých letech sloužil na Dálném východě.

Podle některých údajů byl druhý manžel Lidije výrazně mladší, v dětství čítal její práce, v dospělém věku oblíbenou spisovatelku vyhledal, několik let jí pomáhal a poté si ji vzal.^[1] Jeho další osudy jsou také neznámé.

Bibliografie (výběr)

• Княжна Джаваха (česky: Džavachovské hnízdo; přeložil Ladislav Ryšavý, ilustroval Věnceslav Černý)
• Смелая жизнь (česky: Smělý život; přeložil Jaroslav Janeček, ilustroval Věnceslav Černý)
• Записки институтки (česky: Zápisky malé gymnasistky; přeložil F.J. Matěcha ; ilustroval Josef Kočí
• Lidunčino štěstí (též jako Dvorec v lese); přeložil Jan Jílek ; illustroval František Ženíšek jun.; V Praze : Jos. R. Vilímek, 1923
• Лесовичка (česky: Lesní žínka, překlad Bohumila Mužíka s 11 ilustracemi V. Čutty; V Praze : Šolc a Šimáček, 1929)
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lidija Aleksejevna Čarská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чарская, Лидия Алексеевна na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidija Aleksejevna Čarská na Wikimedia Commons
• Lidija Aleksejevna Čarská v Databázi knih