Lidová architektura

Lidová architektura je projev stavební činnosti s vlastnostmi v určité oblasti, stavěná většinou svépomocí. Většinou se používají místně dostupné zdroje a tradice k řešení místních potřeb. Tradiční lidová architektura byla realizovaná většinou svépomocně. Lidová architektura je silně navázána na prostředí, v němž vzniká, hlavně materiálně. V některých jazycích se tato architektura nazývá vernakulární, v němčině zase tradiční.

Může být v kontrastu ke plánované architektuře, která je charakterizována stylistickými prvky konstrukce a záměrně začleněnými estetickými prvky, které jdou nad rámec stavebního funkčního požadavku.

Znalosti stavění lidové architektury jsou podloženy místní tradicí, z velké části (ale nejen) jde o znalosti získané metodou pokusů a omylů v průběhu generací, na rozdíl od geometrických a fyzikálních výpočtů, které jsou základem architektury plánované, projektované školenými architekty. To ovšem nebrání tomu, aby architekti používali lidovou architektury ve svých vzorech.

Druhy lidových staveb

• Obytné
• Hospodářské – salaše, humna, stáje, chlévy, stodoly, sklepy, …
• Výrobní – mlýny, hrnčířské domy, pekárny, kovárny, pily, …
• Sakrální – kapličky, kostely, boží muka, zvonice, …
• Veřejné – mosty, lávky, převozy, hatě, …

Česká republika

V České republice se do dnešních dnů uchovalo mnoho památek lidové architektury, a to nejen jednotlivé objekty, ale často ucelená stylově čistá výstavba. Vývoj architektury probíhal od raného středověku až po dvacáté století. Hlavní regionální oblasti jsou: Střední Čechy, Jižní Čechy, Jihozápadní Čechy, Severozápadní Čechy, Severní Čechy, Východní Čechy, Jižní Morava, Střední Morava, Slezsko a Severní Morava.^[zdroj?]

Slovensko

Lidová architektura na Slovensku byla během celých dějin odolná vůči módním slohovým vlivům a primární roli hrála vždy funkce. Zdobení se týkalo především uliční fasády a vstupu. V rámci urbanismu se domy lišily jen málo, a to právě ornamentálními projevem. Lidová architektura harmonicky souzní s přírodou. Nové nikdy samoúčelně nevytlačovalo staré, ověřené stavební postupy se opakovaly. Pěkné příklady lidové architektury můžeme nalézt v skanzenech, ačkoliv už ne v původním prostředí – klasickou ulici zde nenajdeme. Lidová architektura Slovenska se dělí na Jižní Slovensko, Střední Slovensko, Severní Slovensko, včetně Oravy a Severovýchodní Slovensko.^[zdroj?]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ľudová architektúra na slovenské Wikipedii, Vernacular architecture na anglické Wikipedii a Ľudová architektúra na Slovensku na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lidová architektura na Wikimedia Commons