Ligue 1

Ligue 1
Aktuální ročník Ligue 1 2022/2023
ZeměFrancieFrancie Francie
MonakoMonako Monako
KonfederaceUEFA
Datum založení1932 (profesionalizace)
2002 (novodobá Ligue 1)
Počet týmů v soutěži20
Stupeň v pyramidě1.
Nižší soutěž(e)Ligue 2
Domácí pohárCoupe de France
Evropské poháryLiga mistrů (3 místa)
Evropská liga (1 místo)
Evropská konferenční liga (1 místo)
Úřadující mistrParis Saint-Germain FC (11 tituly) (2023)
Nejúspěšnější klubParis Saint-Germain FC (11 titulů)
Oficiální stránky

Ligue 1 (pod sponzorským názvem Ligue 1 Uber Eats)[1] je nejvyšší francouzská fotbalová ligová soutěž. Hraje se od roku 1932, kdy se jmenovala National, o rok později se přejmenovala na Division 1. Současný název „Ligue 1“ pojala v roce 2002. Rovněž v sezóně 2021/22 je soutěž pátou nejlépe hodnocenou fotbalovou ligou v Evropě podle koeficientu UEFA, což platí od sezóny 2016/17.[2] Kráčí tak za španělskou La Ligou, anglickou Premier League, německou Bundesligou a italskou Serií A.

Ligue 1 hraje 18 týmů, kde se každý utká každý s každým doma a venku a všechny celky tak odehrají 38 zápasů. Soutěž probíhá systémem podzim–jaro. Mistr ligy si na začátku příští sezóny zahraje francouzský superpohár Trophée des champions s vítězem poháru Coupe de France.

První dva týmy se kvalifikují přímo do základní skupiny Ligy mistrů, třetí míří do 3. předkola, po kterém následuje play-off o základní skupinu. Tým na čtvrtém místě se kvalifikuje do základní skupiny Evropské ligy, pátý umístěný se takto kvalifikuje v případě, že je vítěz domácího poháru Coupe de France díky francouzské lize již kvalifikován v Lize mistrů nebo se umístil čtvrtý. Pokud se tým na pátém místě nekvalifikoval do Evropské ligy, patří mu jako jedinému francouzskému celku účast v play-off Evropské konferenční ligy.[3]

Poslední dvě mužstva pak sestupují přímo do Ligue 2, ze které naopak stejný počet přímo postupuje do Ligue 1. Třetí mužstvo odspodu hraje baráž. V případě bodové rovnosti rozhoduje o pořadí gólový rozdíl mezi vstřelenými a inkasovanými brankami za celou sezónu a případně i počet vstřelených gólů celkově.

Několik desetiletí je se soutěží spjat monacký klub AS Monaco,[4] její osminásobný vítěz, neboť Monacké knížectví postrádá vlastní ligovou soutěž.

Liga

Ligue 1 se účastní 20 týmů. V jejích začátcích byl formát totožný jako v předešlé soutěži Coupe Sochaux, tedy dvě skupiny po 10 týmech, jejichž vítězové se utkaly o prvenství.[5] Již sezóna 1933/34 přinesla jednu ligovou tabulku se 14 týmy, před Druhou světovou válkou vystoupal počet týmů na 16 a po válce na 18. V 60. letech se liga rozrostla na 20 účastníků.[5] Od sezóny 1932/33 v ní hrálo celkem 79 různých týmů.[6]

Situace okolo postupujících a sestupujících se změnila v sezóně 2015/16, kdy namísto tří týmů sestupovaly jen dva.[7] Již další sezónu 2016/17 bylo poprvé od roku 1993 zavedeno play-off mezi týmem na 18. místě v první lize a týmem na 3. místě v lize druhé.[8]

Kvůli exportu nadějných fotbalistů do zahraničí a dlouhodobou pozici až páté západní ligy se liga přezdívá „farmářskou ligou“.[9]

Evropské úspěchy

Jednoho ze dvou finalistů premiérového ročníku Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce Ligy mistrů UEFA) dodala Francie – remešský klub Stade Reims, který se stal prvním poraženým finalistou, poté co roku 1956 podlehl Realu Madrid.[10] Roku 1959 prohrálo Stade Reims finále s týmž soupeřem a i ve 20. století zůstalo jediným klubem země, kterému se do elitního evropského finále podařilo postoupit dvakrát.[10] Jediným vítězem nejprestižnější evropské soutěže z Francie zůstává i v roce 2021 Olympique Marseille, které opanovalo úvodní ročník Ligy mistrů 1992/93.[11] Napravilo tak finálové zklamání z ročníku 1990/91. Následně ovšem Marseille opustilo nejvyšší ligovou soutěž, kvůli korupčnímu skandálu bylo přeřazeno do druhé ligy. Semifinálovou čtveřici v sezóně 2019/20 Ligy mistrů nečekaně utvořily dvojice francouzských a německých klubů.[12] Paris Saint-Germain poprvé dokráčelo do finále proti Bayernu Mnichov, který vyřadil Olympique Lyon, prohrálo však 0:1.

Druhotnou evropskou soutěž francouzské kluby navzdory pětinásobné účasti nevyhrály. Bordeaux roku 1996 neuspělo proti Bayernu, Marseille prohrálo finále téže soutěže v letech 1999, 2004 a 2018 a Bastia se stala poraženým finalistou roku 1978 ve dvojzápase proti PSV Eindhoven.[13]

Nejlepší kluby v historii

Nejlepší kluby v historii podle počtu titulů (1932–dnes)

Vítězové nejvyšší soutěže
KlubMistrovské titulyVítězné roky
Paris Saint-Germain FC Hvězda111986,1994, 2013, 2014, 2015, 2016, 2018, 2019, 2020, 2022, 2023
AS Saint-Étienne Hvězda101957, 1964, 1967, 1968, 1969, 1970, 1974, 1975, 1976, 1981
Olympique Marseille91937, 1948, 1971, 1972, 1989, 1990, 1991, 1992, 2010
AS Monaco FC81961, 1963, 1978, 1982, 1988, 1997, 2000, 2017
FC Nantes81965, 1966, 1973, 1977, 1980, 1983, 1995, 2001
Olympique Lyon72002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008
Stade Reims61949, 1953, 1955, 1958, 1960, 1962
FC Girondins de Bordeaux61950, 1984, 1985, 1987, 1999, 2009
Lille OSC41946, 1954, 2011, 2021
OGC Nice41951, 1952, 1956, 1959
FC Sochaux-Montbéliard21935, 1938
FC Sète 3421934, 1939
Olympique Lillois11933
Racing Paris11936
CO Roubaix-Tourcoing11947
RC Strasbourg11979
AJ Auxerre11996
RC Lens11998
Montpellier HSC12012

Nejlepší kluby v historii podle počtu titulů (1893–1929)

Vítězové nejvyšší soutěže
KlubMistrovské titulyVítězné roky
Standard Athletic Club51894, 1895, 1897, 1898, 1901
Racing Roubaix51902, 1903, 1904, 1906, 1908
Le Havre AC31899, 1900, 1919
Stade helvétique Marseille31909, 1911, 1913
Club Français11896
Gallia Club Paris11905
Racing Paris11907
Tourcoing FC11910
Stade Raphaëlois11912
Olympique Lillois11914
CA Paris11927
Stade Français FC11928
Olympique Marseille11929

Vítězové jednotlivých ročníků

Zdroj:[14]

Championnat de France de football USFSA (1893–1929)
RočníkMistr2. místo3. místo
1893–1894Standard Athletic ClubWhite Rovers Paris
1894–1895Standard Athletic ClubWhite Rovers Paris
1895–1896Club FrançaisWhite Rovers Paris
1896–1897Standard Athletic ClubWhite Rovers Paris
1897–1898Standard Athletic ClubClub Français
1898–1899Le Havre ACClub Français
1899–1900Le Havre ACClub Français
1900–1901Standard Athletic ClubLe Havre AC
1901–1902Racing RoubaixRacing Paris
1902–1903Racing RoubaixRacing Paris
1903–1904Racing RoubaixUS Suisse Paris
1904–1905Gallia Club ParisRacing Roubaix
1905–1906Racing RoubaixCA Paris
1906–1907Racing ParisRacing Roubaix
1907–1908Racing RoubaixRacing Paris
1908–1909Stade helvétique MarseilleCA Paris
1909–1910Tourcoing FCStade helvétique Marseille
1910–1911Stade helvétique MarseilleRacing Paris
1911–1912Stade RaphaëloisAS Française
1912–1913Stade helvétique MarseilleFC Rouen
1913–1914Olympique LilloisFC Sète 34
• Francouzské mistrovství se v letech 1914–18 nehrálo, a to kvůli právě probíhající 1. světové válce.
1918–1919Le Havre ACOlympique Marseille
• Francouzské mistrovství se v letech 1919–26 nehrálo.
1926–1927CA ParisAmiens SCOlympique Marseille
1927–1928Stade Français FC
1928–1929Olympique MarseilleClub Français
Division 1 (1932–2002)
RočníkMistr2. místo3. místo
1932–1933Olympique Lillois (1)AS Cannes
1933–1934FC Sète 34 (1)SC FivesOlympique Marseille
1934–1935FC Sochaux-Montbéliard (1)RC StrasbourgRacing Paris
1935–1936Racing Paris (1)Lille OSCRC Strasbourg
1936–1937Olympique Marseille (1)FC Sochaux-MontbéliardRacing Paris
1937–1938FC Sochaux-Montbéliard (2)Olympique MarseilleFC Sète 34
1938–1939FC Sète 34 (2)Olympique MarseilleRacing Paris
• Francouzské mistrovství se v letech 1939 – 45 nehrálo, a to kvůli právě probíhající 2. světové válce.
1945–1946Lille OSC (1)AS Saint-ÉtienneRacing Roubaix
1946–1947CO Roubaix-Tourcoing (1)Stade ReimsRC Strasbourg
1947–1948Olympique Marseille (2)Lille OSCStade Reims
1948–1949Stade Reims (1)Lille OSCOlympique Marseille
1949–1950FC Girondins de Bordeaux (1)Lille OSCStade Reims
1950–1951OGC Nice (1)Lille OSCLe Havre AC
1951–1952OGC Nice (2)FC Girondins de BordeauxLille OSC
1952–1953Stade Reims (2)FC Sochaux-MontbéliardFC Girondins de Bordeaux
1953–1954Lille OSC (2)Stade ReimsFC Girondins de Bordeaux
1954–1955Stade Reims (3)Toulouse FCRC Lens
1955–1956OGC Nice (3)RC LensAS Monaco FC
1956–1957AS Saint-Étienne (1)RC LensStade Reims
1957–1958Stade Reims (4)Nîmes OlympiqueAS Monaco FC
1958–1959OGC Nice (4)Nîmes OlympiqueRacing Paris
1959–1960Stade Reims (5)Nîmes OlympiqueRacing Paris
1960–1961AS Monaco FC (1)Racing ParisStade Reims
1961–1962Stade Reims (6)Racing ParisNîmes Olympique
1962–1963AS Monaco FC (2)Stade ReimsCS Sedan
1963–1964AS Saint-Étienne (2)AS Monaco FCRC Lens
1964–1965FC Nantes (1)FC Girondins de BordeauxValenciennes FC
1965–1966FC Nantes (2)FC Girondins de BordeauxValenciennes FC
1966–1967AS Saint-Étienne (3)FC NantesAngers SCO
1967–1968AS Saint-Étienne (4)OGC NiceFC Sochaux-Montbéliard
1968–1969AS Saint-Étienne (5)FC Girondins de BordeauxFC Metz
1969–1970AS Saint-Étienne (6)Olympique MarseilleCS Sedan
1970–1971Olympique Marseille (3)AS Saint-ÉtienneFC Nantes
1971–1972Olympique Marseille (4)Nîmes OlympiqueFC Sochaux-Montbéliard
1972–1973FC Nantes (3)OGC NiceOlympique Marseille
1973–1974AS Saint-Étienne (7)FC NantesOlympique Lyon
1974–1975AS Saint-Étienne (8)Olympique MarseilleOlympique Lyon
1975–1976AS Saint-Étienne (9)OGC NiceFC Sochaux-Montbéliard
1976–1977FC Nantes (4)RC LensSC Bastia
1977–1978AS Monaco FC (3)FC NantesRC Strasbourg
1978–1979RC Strasbourg (1)FC NantesAS Saint-Étienne
1979–1980FC Nantes (5)FC Sochaux-MontbéliardAS Saint-Étienne
1980–1981AS Saint-Étienne (10)  HvězdaFC NantesFC Girondins de Bordeaux
1981–1982AS Monaco FC (4)AS Saint-ÉtienneFC Sochaux-Montbéliard
1982–1983FC Nantes (6)FC Girondins de BordeauxParis Saint-Germain FC
1983–1984FC Girondins de Bordeaux (2)AS Monaco FCAJ Auxerre
1984–1985FC Girondins de Bordeaux (3)FC NantesAS Monaco FC
1985–1986Paris Saint-Germain FC (1)FC NantesFC Girondins de Bordeaux
1986–1987FC Girondins de Bordeaux (4)Olympique MarseilleToulouse FC
1987–1988AS Monaco FC (5)FC Girondins de BordeauxMontpellier HSC
1988–1989Olympique Marseille (5)Paris Saint-Germain FCAS Monaco FC
1989–1990Olympique Marseille (6)FC Girondins de BordeauxAS Monaco FC
1990–1991Olympique Marseille (7)AS Monaco FCAJ Auxerre
1991–1992Olympique Marseille (8)AS Monaco FCParis Saint-Germain FC
1992–1993titul odebrán 1Paris Saint-Germain FCAS Monaco FC
1993–1994Paris Saint-Germain FC (2)Olympique MarseilleAJ Auxerre
1994–1995FC Nantes (7)Olympique LyonParis Saint-Germain FC
1995–1996AJ Auxerre (1)Paris Saint-Germain FCAS Monaco FC
1996–1997AS Monaco FC (6)Paris Saint-Germain FCFC Nantes
1997–1998RC Lens (1)FC MetzAS Monaco FC
1998–1999FC Girondins de Bordeaux (5)Olympique MarseilleOlympique Lyon
1999–2000AS Monaco FC (7)Paris Saint-Germain FCOlympique Lyon
2000–2001FC Nantes (8)Olympique LyonLille OSC
2001–2002Olympique Lyon (1)RC LensAJ Auxerre
Ligue 1 (2003–2021)
2002–2003Olympique Lyon (2)AS Monaco FCOlympique Marseille
2003–2004Olympique Lyon (3)Paris Saint-Germain FCAS Monaco FC
2004–2005Olympique Lyon (4)Lille OSCAS Monaco FC
2005–2006Olympique Lyon (5)FC Girondins de BordeauxLille OSC
2006–2007Olympique Lyon (6)Olympique MarseilleToulouse FC
2007–2008Olympique Lyon (7)FC Girondins de BordeauxOlympique Marseille
2008–2009FC Girondins de Bordeaux (6)Olympique MarseilleOlympique Lyon
2009–2010Olympique Marseille (9)Olympique LyonAJ Auxerre
2010–2011Lille OSC (3)Olympique MarseilleOlympique Lyon
2011–2012Montpellier HSC (1)Paris Saint-Germain FCLille OSC
2012–2013Paris Saint-Germain FC (3)Olympique MarseilleOlympique Lyon
2013–2014Paris Saint-Germain FC (4)AS Monaco FCLille OSC
2014–2015Paris Saint-Germain FC (5)[15]Olympique LyonAS Monaco FC
2015–2016Paris Saint-Germain FC (6)[16]Olympique LyonAS Monaco FC
2016–2017AS Monaco FC (8)[17]Paris Saint-Germain FCOGC Nice
2017–2018Paris Saint-Germain FC (7)AS Monaco FCOlympique Lyon
2018–2019Paris Saint-Germain FC (8)Lille OSCOlympique Lyon
2019–2020Paris Saint-Germain FC (9) 2Olympique MarseilleStade Rennais FC
2020–2021Lille OSC (4)Paris Saint-Germain FCAS Monaco FC
2021–2022Paris Saint-Germain FC (10)  HvězdaOlympique MarseilleAS Monaco FC

Poznámky:

  • 1 Titul získal Olympique Marseille, kterému byl v roce 1993 odebrán.
  • 2 Sezóna byla 10 kol před koncem přerušena a za měsíc nařízením vlády zrušená z důvodu pandemie covidu-19

Hráči

Francouzskou ligu, jednu z elitních ligových soutěží Západní Evropy, si zahrála řada fotbalových hvězd, včetně těch, které obdržely Zlatý míč (Ballon d'or) udělovaný sportovním magazínem France Football. Třetí ročník této ankety ovládl roku 1958 Raymond Kopa. Mistr Evropy Michel Platini ji ovládl třikrát po sobě v letech 1983 až 1985. V roce 1995 se stal jediným africkým vítězem této ankety George Weah z Libérie. V roce 1998 zvítězil Zinédine Zidane. Brazilec Ronaldinho vyhrál v roce 2005. Rekordman v anketě Zlatý míč, sedminásobný vítěz Lionel Messi z Argentiny si Ligue 1 zahrál v závěru kariéry. Jediným držitelem této ceny, který ji obdržel během působení ve Francii, byl v roce 1991 Jean-Pierre Papin.[18]

Delio Onnis
Deset hráčů s nejvíce starty[19]
HráčObdobíKlubyPočet utkání
1.Jean-Luc Ettori1975–1994Monaco602
2.Dominique Dropsy1972–1989Valenciennes, Strasbourg, Bordeaux596
3.Dominique Baratelli1967–1985Ajaccio, Nice, Paris Saint-Germain593
4.Alain Giresse1970–1988Bordeaux586
5.Sylvain Kastendeuch1982–2001Metz577
6.Patrick Battiston1973–1991Bordeaux558
7.Jacky Novi1964–1980Marseille545
8.Roger Marche1944–1962Stade Reims542
9.Jean-Paul Bertrand-Demanes1969–1988Nantes532
-Henri Michel1966–1982Nantes532

Deset nejlepších střelců[20]
HráčObdobíKlubyPočet gólů
1.Delio Onnis1972–1986Monaco, Reims, Tours, Toulon299 (Ø 0,67)
2.Bernard Lacombe1969–1987Lyon, Saint-Étienne, Bordeaux255 (Ø 0,51)
3.Hervé Revelli1965–1978Saint-Étienne, Nice216 (Ø 0,56)
4.Roger Courtois1932–1956Sochaux, Troyes210 (Ø 0,73)
5.Thadée Cisowski1947–1961Metz, Racing Paříž, Valenciennes206 (Ø 0,72)
6.Roger Piantoni1950–1966Nancy, Reims, Nice203 (Ø 0,52)
7.Joseph Ujlaki1947–1964Stade Français, Sète, Nîmes, Racing Paříž, Nice190 (Ø 0,43)
8.Fleury Di Nallo1960–1975Lyon, Red Star187 (Ø 0,44)
9.Carlos Bianchi1973–1980Stade Reims, Paris Saint-Germain, Strasbourg179 (Ø 0,81)
-Gunnar Andersson1950–1960Marseille, Bordeaux179 (Ø 0,76)
  • Za počtem gólů je v závorce průměr gólů na zápas

Trofej a ocenění

Trofej mistra

Mistrovská trofej

Trofej předávaná francouzskému mistrovi se nazývá L'Hexagoal a jejím autorem je francouzsko-argentinský umělec Pablo Reinoso. Tvar šestiúhelníku (hexagonu) je vyvozen z geografického tvaru kontinentální Francie. Samotný název „Hexagoal“ vzešel z internetového hlasování. Prvním oceněným klubem byl Olympique Lyon, a to v sezóně 2006/07.[21] Existují dva modely trofeje, kdy jeden z nich je v držení ligového mistra a ten druhý je uchován u fotbalového svazu.[22]

Předchozí trofej, jejímž autorem byl Andrée Putman,[22] se udělovala jen několik let.

Individuální ocenění

Národní unie profesionálních fotbalistů (Union Nationale des Footballeurs Professionels, UNFP) společně se svazem (Ligue de Football Professionnel, LFP) uděluje každý měsíc ocenění pro nejlepšího hráče. Na konci sezóny uděluje na slavnostním ceremoniálu individuální ocenění pro nejlepší hráče Ligue 1 i Ligue 2. Vyjma ankety o nejhezčí gól hlasují sami hráči obou dvou ligových soutěží.[23] Ocenění jsou to následující:

  • Hráč roku
  • Naděje roku
  • Brankář roku
  • Trenér roku
  • Gól roku
  • Tým roku

Udělování cen započalo v roce 1988 a od roku 1994 je vysíláno živě na Canal+. Od původního názvu Oscars du football se upustilo po stížnostech Americké akademie filmového umění a věd. V sezóně 2019/20 se ceny neudělovaly kvůli pandemii covidu-19.[24]

Finance

Televizní práva

Řídící orgány ligy prodala výhradní vysílací práva dvěma společnostem provozujícím placené kanály Canal+ a beIN Sports. Zatímco Canal+ působilo ve francouzském fotbale dlouhodobě, beIN Sports kontrolovaný katarskou stanicí Al-Džazíra vstoupil na trh roku 2011. Francouzský fotbalový svaz tímto v součtu inkasoval částku 510 milionů eur za sezónu.[25]

V roce 2018 do hry vkročila Mediapro, která za částku 800 milionů eur zakoupila tři ze čtyř vysílacích balíčků pro období let 2020 až 2024 a vystrnadila Canal+, exkluzivitu si však nezajistila. BeIN Sports si svoji pozici s balíčkem číslo 3 udržel.[26][27]

Ligue 1 si finančně polepšila okolo roku 2006, když hodnota vysílacích práv na ni dosáhla na domácím trhu částky 647 milionů eur, zatímco anglické Premier League vynesl domácí trh o 38 milionů eur méně. Oproti zbylým čtyřem velkým evropským ligám však zaostávala na zahraničních trzích, které jí vynášely necelých 8 milionů eur, tedy setinu sumy domácího trhu.[28]

Sponzoring

Od roku 2020 je titulárním sponzorem společnost Uber Eats. Smlouva běžící do konce sezóny 2023/24 lize přináší od 15 do 17 milionů eur ročně.[1]

Sponzorské názvy
  • Ligue 1 Orange (2002–2008)
  • Ligue 1 Conforama (2017–2020)
  • Ligue 1 Uber Eats (2020–)

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b JONES, Rory. Ligue 1’s Uber Eats title sponsorship fee ‘to reach €17m’ in extended deal. sportspromedia.com [online]. 2021-11-10 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Country coefficients. UEFA.com [online]. UEFA [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 2021-22: European places for French clubs. ligue1.com [online]. Ligue 1, 2021-05-06 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DOYLE, Paul. Monaco pay €50m to France to stay in Ligue 1 – exempted from French tax. The Guardian [online]. 2014-01-24 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MAZET, François; PAURON, Frédéric. France – List of Champions [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2021-09-02 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 2021/22 : Bilan historique des clubs engagés. ligue1.com [online]. 2021-07-13 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. HOLYMAN, Ian. Ligue 1 reduces relegation spots from three to two from next season. ESPN [online]. 2015-05-22 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Relegation play-off re-introduced in Ligue 1. fotmob.com [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. What is a ‘farmers league’ in football & why is France's Ligue 1 called that?. Goal.com [online]. 2022-02-14 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b All you need to know: Stade Reims. ligue1.com [online]. Ligue 1, 2020-04-22 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. 1992/93: French first for Marseille. UEFA.com [online]. UEFA, rev. 2014-09-27 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. THOMAS, Josh. Unique Champions League semi-final fixtures ends 24-year domination of English and Spanish sides. Goal.com [online]. 2020-08-16 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. EROZDEN, Can. French football clubs suffer dry spell in European cups. aa.com.tr [online]. Anadolu Ajansı, 2020-08-28 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ligue 1 - List of champions, soccerway.com (anglicky)
  15. http://fotbal.idnes.cz/francouzska-liga-pariz-ziskala-titul-kolo-pred-koncem-ppc-/fot_zahranici.aspx?c=A150516_230139_fot_zahranici_vl
  16. http://sport.sme.sk/c/20151593/psg-nezaspal-na-vavrinoch-ani-po-istote-titulu-deklasoval-rennes.html
  17. Monako po 17 rokoch ovládlo Ligue 1 a získalo francúzsky titul (slovensky)
  18. DIAMOND, Harry. Appreciating every Ballon d'Or winner to play in Ligue 1. thefootballfaithful.com [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ROTA, Davide. France - All-Time Most Matches Played in Division/League 1 [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2003-06-14 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Top guns!. ligue1.com [online]. 2020-03-24 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Ligue 1 Conforama: Everything you need to know for 2019-20!. ligue1.com [online]. 2019-08-09, rev. 2020-01-09 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. a b LE GALL, Aymeric. «Il est malmené, il prend des coups», le créateur d’Hexagoal nous parle du trophée de L1 (et pas de Neymar). 20minutes.fr [online]. 2018-04-13 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
  23. GARIN, Erik. France - Les Oscars du Football [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2009-02-20 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. UNFP awards cancelled. ligue1.com [online]. 2020-05-20 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. HARRIS, Harry. Al Jazeera make move into Ligue 1. ESPN [online]. 2011-06-23 [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-26. (anglicky) 
  26. KOIŠ, Juraj. Canal+ není spokojený s cenou za klíčová fotbalová práva. Ve Francii žádá nový tender. tvkompas.cz [online]. 2021-01-15 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  27. THOMSON, Stuart. Canal+ loses Ligue 1 football to Mediapro in major upset. Digital TV Europe [online]. 2018-05-30 [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-19. (anglicky) 
  28. GRATTON, Chris; SOLBERG, Harry Arne. The Economics of Sports Broadcasting [online]. Routledge, 2007-06-11 [cit. 2022-02-19]. S. 168. Dostupné online. ISBN 04-153-5780-2. (anglicky) 

Související články

Média použitá na této stránce

Onnisgimnasia1970.jpg
A picture of Delio Onnis cropped from a public domain image.
Hexagoal.jpg
Autor: Gundan, Licence: CC BY-SA 4.0
Hexagoal trophy in 2009
Ligue1 Uber Eats logo.png
Nova logo da Ligue 1 para a temporada 2020-21
Soccerball current event.svg
Autor: Pumbaa80 (soccer ball), Anomie (clock hands), David Vignoni (clock face/ring), David Göthberg (putting it all together, making the clock red, shadows)., Licence: LGPL
Football with clock to represent a "current sports or football event".
Star*.svg
A golden star. See also Image:Star-.svg.