Lilek brambor

Jak číst taxoboxLilek brambor
alternativní popis obrázku chybí
Květy lilku bramboru
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodlilek (Solanum)
Binomické jméno
Solanum tuberosum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, případně i v mnoha lidových a nářečních názvech, ale nejčastěji v množném čísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina. Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin; větší význam pro lidskou výživu mají pouze pšenice, rýže a kukuřice setá. Za svoji oblibu vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a především pak mimořádně vysokým hektarovým výnosům. Jejich široká adopce v evropském zemědělství počátkem 19. století ochránila Evropu od cyklických hladomorů a „epidemií“ kurdějí. Český botanik a buditel Jan Svatopluk Presl je ve svém Rostlinopise považuje za „největší užitek, který lidstvo z objevení Ameriky mělo“. S výjimkou jedlých hlíz je však celá rostlina jedovatá.

Název

Slovo brambory vzniklo pravděpodobně od názvu Braniborska, odkud se do českých zemí brambory dostaly.[1] Příjmení Brambora je doložené o dvě století dříve, než se do českých zemí dostaly brambory, a označovalo pravděpodobně člověka braniborského původu.[2]

Etymologický slovník V. Machka se přiklání k názoru, že od slova brambory později vzniklo slovo bamboly coby obecné označení pro hlízy,[1] existuje však i názor, že tomu bylo obráceně.[zdroj?]

Brambory mají také svoje lidové krajové názvy, vycházející z označení zemní jablko (německy Erdapfel) nebo z faktu, že sklizeň se děje kopáním (srovnej s označením krompáč),[3][4][5]mezi které patří např.:

Biologie

Lilek brambor je kulturní rostlina s tetraploidním genomem (4n = 48). Brambory tak mají v každém lokusu 4 nezávislé geny. Ze všech kulturních plodin má brambor nejbohatší genetické zdroje. Brambor má dvě centra biodiverzity: tzv. andské centrum v okolí jezera Titicaca, kde rostou kultivary adaptované na podmínky krátkého dne, a chilské centrum v oblasti okolo 40° j. š., s adaptací na dlouhý den. Z chilského centra patrně pochází předchůdci evropských kulturních odrůd. V těchto oblastech se vyskytují mnohé lokální kulturní a polokulturní odrůdy jakož i mnoho divokých příbuzných s různým stupněm ploidie (až hexaploidní odrůdy). Mnohé z těchto divokých příbuzných lze s bramborem křížit a tak získávat požadované vlastnosti (ranost, odolnost k chorobám).

Brambory se komerčně rozmnožují vegetativně z hlíz, pravé semeno se používá hlavně pro šlechtitelské účely. U mnohých kulturních odrůd však pylová sterilita představuje závažný problém pro šlechtění.

Vzhled

Bylina s hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhou, přímou nebo i poléhavou, s krátkými chloupky. Dorůstá výšky 60 až 100 cm, výjimečně až 1,5 m. Listy jsou lichozpeřené, mírně ochlupené, s drobnými žlázkami, řapíkaté, poměrně velké, 30 až 50 cm dlouhé. Květy jsou nejčastěji bílé, růžové nebo fialové se sytě žlutými až oranžovými prašníky. Plody jsou zelené nebo žlutozelené bobule o průměru 2 až 4 cm obsahující bílá semena. Podzemní část je charakteristická svazčitými kořeny s hlízami rozmanitých elipsoidních až nepravidelných tvarů, nejčastěji s okrově žlutou až světle hnědou, u některých kultivarů červenou až červenofialovou pokožkou.

Výskyt

Původní výskyt brambor v Jižní Americe

Původní oblastí výskytu jsou u poddruhu S. tuberosum andigenum podhorské a horské oblasti And v dnešním Peru, Kolumbii a Bolívii. Poddruhu S. tuberosum tuberosum pochází z oblasti jižního Chile, kde je dodnes na ostrově Chiloé zaznamenávána největší rozmanitost odrůd; tyto chilské odrůdy se staly předchůdci většiny moderních evropských odrůd. V současné době se pěstují jako zemědělská plodina prakticky po celém světě s výjimkou tropů, arktických a subarktických oblastí.

Poddruhy

  • Solanum tuberosum Linné, 1753 subsp. tuberosum – lilek brambor obecný
  • Solanum tuberosum Linné, 1753 subsp. andigenum (Juzepčuk & Bukasov) J. G. Hawkes, 1956 – lilek brambor andský; synonyma:
    • Solanum andigenum Juzepčuk & Bukasov, 1930
    • Solanum paramoense Bitter ex Pittier, 1926
    • Solanum herrerae Juzepčuk, 1937
    • Solanum subandigena J. G. Hawkes, 1944
    • Solanum apurimacense Vargas, 1954
    • Solanum estradae L. E. López-Jaramillo, 1983
    • Solanum phureja Juzepčuk & Bukasov, 1929 subsp. estradae (L. E. López-Jaramillo, 1983) J. G. Hawkes, 1990

Toxické látky

Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin. Při teplotách nad 170 °C se tyto látky částečně rozkládají.

Vyskytují se především v nadzemních částech, například v květech. Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se, pokud jsou brambory na světle. Brambory na světle rovněž zelenají, obsah alkaloidů však nemusí s barvou přímo korelovat. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí oček (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. Při předávkování může dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné. Pokud k nim dojde, jedná se zpravidla o případ, kdy dítě snědlo větší množství plodů (nikoliv hlíz), ovšem vzhledem k jejich nechutnosti a nevelkému počtu jde o velmi nepravděpodobnou událost. Obsah alkaloidů je jedna z vlastností, která se sleduje během šlechtění.

Šlechtitelé se snaží nepřekročit koncentraci solaninu 0,2 mg/g. Nicméně i u moderních odrůd s koncentrací solaninu pod 0,2 mg/g může po osvětlení dojít ke zvýšení až nad 1 mg/g solaninu. Při běžně udávané nebezpečné dávce 200 mg solaninu to znamená, že dospělý člověk může pozřít tuto zdraví nebezpečnou dávku v jedné větší zelené bramboře či v cca 1 kg zdravých brambor. Otravy se ale prakticky nevyskytují.

Využití brambor

Různé druhy brambor v prodeji

Hlízy brambor nacházejí uplatnění zejména v potravinářství a jsou považovány celosvětově za jednu z klíčových plodin. Většina produkce brambor v rozvinutých zemích se průmyslově zpracovává (udává se zhruba 75 %). Podle údajů FAO je zhruba 52 % světové produkce použito jako potravina, 34 % jako krmivo, 11 % tvoří sadbové brambory a 3 % jsou surovinou pro výrobu škrobu a lihu pro potravinářské i průmyslové použití.

V evropských zemích tvoří brambory a výrobky z nich podstatnou část kalorického příjmu, naopak se téměř nevyužívají jako krmivo (jsou nahrazeny především sójou a kukuřicí).

Brambora jako potravina

Brambory se mohou vařit ve slupce a loupat po uvaření, nebo se mohou oškrábat a vařit již oloupané. Kromě toho se mohou péci a smažit, konzumace syrových brambor se naopak nedoporučuje.

V kuchyni se brambory uplatní při přípravě bramborových knedlíků, bramborového salátu, bramborové kaše, bramborových placek (např. bramboráků), bramborového těsta, bramborové polévky či bramborového guláše. Průmyslově pak jsou vyráběny například hranolky, lupínky a podobně.

Z kulinářského hlediska lze brambory třídit na:

  • Rané brambory – brambory s krátkou dobou potřebnou k dozrání hlíz. U velmi raných brambor jde o délku cca 90 dní, u raných o 100–110 dní. V podmínkách ČR se za takové brambory považují ty, jež byly zasázeny v březnu a sklizeny v červnu až červenci, resp. dodány do obchodu do 31. srpna.
  • Konzumní brambory (pozdní) – brambory s dobou pro zrání hlíz až 150 dní. V podmínkách ČR se tak obecně označují brambory sklizené v pozdním létě a na podzim. Tyto konzumní brambory se rozdělují podle varného typu na:
    • Varný typ A – hlízy s hladkou slupkou a lojovitou dužinou žluté či žlutobílé barvy, které mají protáhlý tvar (ledvinky, rohlíčky) a menší obsah škrobu, při vaření proto měknou velmi pomalu. Jsou vhodné pro vaření ve slupce, na bramborový salát, na loupačku.
    • Varný typ B – hlízy polopevné s univerzálním použitím. Jsou vhodné především jako přílohové (vařené i restované) nebo jako přísada do gulášů a polévek.
    • Varný typ C – hlízy s drsnější slupkou a bílou dužinou jsou škrobovité, moučnaté a po uvaření se rozpadají. Jsou proto vhodné pro přípravu kaší, jako těsto na knedlíky, placky a krokety nebo do bramboráků.

Lze se setkat i s varnými typy AB nebo BC; jedná se o odrůdy, jejichž vlastnosti odpovídají rozmezí dvou varných typů.

V České republice činí celková spotřeba brambor (včetně dovážených) cca 70 kg na obyvatele a rok, z toho cca 55 kg se zkonzumuje přímo v podobě příloh, kaší, salátů, bramboráků aj., zbylých cca 15 kg se spotřebuje v průmyslově vyrobených potravinách (lupínky, hranolky atd.).[7]

Nutriční charakteristika

Ve výživě plní brambory zejména funkci objemovou a sytící, tj. dostatečně zaplňují trávicí soustavu a poskytují dostatek energie ve formě sacharidů. Zároveň jsou brambory doporučovány jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny a tudíž i menší množství využitelné energie.

Běžné konzumní brambory obsahují přibližně 24 % hm. sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob (amylosa a amylopektin cca v poměru 1:5) a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství kyseliny citrónové, polyfenolů, minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.) a vitamíny C, B1, B2, B3 a K. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9–25 mg/g. Právě obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín činí z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím. Vitamínu K je v bramborách cca 1 ug/100 mg.

Níže uvedená tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v bramborách.[8]

SložkaJednotkaPrůměrný obsahPrvek (mg/100 g)Průměrný obsahSložka (mg/100g)Průměrný obsah
vodag/100 g79,0Na7vitamin C11–21
bílkovinyg/100 g2,1K360vitamin D-
tukyg/100 g0,2Ca6vitamin Estopy
cukryg/100 g0,6Mg14vitamin B60,31
škrobg/100 g16,6P37vitamin B12stopy
vlákninag/100 g1,3Fe0,4Karotenystopy
mastné kyselinyg/100 g0,1Cu0,08thiamin0,21
cholesterolg/100 g0Zn0,4riboflavin0,02
energiekJ/100 g318Mn0,1niacin0,6


Brambory jako zemědělský produkt

Citát z knihy Všeobecný rostlinopis. Díl 2 / J. S. Presl. – Praha : Kronbergr a Řivnáč, 1846. S. 1121

Na základě archeologických nálezů, jakož i podle moderních molekulárních metod usuzujeme, že brambory byly domestikovány v oblasti dnešního Peru přibližně před 4 až 5 tisíci lety. V horských podmínkách, kde se nedařilo kukuřici, byla domestikace brambor podmínkou vzniku vyspělejší civilizace. Inkové nazývali tyto odolné hlízy „papa“ a toto pojmenování zůstalo bramborám v latinskoamerické španělštině dodnes. Horské oblasti Peru, Bolívie a Chile jsou dnes centrem biodiverzity brambor s velkým množstvím lokálních odrůd a divokých příbuzných. Brambory představovaly pro inckou říši podobný dar nebes jako pro říši Aztéků kukuřice. Brambory byly buď konzumovány přímo či uchovávány v podobě sušeného prášku (chuño). Inkové z nich rovněž připravovali alkoholický nápoj chacha podobný pivu. Byly používány i pro medicínské účely. Jejich důležitost podtrhuje i několik bramborových božstev.

Po dobytí incké říše Španěly v první polovině 16. století putovaly do Evropy kromě mnoha tun zlata a stříbra i některé exotické rostliny, mezi nimi i brambory. Roku 1565 dostal první větší zásilku brambor z Cuzca jako dar španělský král Filip II. Později začali španělští námořníci používat brambory jako hlavní potravinu, což jim mimoděk pomáhalo jako prevence proti kurdějím. Nezávisle na španělských dobyvatelích se brambory dostaly do Anglie na palubě slavné Golden Hind Francise Drakea. V Británii a zejména pak v Irsku, které má podobné přírodní podmínky jako horské oblasti Peru, se brambory začaly běžně pěstovat ve druhé polovině 17. století. Angličtí a irští kolonisté je pak s sebou přivezli do Severní Ameriky.

Brambory byly v kontinentální Evropě zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou a obavami. Byly považovány za pohanskou a nekřesťanskou plodinu, za plodinu nečistou a zdraví ohrožující. Případně byly používány pouze jako okrasná exotická rostlina na dvorech velmožů a v klášterních zahradách. Někteří tehdejší lékaři je předepisovali jako zaručený lék proti široké škále onemocnění od průjmů po tuberkulózu. Dokonce se používaly jako afrodisiaka. Tato nedůvěra trvala téměř dvě staletí.

Okolo roku 1740 rozpoznal význam brambor pruský král Bedřich II. Veliký a nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory (jejich hlízy) z Braniborska (uvádí se, že se tak stalo po roce 1778[9]), odtud vznikl zkomolením jejich dnešní název. Podle jiného názoru vznikl název brambory ze slova bamboly – starého označení pro hlízy.[9] Název v cizích nářečích označuje většinou původ (szwaby – Švábsko, burgonya – Burgundsko), kulatý tvar (bobál, bumbulis) či je odvozen od země (zemák, zemče, zemky, zemské jablko).[10]

V 19. století byly původní brambory z rovníkových And v Evropě nahrazovány adaptovanými, jako byly ty z Chile.[11]

Brambory významně ovlivnily zemědělství. Zvýšením produktivity živin poklesla cena půdy, takže v Evropě ubylo válek.[12]

Podmínky pěstování

Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima jaké panuje na severu Evropy a USA, v Rusku případně ve vyšších polohách teplejších klimatických zón. Nicméně brambory nesnášejí mrazy, při déletrvajících teplotách lehce pod bodem mrazu hlízy zmrznou. Teplota je důležitá pro klíčení hlíz. Hlízy se probouzejí při teplotách okolo 6 °C, pro další růst jsou výhodné denní teploty okolo 20 °C a noční 15 °C. Brambory nejsou příliš náročné na typ půdy, nevyhovují jim však příliš zamokřené půdy, nehumózní váté písky a pro strojový sběr se rovněž nehodí silně kamenité pozemky.

Podmínky skladování

Shnilé brambory
Otlučené brambory po oškrábání

Hlíza prochází třemi fázemi: Období po sklizni (15–18 °C), období vegetačního klidu (4–8 °C) a období přechodu ke klíčení. Brambory je proto nutno skladovat ve tmě, v suchu a chladu. Ideální podmínky jsou při teplotě 4 až 6 °C, relativní vlhkosti kolem 55 % a dobrém větrání.

Skladování brambor se provádí v krechtech, sklepích nebo bramborárnách (brambory volně ložené nebo na paletách). Brambory jsou poměrně náchylné na otlučení (k němu dochází zejména v třídičkách a při jakýchkoliv pádech z výšky při uskladňování), citlivost brambor se přirovnává v citlivosti jablek. Důsledkem nešetrného zacházení dochází u brambor k vzniku černých skvrn uvnitř hlíz – brambory se dají konzumovat i s nimi, nicméně kvalita takových brambor je horší.

Při teplotách pod až 0 °C dochází k hydrolýze škrobu na nízkomolekulární oligosacharidy (na chuti brambor se to projeví zesládnutím); poškozené hlízy pak navíc snadno podléhají hnilobě.

Při teplotách nad 6 °C se zvyšuje fyziologická činnost. Vyšší teploty vedou k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách. Proti klíčení se používají chemické přípravky (retardanty), jejich používání na českém území určuje Česká rostlinolékařská správa. Chlopropham/propham je nejpoužívanější výrobek (obchodní název: Neo Stop). Proti předčasnému klíčení a současně i k ničení spor plísní se v některých zemích užívá radioaktivního ozařování brambor.

Pěstování brambor ve světě

Mapa produkce v roce 2000
Ruční sklizeň na Jávě
Mechanizovaná sklizeň v Bretani

Nejvyšších hektarových výnosů (přes 40 t z hektaru) se dosahuje na Novém Zélandu, v Belgii, Dánsku, USA a v Nizozemsku.

Největší producenti brambor (2007)[zdroj?]
ZeměOsázená plocha
[ha×1000]
Sklizeň
[t×1000]
Výnos
[t/ha]
ČínaČína Čína443264 83714,6
RuskoRusko Rusko285236 78412,9
UkrajinaUkrajina Ukrajina145319 10213,1
IndieIndie Indie144328 60016,4
PolskoPolsko Polsko57011 79120,7
USAUSA USA45720 37344,6
BěloruskoBělorusko Bělorusko413874421,2
BangladéšBangladéš Bangladéš345516715,0
NěmeckoNěmecko Německo27511 64442,3
RumunskoRumunsko Rumunsko273371213,6
PeruPeru Peru268338312,6
MalawiMalawi Malawi188285915,2
ÍránÍrán Írán180450025,0
KanadaKanada Kanada159499931,5
FrancieFrancie Francie158718345,4
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko157687043,7
TureckoTurecko Turecko154424627,6
BrazílieBrazílie Brazílie148355124,0
Spojené královstvíSpojené království Spojené království140563540,2
BelgieBelgie Belgie68319047,0

Statistiky Ministerstva zemědělství ČR udávají poněkud vyšší celkové produkce v jednotlivých státech. Jde zřejmě o započítání produkce sadbových brambor do celkových čísel.

Pěstování brambor v českých zemích

Nejstarší zmínka o bramborech v českých zemích je z roku 1623 a hovoří o jejich podávání na stole Viléma Slavaty. Ve větším měřítku se začaly v Čechách pěstovat a používat jako potraviny teprve od druhé poloviny 18. století v souvislosti s pruskými válkami. V československých statistikách zaujímala pěstební plocha brambor zhruba 10 až 14 % celkové osevní plochy, od 60. let 20. století začala klesat v souvislosti s novými agrotechnickými postupy a vyššími výnosy. Po roce 2000 klesá podíl brambor k 1 až 1,5 % všech osevních ploch.

Pěstování brambor na území ČR[13]
RokCelková osevní plocha
[ha]
Sazební plocha brambor
[ha]
Podíl brambor na osevních plochách
[%]
Sklizeň brambor
[t]
Výnos brambor
[t/ha]
19203 813 780391 12510,32 879 9487,36
19213 809 962404 77410,62 795 7836,91
19223 814 682412 44710,86 169 64414,96
19233 816 744396 26810,44 006 01410,11
19243 817 900393 89110,34 334 59311,00
19253 817 382396 54710,45 095 93612,85
19263 814 997402 04510,53 115 4477,75
19273 811 547401 50010,56 216 32615,48
19283 853 404462 20412,06 203 76113,42
1929(neuvedeno)186 8277 637 71940,88
19303 835 835441 45411,56 729 73515,24
19313 837 258472 53412,37 452 90515,77
19323 837 750476 83012,47 211 70415,12
19333 835 769484 20612,66 328 36613,07
19343 834 476482 54012,67 008 99014,53
19353 835 554492 87112,95 257 64210,67
19363 835 750498 19313,07 878 16615,81
19373 835 236507 18013,29 331 73818,40
1938(neuvedeno)504 5567 322 81714,51
1945(neuvedeno)445 0714 722 86710,61
19463 514 751427 00912,16 553 08215,35
19473 518 005389 73711,12 992 1877,68
19483 524 610361 93010,34 297 98911,88
19493 445 165392 80911,44 064 34510,35
19503 427 017468 22013,76 507 65713,90
19513 362 465465 15113,85 451 05911,72
19523 373 400476 76314,16 196 49813,00
19533 348 992454 35613,67 250 31415,96
19543 309 167451 75213,76 260 70613,86
19553 378 478437 19312,95 709 92513,06
19563 391 359442 87913,17 160 09316,17
19573 368 491440 96413,16 391 04114,49
19583 369 381422 44512,54 571 06010,82
19593 390 064400 93111,84 706 31711,74
19603 383 160391 33111,63 634 7249,29
19613 382 070355 07410,53 705 56610,44
19623 376 720348 18210,33 640 91110,46
19633 376 818348 43510,34 981 52914,30
19643 383 033342 05910,16 043 77417,67
19653 377 816302 2608,93 002 7539,93
19663 374 659302 3249,04 370 77014,46
19673 360 249282 7808,44 719 61116,69
19683 351 562256 9637,74 827 54018,79
19693 346 653219 9806,63 860 18617,55
19703 342 572229 3016,93 873 26216,89
19713 341 116223 7606,73 134 37914,01
19723 346 306216 3316,53 993 79418,46
19733 346 894205 8526,23 775 88818,34
19743 353 345184 8435,53 250 00217,58
19753 350 404165 9785,02 604 51315,69
19763 346 617158 8074,73 056 25619,25
19773 356 162155 2434,62 803 15918,06
19783 351 635146 8194,42 999 13620,43
19793 332 272140 5714,22 596 08118,47
19803 317 831130 0433,91 921 73714,78
19813 309 098134 6704,12 729 26520,27
19823 310 854131 7474,02 509 34419,05
19833 313 272128 8383,92 234 57217,34
19843 316 133131 0394,02 952 69622,53
19853 307 524127 7813,92 664 86620,85
19863 295 314123 4173,72 518 70220,41
19873 294 091122 9813,72 271 85218,47
19883 284 113120 1673,72 766 55223,02
19893 278 264115 4463,52 421 76520,98
19903 270 963109 6643,41 755 11516,00
19913 251 936113 8573,52 043 20517,95
19923 209 673110 7263,41 969 23317,78
19933 179 277104 9313,32 395 81022,83
19943 117 62576 7892,51 231 03516,03
19953 104 24978 0452,51 330 11917,04
19963 068 36286 5482,81 800 27220,80
19973 049 00572 8392,41 401 66319,24
19983 041 96672 0872,41 519 76821,08
19993 040 91871 5052,41 406 83219,67
20003 020 56469 2362,31 475 99221,32
20012 963 11754 2961,81 130 47720,82
20022 686 07838 3111,4900 84323,51
20032 571 12235 9841,4682 51118,97
20042 665 71335 9731,3861 79823,96
20052 657 88136 0721,41 013 00028,08
20062 585 68530 0241,2692 17423,05
20072 587 18431 9121,2820 51525,71
20082 568 63029 7881,2769 56125,83
20092 545 37128 7341,1752 53926,19
20102 495 85927 0791,1665 17624,56
20112 488 14126 4501,1805 33130,45
20122 480 65523 6521,0661 79527,98
20132 476 92223 2050,9536 45023,12
20142 468 70023 9921,0697 53929,07
20152 457 46522 6810,9504 95522,26
20162 463 85423 4141,0699 60529,88
20172 471 54523 4180,9688 97029,42
20182 460 93922 8890,9583 56025,50
20192 461 70728 8941,2622 60021,55
20202 461 86523 8771,0696 22029,16
20212 452 13322 8240,9671 86029,44

Odrůdy

Barevné brambory z Chiloé

Na světě existuje přes 4000 odrůd brambor, nicméně běžně využívané jsou jen desítky z nich. Hlízy mohou nabývat rozličných tvarů, od kulatých přes eliptické až po podlouhlé a zakroucené. Barva hlíz je také velmi různá: od hlíz se světlou dužinou a žlutou slupkou, přes brambory s narůžovělou dužinou a sytě červenou slupkou až po brambory s fialovou dužinou a temně fialovou slupkou.

Choroby a škůdci

Brambory jsou napadány celou řadou chorob a škůdců. Zřejmě nejznámějším důkazem tohoto tvrzení může být tzv. Velký hlad v Irsku, kdy byla v letech 18451849 plísní bramborovou (Phytophtora infestans) zničena prakticky veškerá úroda brambor, což vedlo k těžkému hladomoru (odhaduje se 0,5 až 1,5 milionu obyvatel) a hlavně k masové emigraci.[14] Tato katastrofa významně ovlivnila britské a hlavně irské dějiny i kulturu a některé její důsledky jsou v Irsku patrné dodnes.

Houbové a bakteriální

Plíseň bramborová
  • plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
  • černá noha (Erwinia carotovora var. atroseptica)
  • hnědá skvrnitost listů (Alternaria solani)
  • kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani)
  • strupovitost brambor (Streptomyces scabies)
  • rakovinec bramborový (Synchytrium endobiotikum), karanténní, houbové[15]
  • bakteriální kroužkovitost bramboru (Clavibacter michiganehsis subsp. sepedonicus), karanténní
  • hnědá plíseň brambor
  • fuzáriová hniloba (Fusarium ssp.)
  • suchá fomová hniloba (Phoma foveata)
  • mokrá bakteriální hniloba (Erwinia carotovora)
  • stolbur bramboru, karanténní mykoplazmóza

Ochrana proti těmto chorobám spočívá v pěstování odolných odrůd, aplikaci fungicidů a správné agrotechnice od sadby po skladování.

Viry a viroidy

Mandelinka bramborová
  • Y virus bramboru (PVY)
  • virus svinutky bramboru (PLRV)
  • A virus bramboru PVA a další viry (PVM, PVS, PVX, PMTV, TRV)
  • viroid vřetenovitosti (potato spindle tuber viroid, PSTVd)

Některé kmeny výše uvedených virů jsou karanténní. Význam virových chorob je u brambor znásoben faktem, že se brambory běžně množí vegetativně, tj. klonováním a neprochází tak očistným stádiem přes semeno. Ochrana spočívá v používání certifikované sadby, odstranění vektorů insekticidy nebo fungicidy, používání rezistentních odrůd a odstraňování infikovaných rostlin.

Vyšší škůdci

Mezi nejvýznamnější škůdce patří háďátko bramborové (Globodera rostochiensis a G. pallida), které je rovněž karanténní. Tento škůdce dokáže v půdě přežívat poměrně dlouho, takže pozemky jím zamořené nelze používat pro pěstování brambor po dobu 20–25 let i déle. Notoricky známým škůdcem je též mandelinka bramborová, jejíž larvy požírají listy.

Odkazy

Reference

  1. a b slovo brambora, Ptejte se knihovny, 7. 3. 2012, NK ČR
  2. Původ příjmení Jezmaso je jasný, ale první pan Brambora brambory neznal. Kde se vzala příjmení?, Český rozhlas Pardubice, 8. září 2019, Jitka Slezáková, rozhovor s Dagmar Magincovou
  3. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro SŠ. [s.l.]: Fragment, Albatros Media a.s. 231 s. Dostupné online. ISBN 9788025315125. 
  4. NOVOTNÝ, Michal. Archiv - Slovo dne: Erteple, krumple a kobzole [online]. www.rozhlas.cz, 2005-12-19 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. 
  5. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo brambor, s. 268–270. 
  6. Vesmír 83, duben 2004, str. 188
  7. BAREŠ, Jiří. Brambory [online]. Kutná hora: GIRA fruit s.r.o.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-12. 
  8. McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  9. a b Česká jména lužickosrbského původu, nase-rec.ujc.cas.cz
  10. O českých nářečních názvech pro brambory, nase-rec.ujc.cas.cz
  11. https://phys.org/news/2019-06-genome-reveals-history-european-potato.html - Genome study reveals history of European potato
  12. https://phys.org/news/2017-12-potatoes-peace-humble-tuber-conflict.html - Potatoes for peace: how the humble tuber stopped conflict in Europe
  13. Český statistický úřad: Zemědělství – časové řady
  14. Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach. iDnes.cz [online]. 2018-10-09. Dostupné online. 
  15. KALINA, Tomáš,; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s., 32 s. obr. příl. s. ISBN 8024610361, ISBN 9788024610368. OCLC 85163537 

Literatura

  • Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 2000. S. 274–275. ISBN 80-200-0306-1

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Aardappel blad Solanum tuberosum.jpg
Autor: Rasbak, Licence: CC-BY-SA-3.0
(nl: Aardappel blad) Solanum tuberosum leaf;
Rotten potatoes.JPG
Autor: Fredy.00, Licence: CC BY 3.0
shnilé brambory
Potato harvest and farmers Dieng.jpg
Autor: Midori, Licence: CC-BY-SA-3.0
Harvesting potato in Dieng Plateau, Central Java, Indonesia
Solanum tuberosum distribution.svg
Autor: Spedona, Licence: CC BY-SA 3.0
Aires de distribution des sous-espèces de Solanum tuberosum en Amérique du Sud
Aardappel bloem Parel Solanum tuberosum.jpg
Autor: Rasbak, Licence: CC-BY-SA-3.0
(nl:Aardappel bloem) 'Parel' Solanum tuberosum;
Récolte pommes de terre en Bretagne.JPG
Autor: Thesupermat, Licence: CC BY-SA 2.5
Récolte mécanisée des pommes de terre en Bretagne.
Doryphore.jpg
Autor: thesupermat, Licence: CC-BY-SA-3.0
Doryphore
SolanumTuberosumYoungTuber.jpg
Autor: Denis Barthel, Licence: CC-BY-SA-3.0
Young tuber of Solanum tuberosum
Solanum tuberosum 02.jpg
Autor: KENPEI, Licence: CC-BY-SA-3.0
a potato (solanum tuberosum)
PotatoYield.png
Autor: AndrewMT, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of potato production (average percentage of land used for its production times average yield in each grid cell) across the world compiled by the University of Minnesota Institute on the Environment with data from: Monfreda, C., N. Ramankutty, and J.A. Foley. 2008. Farming the planet: 2. Geographic distribution of crop areas, yields, physiological types, and net primary production in the year 2000. Global Biogeochemical Cycles 22: GB1022
Presl brambor.JPG
Odstavec textu z knihy: Presl: Všeobecný rostlinopis, Praha, 1846
Various types of potatoes for sale.jpg
Autor:


fir0002
flagstaffotos [at] gmail.com
Canon 20D + Tamron 28-75mm f/2.8
Cut out view 04.png
Cut out view 03.png
Cut out view 01.png
, Licence: GFDL 1.2
Various Types of potatoes for sale
Potato plant.jpg
Sazenice bramboru. Pro zajištění trvalé celosvětové dostupnosti této cenné plodiny, pěstitelé brambor musí sjednotit vhodnou výrobu a ...
Papas de colores de Chiloe.jpg
Autor: Avodrocc, Licence: CC BY 2.0
Pommes de terre colorées de Chiloe (Chili). Photo prise à Castro, Los lagos
Modell der Blüte von Solanum tuberosum (Kartoffel) -Osterloh Nr.16-.jpg
Autor: David Ludwig, Licence: CC BY-SA 3.0
Model from the collection of the Botanical Museum in Greifswald, Germany. .
see also universitaetssammlungen.de/modelle for more information on the models