Lili Gödlová-Brandhuberová

Lili Gödlová-Brandhuberová
Narození30. října 1875
Vrbno pod Pradědem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1946 nebo 1953
Mnichov Německo Německá spolková republika
Povolánímalířka, grafička a sochařka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lili Gödlová-Brandhuberová,[p 1] rodným jménem Elisabeth Brandhuber (30. října 1875 Vrbno pod Pradědem[1] – 1946 nebo 1953 Mnichov)[2] byla malířka-krajinářka, grafička a příležitostná sochařka německé národnosti, původem ze Slezska.

Život

Narodila se v Vrbně pod Pradědem, v rodině Karla Brandhubera (průmyslníka provozujícího přádelnu a tkalcovnu juty, v letech 1896–1918 starosty Olomouce)[3] a jeho manželky Františky (Franziska), rozené Primavesiové.[1] Studovala malířství ve Vídni v ateliéru Kaufmanns, v Praze u Hermíny Laukotové a Václava Jansy a v Mnichově u Richarda Kaisera a Hermanna Groebera.[4][5] Sochařství studovala v Paříži u Antoina Bourdella.[6]

Působila v Krasoumné jednotě, která sdružovala české i německé umělce. Byla členkou (a do zrušení v roce 1943 poslední předsedkyní) pražského Spolku německých malířek (Verein deutscher Malerinnen).[7] (Alena Trčková-Schulzová však uvedla, že od nástupu války žila na německém území.[8])

O jejím životě po 2. světové válce se nepodařilo prozatím ověřit spolehlivé údaje. Lze pouze usuzovat, že po roce 1945 byla jako Němka z Československa vysídlena. Podle některých zdrojů zemřela 27. ledna 1946 v Mnichově,[9] podle jiných se tak stalo až v roce 1953.[10] (Jeden zdroj udává méně pravděpodobné místo a rok úmrtí Terezín 1946.[11]).

V databázi „Internační tábor pro německé obyvatelstvo, Malá pevnost Terezín 1945–1948“ spravované Památníkem Terezín, je mezi internovanými osobami evidována Elisabet Gödlová, narozená 30. 10. 1875 ve Vrbně pod Pradědem, s datem příchodu 12. 8. 1945. Jako datum ukončení věznění je uveden 27. leden 1946 a jako důvod odchodu je uvedeno úmrtí.[12]

Rodinný život

Dne 1. února 1897 se v Olomouci, kostele Panny Marie Sněžné, provdala za inženýra Karla Gödla (1866–?), pocházejícího ze Šumperka[p 2].[13] Karl Gödl byl v letech 1894–1904 policejně hlášen v Praze, spolu s ním manželka, dcera Ritu (1898–?) a syn Georga (1901–?); od roku 1904 žili na Královských Vinohradech.[14]

Dílo

Díla Lili Gödlové-Brandhuberové jsou především krajinomalby a grafiky. Od 20. let 20. století se počala intenzivněji zajímat o portrét, včetně sochařského ztvárnění.[8]

Její díla vlastní např. galerie Albertina ve Vídni, Státní grafická sbírka v Mnichově, Grafická sbírka Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně aj.[7] Obraz Hirštejnský rybník byl vystavován jako součást sbírek Městské galerie v Obecním domě v Praze.[15] Moravská galerie v Brně vlastní dva její obrazy a dvanáct grafik; obraz s názvem Podvečerní nálada z roku 1904 je ve sbírkách Muzea umění Olomouc.[16] Pohled na Vrbno pod Pradědem vlastní její rodné město.[3] Ze sochařské tvorby je znám portrét jejího otce nazvaný mladík, vystavený roku 1928 v Olomouci,[6] na výstavě umělkyň Malé dohody v Bělehradě roku 1938 byla uvedena v seznamech vystavujících malířek i sochařek.[17]

Dobové hodnocení

Lili Göldl-Brandhuberová byla považována za typicky německou malířku. Dobový český tisk proto hodnotil její díla střízlivě, bez nadšení, přesto v zásadě zdvořile pozitivně – např. slovy „...trochu těžce malované obrazy a výborné lepty“[18] či „...přichází s krajinami zcela milými“[19] Někdy mohlo hrát při hodnocení v regionálním tisku roli i společenské postavení otce – starosty Olomouce, které bývalo v souvislosti s obrazy zmiňováno.[20] Německý tisk hodnotil její díla příznivěji, psal např. o „pozoruhodném krásném talentu a dobré škole“ (von eninem ausgesprochen schönen Talent und von einer guten Schule)[21] či ji popisoval jako „...známou a váženou krajinářku...“ (bekannte und beschätzte Landschafterin).[22]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Psáno též Gödl-Brandhuberová, v německém tisku Gödl-Brandhuber.
  2. ↑ Německy Mährisch Schönberg.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Vrbno pod Pradědem, 1870–1893, snímek 83, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Bibliografie dějin Českých zemí: Brandhuber-Gödl, Lilly
  3. ↑ a b Vrbno pod Pradědem: Kdo je Elizabeth Gödl Brandhuberová
  4. ↑ BRZEZICKA-STANIZKA, K. Allgemeines Künstlerlexikon: die bildenden Künstler aller Zeiten. München, Leipzig: K. G. Saur, 2007. Dostupné online. 
  5. ↑ BAROŇOVÁ, Petra. Hermína Laukotová (1853-1931). Brno, 2011 [cit. 2017-09-05]. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lubomír Slavíček. s. 33. Dostupné online.
  6. ↑ a b DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji [online]. Olomouc: Galia, 2012 [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1. 
  7. ↑ a b HOLÁ, Michaela. VEREIN DEUTSCHER MALERINNEN IN BÖHMEN A HISTORIE NĚMECKÝCH ŽENSKÝCH UMĚLECKÝCH SPOLKŮ OD 60. LET 19. STOLETÍ DO KONCE II.SVĚTOVÉ VÁLK. Olomouc, 2010 [cit. 2017-09-05]. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  8. ↑ a b TRČKOVÁ-SCHULZOVÁ, Alena. Grafička a malířka Lilly Brandenhuberová-Göldlová. Vlastivědný moravský věstník. 2000, čís. 1, s. 62–64. 
  9. ↑ Muzeum umění Olomouc: Lilli Gödlová-Brandhuberová
  10. ↑ Artplus.cz: Gödlová - Brandhuberová Lili
  11. ↑ STURM, Herbert. Herbert Sturm:Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder, Band II, IM, München 1984, s. 448.. München: [s.n.], 1984. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-10. ISBN 3-486-44731-9. S. 448. (němčina)  Archivováno 10. 9. 2017 na Wayback Machine.
  12. ↑ Internační tábor pro německé obyvatelstvo, Malá pevnost Terezín 1945-1948 [online]. Databáze památníku Terezín [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Lokales und Provinzielles/Trauung (německy). Mährisches Tagblatt. 1. 2. 1897, s. 3. Dostupné online. 
  14. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Gödl (Brandhuber) Elisabeth
  15. ↑ Položka č. 48 seznamu vystavených děl. Národní listy. 2. 4. 1941, s. 8. Dostupné online. 
  16. ↑ Muzeum umění Olomouc: Lili Gödlová-Brandhuberová
  17. ↑ Výstava výtvarných umělkyň států Malé dohody. Národní politika. 8. 2. 1938, s. 8. Dostupné online. 
  18. ↑ Výstava Verein der deutschen bildener Künstler in Böhmen v Drážďanech. Dílo. 1/1914, s. 86. Dostupné online. 
  19. ↑ V Rudolfinu vystřídal spolek německých výtvarníků.... Lumír. 19. 3. 1908, s. 284. Dostupné online. 
  20. ↑ (dostupné online v NK ČR). Našinec. 6. 11. 1927, s. 4. Dostupné online. 
  21. ↑ Gemälde Ausstellung (německy). Mährisches Tagblatt. 1. 12. 1896, s. 3. Dostupné online. 
  22. ↑ Theater und Kunst. Prager Abendblatt. 1. 12. 1913, s. 6. Dostupné online. 

Literatura

  • DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji [online]. Olomouc: Galia, 2012 [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Lili Gödlová-Brandhuberová signatura.jpg
Lili Gödlová-Brandhuberová signatura