Lillehammer

Lillehammer
Pohled na město
znak
Poloha
Souřadnice	61°6′58″ s. š., 10°27′28″ v. d.
Stát	Norsko Norsko
kraj	Innlandet
Lillehammer Lillehammer, Norsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	21,468 (1.1.2024)
Správa
Vznik	1827
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lillehammer je město v jihovýchodním Norsku, v samosprávné obci (okrese, norsky: kommune) Lillehammer v kraji (norsky: fylke) Innlandet. Je správním centrem kommune a má 21.468 obyvatel (stav k 1. lednu 2024) ^[1]

Lillehammer je tzv. tettsted, tedy osada, která se pro statistické účely považuje za město. Nachází se v centru stejnojmenné samosprávné kommune. Zatímco kommune Lillehammer má rozlohu 477,94 km², činí rozloha města Lillehammer pouze 11,53 km². V kommune Lillehammer jsou pak kromě města Lillehammer také Jørstadmoen, Fåberg, Vingrom, Vingnes a ještě další tettstedy.^[1] V roce 1994 se ve městě, ležícím u jezera Mjøsa, konaly zimní olympijské hry, následné paralympijské hry a v roce 2016 zimní olympijské hry mládeže.

Lillehammer leží 137 km severně od hlavního města Oslo, v údolí Gudbrandsdalen u nejsevernějšího cípu jezera Mjøsa, které je rozlohou největší v Norsku. Do jezera se u Lillehammeru vlévá řeka Lågen, která teče ze severu, z údolí Gudbrandsdalen. Od východu přitékají směrem k Lillehammeru dvě řeky, Mesna a Åveita. V městské oblasti Lillehammeru se Åveita vlévá do Mesny, která se pak vlévá do jezera Mjøsa.^[2]

Město je oblíbeným cílem sportovců a turistů, neboť má vynikající podmínky pro lyžování (areál Hafjell) a ostatní outdoorové aktivity.

Město se nachází ve vnitrozemí, v závětří Skandinávského pohoří, které brání přechodu teplejšího mořského vzduchu. Proto je klima v Lillehammeru kontinentální s chladnou zimou a mírně teplým létem. Průměrná denní teplota v lednu dosahuje −9 °C, v červenci 14 °C a průměrný roční úhrn srážek je 761 mm.

Byla to malá osada s asi 50 obyvateli, které byla udělena obchodní práva a v srpnu 1827 se z ní stal kjøpstad.^{[pozn 1]} Cílem bylo vytvořit zastávku pro cestující a překladiště zboží na strategicky výhodném místě na severním konci jezera Mjøsa a na jižním konci dopravního koridoru Gudbrandsdalen. V roce 1827 získal Lillehammer také svůj první městský plán. Město vzniklo kolem farmy Hammer. Plán města obsahoval dvě ulice probíhající převážně paralelně s břehem jezera Mjøsa, které protínalo deset ulic příčných. Status města získal Lillehammer až v roce 1842. Během dvou let počet obyvatel vzrostl na 360.^[3][4] V roce 1842 byla Lillehammeru udělena městská práva. V roce 1856 byl na jezeře uveden do provozu parník Skibladner. V roce 1894 následovalo napojení na norskou železniční síť.

V roce 100. výročí získání městského statutu byla odhalena na náměstí Lilletorget socha zakladatele, za kterého je považován obchodník Ludvig Wiese.

Kolem roku 1900 se město výrazně rozrostlo a v roce 1912 byla mimo centrum postavena rezidenční čtvrť. Oproti stávajícímu městu neměla nová čtvrť uliční uspořádání připomínající šachovnici. Později město rostlo hlavně dále na sever.^[4] Do konce roku 2019 bylo město Lillehammer správním centrem kraje Oppland. Ten byl od 1. ledna 2020 sloučen s krajem Hedmark čímž vznikl nový kraj Innlandet.^[5] Jeho novým správním centrem se stalo město Hamar a Lillehammer zůstal správním centrem v kommune Lillehammer.

Evropská silnice E6 vede na západním břehu jezera Mjøsa od jihu na sever a naproti Lillehammeru ve vesnici Vingnes přes most do města Lillehammer. Odtud pokračuje dále na sever. V jižním směru vytváří mimo jiné spojení s městem Hamar, správním centrem kraje (fylke) Inlandet. Železniční trať Dovrebanen vede po východním břehu jezera Mjøsa do Lillehammeru. Od Lillehammeru vede dále na sever do značné míry rovnoběžně s E6 do Trondheimu.^[6] Vlakové nádraží v Lillehammeru bylo otevřeno v roce 1894, kdy byla uvedena do provozu železniční trať z Hamaru do Tretten. Vlakové nádraží je asi 185 kilometrů od hlavního nádraží Oslo S.^[7]

Město je ekonomickým centrem pro celý region Gudbrandsdalen. Zatímco průmysl ztratil na významu, obchod a sektor služeb nabyly na významu.^[8] Mnoho lidí z regionu dojíždí do kommune a do města Lillehammer.^[9]

Ve městě se nachází kampus Høgskolen i Innlandet (HINN).^[10] Samostatná univerzita Lillehammer (Høgskolen i Lillehammer) existovala v Lillehammeru do konce roku 2016. K 1. lednu 2017 byla sloučena s univerzitou Hedmark^{[11] [12]}

V Lillehammeru sídlí Norská filmová škola (Den norske filmskolen), Norská humanistická akademie (C – Norsk humanistisk akademi) a vojenská vysoká škola Cyberingeniørskolen (dř. FIH, Forsvarets Ingeniørhøgskole).

Muzeum kulturní historie Maihaugen bylo otevřeno v roce 1904 jako regionální muzeum pro region Gudbrandsdalen. Je to rozsáhlý skanzen s téměř dvěma stovkami historických staveb pocházejících ze vzdálené minulosti ale i moderní doby. Součástí skanzenu je i muzeum a ukázky lidových tradic a řemesel; také Poštovní muzeum (Postmuseet) a Norské olympijské muzeum (Norges Olympiske Museum).^[13] Na zimní olympiádu Norsko vynaložilo dvě miliardy norských korun.

Ve skanzenu Maihaugen se nachází roubený kostel stavkirke. Má půdorys kříže a původně byl postaven v Garmo kolem roku 1200 jako Stavkirke Garmo^[14] na území dnešní kommune Lom. Na počátku 20. století byl ale přemístěn do skanzenu Maihaugen a zrekonstruován na muzeum. Při rekonstrukci byla použita většina materiálů z původní budovy kostela.^[13]

Ve skanzenu jsou také dvě kaple, Isumkapellet a Fiskerkapellet. Fiskerkapellet (rybářská kaple) ve skanzenu Maihaugen je jedinou dochovanou stavbou šindelového kostela ze středověku v Norsku. Byla postavena v roce 1459 a původně prý stála na ostrově v deltě řeky Lågen ve Fåbergu. V letech 1903-4 byla přemístěna do Maihaugenu. Tam se dvakrát stěhovala a od roku 1937 stojí u jezera Breisjøen.^[13]

Isumkapellet je kaple z roku 1912. Písemné prameny z 18. století říkají, že ve středověku byla na farmě Isum v kommune Sør-Fron kaple. Zakladatel Maihaugenu Anders Sandvig věřil, že pozůstatky této kaple našel, když v Isumu našli stodolu se zbytky starší malířské výzdoby. Byla postavena kolem roku 1630. Budova byla zakoupena pro muzeum a zrekonstruována jako kaple. Nebyla však vysvěcena a od svého postavení v roce 1912 sloužila k bohoslužbám jen několikrát.^[13]

Ve městě je také Muzeum umění (Lillehammer Kunstmuseum). Nachází se v centru města a dominuje svému okolí. Vzniklo přestavbou původního muzea u příležitosti konání olympijských her v roce 1994.^[15] Budovu muzea navrhla architektonická kancelář Snøhetta.^[16][17]

Lillehammer kirke ve městě Lillehammer je farní kostel norské církve. Je to kostel pro farnost Lillehammer, který je sídlem děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Červený, cihlový kostel byl postaven v dlouhém kostelním designu v roce 1882 podle plánů vypracovaných architektem Henrikem Thrap-Meyerem. Kostel má kapacitu asi 650 lidí. V roce 1959.byl přestavěn.^[18][19]

Søre Ål kirke je farní kostel norské církve. Nachází se v jižní části města Lillehammer. Je to kostel pro farnost Søre Ål, která je součástí děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Šedý betonový kostel byl postaven roku 1964 v pravoúhlém designu podle plánů vypracovaných architektem Bjarnem Bystadem Ellefsenem. Kostel má kapacitu asi 200 lidí.^[20][21]

Nordre Ål kirke je farní kostel norské církve. Nachází se ve městě Lillehammer. Je to kostel pro farnost Nordre Ål, která je součástí děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Hnědý, betonový a dřevěný kostel byl postaven ve tvaru vějíře v roce 1994 podle plánů architekta Willyho Sveena. Kostel má kapacitu asi 550 lidí.^[22][23]

Mariakirken på Lillehammer^[24] (kostel Panny Marie) je kostel katolické farnosti Panny Marie v Lillehammeru. Nachází se v Suttestad, v jižní oblasti města.^[25] Komunita byla založena v roce 1956 a do roku 1970 se bohoslužby konaly v soukromé kapli. V tomto roce byl postaven hlavní kostel podle plánů architekta Carla Corwina. Ke 40. výročí byl v roce 2010 kostel vysvěcen biskupem Berntem Eidsvigem.

Obyvatelé města se nazývají Lillehamring. Jméno Lillehammer znamená Malý Hamar a stojí v kontrastu ke Storhamar (Velký Hamar), farmě, která dala jméno jižně ležícímu městu Hamar. Základní termín hamar se používá pro hory s alespoň jednou strmou stranou. Lillehammer se objevuje i ve starších pramenech pod názvem Litlikaupangr, což naznačuje, že Lillehammer byl ve vrcholném středověku tržištěm (Kaupang).^[26]

V Lillehammeru se konaly zimní olympijské hry 1994. V okolí města je několik zařízení pro zimní sporty. V samotném městě se nachází Håkons Hall, víceúčelová hala, která se využívá mimo jiné také pro lední hokej. Dokončena byla v roce 1993.^[27] Menší hokejová hala Kristins Hall byla otevřena roku 1988 a od té doby je domovem profesionálního hokejového klubu Lillehammer IK z GET ligy.

Asi 40 km jihovýchodně od města se ve městě Gjøvik nachází podzemní hokejová hala Gjøvik Olympiske Fjellhall.^[28]

Skokanský stadion Lysgårdsbakken (Lysgårdsbakkene Hoppanlegg) se dvěma můstky určenými pro skoky na lyžích byl dokončen v roce 1992 a nachází se východně od města.^[29]

Asi 15 kilometrů severně od města, na severní hranici kommune, se nachází bobová a sáňkařská dráha Lillehammer Olympiske Bob-og Akebane využívaná během zimních her.^[30][31]

Každoročně se ve městě pořádají festivaly norské literatury, jazzu, blues, dětských a animovaných filmů (Amandusfestivalen). Ve skokanském areálu Lysgårdsbakken probíhá jeden ze závodů Světového poháru ve skocích na lyžích.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lillehammer (Tettsted) na německé Wikipedii, Fiskerkapellet na norské (bokmål) Wikipedii, Isumkapellet na norské (bokmål) Wikipedii a Mariakirken på Lillehammer na norské (bokmål) Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lillehammer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Lillehammer
• (norsky) Oficiální stránky