Lilli Hornigová

Lilli Hornigová
Narození22. března 1921
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. listopadu 2017 (ve věku 96 let)
Providence
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíselhání orgánů
Alma materBryn Mawr College (do 1942)
Harvardova univerzita (do 1943)
PracovištěTrinity Washington University
Oboryvěda a chemie
Manžel(ka)Donald Hornig (1943–2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilli Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.

Život

Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do židovské rodiny českých Němců.[1] Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemikem a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou.[2] V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat do Spojených států. Usadili se ve státě New Jersey.

V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce).[3] Právě zde se poznala s Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Hornig byl uznávaným chemikem[2] a v manželství se jim později narodily čtyři děti.

Hornigovi a projekt Manhattan

Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.[2]

Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi,[2] Harrymu S. Trumanovi.

Další působení

Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti, např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.

Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut.[3] Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.

Zajímavosti

Odkazy

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 46–48.
  • KRSEK, Martin. Neznámí hrdinové mluvili i německy. V Praze: Česká televize: Albatros media a. s., 2018. ISBN 978-80-7404-244-7. S. [58]–80. 

Externí odkazy

Reference

  1. ROBERTS, Sam. Lilli Hornig, 96, Dies; A-Bomb Researcher Lobbied for Women in Science. The New York Times [online]. 2017-11-21 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. a b c d KRSEK, Martin. Ústecká atomová stopa. Příspěvky k ústecké vlastivědě. 2016, čís. 13, s. 58–62. 
  3. a b KRSEK, Martin. Destrukce ji nepřekvapila. Rodačka z Ústí pracovala na bombě pro Nagasaki. iDNES.cz [online]. 6. 8. 2015 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  4. KRSEK, Martin. Neznámí hrdinové mluvili i německy. V Praze: Česká televize: Albatros Media a. s., 2018. ISBN 978-80-7448-076-8, ISBN 978-80-7404-244-7. S. 67. 
  5. Lilli Schwenk Hornig '42 Featured in 'Oppenheimer' Film. www.brynmawr.edu [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lilli Hornig na anglické Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lilli Hornig Los Alamos ID.jpg
Lilli Hornig Los Alamos ID