Lina Šternová

Lina Šternová
Narození	14.jul. / 26. srpna 1878greg. Liepāja
Úmrtí	7. března 1968 (ve věku 89 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	biochemička, fyzioložka, bioložka, lékařka, vysokoškolská učitelka a chemička
Zaměstnavatel	Ženevská univerzita
Ocenění	Stalinova cena medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Řád rudé hvězdy Řád rudého praporu práce Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Příbuzní	Wilhelm Stern (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lina Solomonovna Šternová (Лина Соломоновна Штерн; 14. srpna^jul./ 26. srpna 1878^greg. – 7. března 1968) byla sovětská lékařka, biochemička a fyzioložka, první ženská členka Akademie věd SSSR. Jejím nejvýznamnějším přínosem je výzkum hematoencefalické bariéry, jíž také Šternová dala roku 1921 dnes používané jméno.^[1]

Život

Narodila se v Libau (dnes Liepāja v Lotyšsku) do židovské rodiny a vystudovala v Ženevě. Rozhodla se pokračovat v akademické kariéře a prováděla základní výzkum v biochemii a v neurovědách. Roku 1918 se stala první ženou s pedagogickou hodností na Univerzitě v Ženevě; byla jmenována profesorkou chemie a fyziologie a zkoumala buněčné dýchání.

V roce 1925 emigrovala do Sovětského Svazu na základě svého ideologického přesvědčení. V letech 1925 až 1948 sloužila jako profesorka 2. lékařského ústavu.

V letech 1929 až 1948 byla Šternová ředitelkou Institutu fyziologie Akademie věd SSSR. Kromě mnoha jiných problémů Šternová a její skupina pracovali na výzkumu dlouhověkosti a spánku. Pod jejím vedením pracovaly multidisciplinární týmy na problematice hematoencefalické bariéry. Výsledky této práce byly později uplatněny v klinické praxi a zachránily tisíce životů na frontách druhé světové války. V roce 1939 se stala jako první žena řádným členem Akademie (akademikem).^[2] V roce 1943 získala Stalinovu cenu.^[3]

Pronásledování

Od vypuknutí druhé světové války byla Šternová členkou Ženského antifašistického výboru a Židovského antifašistického výboru (JAC). Když v lednu 1949 byli členové židovského antifašistického výboru pozatýkáni a pod smyšlenou záminkou odsouzeni k trestu smrti, Šternová byla jedinou přeživší. Rozsudek smrti byl změněn na trest odnětí svobody, následovaným pěti roky vyhnanství. V exilu byla v Džambulu (dnešní Taraz v Kazachstánu).^[zdroj?]

Po Stalinově smrti v roce 1953 bylo Šternové dovoleno vrátit se do Moskvy a v letech 1954–1968 vedla Oddělení fyziologie na Biofyzikálním ústavu Akademie věd SSSR.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lina Stern na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lina Šternová na Wikimedia Commons