Lina Kostenková

Lina Kostenková
Narození	19. března 1930 (93 let) Ržyščiv
Alma mater	Národní pedagogická univerzita M. P. Drahomanova (do Desetiletí od 1950) Literární institut Maxima Gorkého (do 1956)
Povolání	básnířka, spisovatelka, autorka dětské literatury a prozaička
Ocenění	Státní cena Tarase Ševčenka (1987) Antonovyčova cena (1989) Čestná cena prezidenta Ukrajiny (1992) Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy (2000) Řád čestné legie (2022) … více na Wikidatech
Choť	Jerzy Pachlowski Vasyl Cvirkunov
Děti	Oksana Pachlovska
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lina Vasylivna Kostenková, ukrajinsky Ліна Василівна Костенко (* 19. březen 1930, Ržyščiv u Kyjeva) je ukrajinská básnířka, překladatelka a disidentka. Jedna z klíčových představitelek generace ukrajinských spisovatelů 60. let 20. století nazývaných šedesátníci. Žije v Kyjevě.

Život

Vystudovala Literární institut Maxima Gorkého v Moskvě, absolvovala roku 1956. O rok později vstoupila do literatury sbírkou Prominnja zemli (Paprsky země, 1957). Následovala sbírka Vitryla (Plachty, 1958) a Mandrivky sercja (Blouznění srdce, 1961). Těmito sbírkami se připojila k vůdčím osobnostem mladé generace ukrajinské poezie nazývané jako šedesátníci.

Sbírka Zorianyj intehral (Hvězdný integrál) z roku 1962 však již nemohla vyjít, po zásahu cenzury. V té době vycházely její básně v překladech v Polsku a Československu^[1], zatímco v Sovětském svazu pouze v samizdatu.

V letech 1965–1968 Kostenková podepsala řadu otevřených dopisů, v nichž protestovala proti stíhání a zatýkání ukrajinských intelektuálů. Spolu s básníkem Ivanem Dračem apelovala na lvovské spisovatele, aby se zastali souzených kolegů. I proto nemohla publikovat až do roku 1977, kdy směla vyjít sbírka Nad berehamy vičnoji riky (Na břehu řeky věčnosti), následovaná v roce 1980 sbírkou Nepovtornisť (Jedinečnost).

Za veršovanou historickou poému Marusja Čuraj (1979) získala roku 1987 s odstupem několika let Ševčenkovu cenu.

V letech 1990–2010 se odmlčela. Po roce 2000 pracovala dlouhá léta na svém prvním románu, který publikovala v roce 2010 pod názvem Zapysky ukrajinskoho samašedšoho (Zápisky ukrajinského blázna). Stal se okamžitě bestsellerem (první vydání v nákladu 10 000 výtisků se vyprodalo během dvou týdnů).^[2]

V roce 2011 jí vyšla rozsáhlá sbírka starších básní doplněná 50 novými básněmi s názvem Rička Heraklita (Hérakleitova říčka) a o rok později i souborné vydání poezie Trysta poezij. Vybrane (Tři sta básní. Výběr, 2012).

Překládala českou a polskou poezii, věnovala se i knihám pro děti (Buzynovyj car, 1987).^[3]

V červenci 2018 Lina Kostenková podpořila otevřený dopis ukrajinských kulturních osobností na podporu ukrajinského režiséra Oleha Sencova, vězněného v Rusku.^[4]

Během ruské agrese proti Ukrajině v roce 2022 odmítla opustit svůj domov v Kyjevě. Své básně z období obléhání Kyjeva vydala v kolektivní knize ukrajinských spisovatelů a spisovatelek Vijna 2022. Eseji, poezija, ščodennyky (Válka 2022. Eseje, básně, deníky, 2022).^[5]

Reflexe díla

Malá československá encyklopedie napsala, že "ve svých lyricko-reflexivních sbírkách usiluje o mravní integritu současného člověka a jednotu slova a činu. Její verše vynikají svěžestí lyrického výrazu." ^[6]

Překlady do češtiny a slovenštiny

• L. Kostenko, Na brehoch večnej rieky. Bratislava: Tatran 1987.
• Mladá sovětská poezie : Ukrajinští básníci : [Sborník] / Vybrali a přel. Hana Vrbová a Jaroslav Kabíček ; Na uspoř. se podílel a doslov naps. Orest Zilynskij. Praha: Svět sovětů 1965.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lina Kostěnková na Wikimedia Commons

Reference