Lindera

Jak číst taxoboxLindera
Lindera aggregata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Rodlindera (Lindera)
Thunb., 1783
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lindera chienii v předjaří

Lindera[1][2] (Lindera) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité (Lauraceae). Starší české jméno je linderovka.[3] Jsou to stálezelené nebo opadavé keře a stromy s jednoduchými aromatickými listy a drobnými žlutými květy. Plody jsou dužnaté bobule nebo peckovice. Rod zahrnuje asi 92 druhů, z nichž převážná většina roste v Asii. Celkem 3 druhy rostou v Severní Americe a 1 v Austrálii.

Některé nejodolnější druhy jsou celkem zřídka pěstovány v českých botanických zahradách a arboretech jako sbírkové rostliny. Severoamerická lindera benzoin a některé asijské druhy mají význam v medicíně.

Popis

Zástupci rodu Lindera jsou dvoudomé, stálezelené nebo opadavé keře nebo stromy s aromatickými, střídavými nebo vstřícnými listy. Čepel listů je celokrajná, řidčeji trojlaločná, se zpeřenou nebo triplinervní žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, žluté až zelenavě žluté, v úžlabních svazečcích připomínajících okolík a uspořádaných v hroznu. Okvětí je nerozlišené, v počtu 0 až 6 plátků, obvykle opadavé. Samčí květy s 9 (nebo 15) tyčinkami a zakrnělou čnělkou. Samičí květy obsahují jednoplodolistové gyneceum a nejčastěji 9 staminodií. Plodem je červená až fialová bobule nebo peckovice. Plod nasedá na drobnou číšku nebo rovnou na ztlustlou stopku.[4][5][6]

Názvy

Pro druh Lindera benzoin je občas používán český název lindera vonná. Protože je však tento název používán i pro druh Lindera fragrans, je lépe používat pro druh Lindera benzoin název lindera benzoin.

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 92 druhů. Je rozšířen převážně ve východní a jihovýchodní Asii, v menší míře i ve východních oblastech Severní Ameriky a v Austrálii. Areál v Asii sahá od východního Himálaje a jižní Číny po Japonsko a přes Indočínu po některé ostrovy či souostroví jihovýchodní Asie.[7] Z Číny je uváděno 38 druhů, z toho 23 endemických.[4] V Severní Americe rostou 3 druhy. Největší areál má lindera benzoin, rozšířená od jihovýchodní Kanady až po Texas.[8] V roce 1989 byl popsán z australského Queenslandu nový druh Lindera queenslandica a areál rodu lindera se tak rozšířil na další kontinent.[9][10]

Ekologické interakce

Květy linder obsahují nektar a jsou opylovány hmyzem. Květy lindery benzoin neobyčejně sladce voní.[6] Semena jsou šířena ptáky, kteří vyhledávají dužnaté plody jako potravu. Na keřích Lindera melissifolia byly pozorovány 2 druhy pěvců konzumující zralé plody. Na šíření semen se nejvíce podílí drozd rezavoocasý, zatímco kardinál červený se živí i semeny a při požírání plodů jich většinu zničí.[11]

Lindery jsou v Severní Americe živnými rostlinami housenek otakárků rodu Papilio (Papilio glaucus, Papilio palamedes, Papilio troilus), martináčů Callosamia promethea a Eacles imperialis a některých drobnějších můr z čeledí bekyňovití a Apatelodidae. V Asii se na nich živí housenky otakárka Graphium sarpedon, martináče Samia cynthia a můr z čeledí píďalkovití a vzpřímenkovití.[12]

Taxonomie

Rod Lindera v současném pojetí je prokazatelně parafyletický a čeká na taxonomickou revizi.[5]

Zástupci

  • lindera benzoin (Lindera benzoin)
  • lindera lesklá (Lindera sericea)
  • lindera trojlaločná (Lindera triloba)
  • lindera tupolaločná (Lindera obtusiloba)
  • lindera úzkolistá (Lindera angustifolia)
  • lindera vonná (Lindera fragrans)[2][3][13]

Význam

Lindery jsou jedni z mála zástupců čeledi vavřínovité, kteří snášejí středoevropské zimy. Lze se s nimi setkat zejména ve sbírkách botanických zahrad a arboret. V České republice jsou nejčastěji pěstovanými druhy severoamerická lindera benzoin a východoasijské druhy lindera tupolaločná a Lindera erythrocarpa.[14] Jsou to vápnostřežné rostliny se sbírkovým významem.[3]

Některé robustnější asijské druhy (zejména Lindera bibracteata, L. lucida a L. oxyphylla) jsou těženy pro dřevo, které je v Malajsii obchodováno pod názvem medang. Pod tímto názvem se ovšem nabízí i řada druhů z jiných rodů vavřínovitých. Dřevo je poměrně lehké, bělavé, s jemnou strukturou.[15]

Některé druhy mají význam v lékařství. Čerokíové používali linderu benzoin na léčení celé řady chorob včetně nachlazení, kašle, dyspepsie, chřipky a zvracení.[16] Používaly ji i jiné indiánské kmeny, např. Irokézové.[6] V asijské medicíně jsou používány kořeny Lindera aggregata na bolesti břicha a hrudníku a na revmatické bolesti. Zralé plody Lindera neesiana vložené mezi zuby ulevují od bolesti zubů. Na zubní bolesti se používá také nálev z větévek Lindera umbellata.[17] Během Americké války za nezávislost byly plody lindery benzoin používány jako náhrada nového koření a v průběhu Americké občanské války vařili vojáci Konfederace z listů aromatický čaj.[18]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  4. a b CUI, Hongbin; VAN DER WERFF, Henk. Flora of China: Lindera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  6. a b c WOFFORD, B. Eugene. Flora of North America: Lindera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Plants Database. Lindera [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The Atlas of Living Australia. Lindera queenslandica [online]. NCRIS [cit. 2018-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-05. (anglicky) 
  10. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. SMITH, Carl G. et al. Hermit Thrush is the First Observed Dispersal Agent for Pondberry (Lindera melissifolia).. Castanea. March 2004, čís. 69(1). 
  12. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  14. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  15. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  16. DUKE, James A. et al. Handbook of medicinal spices. [s.l.]: CRC Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-8493-1279-5. (anglicky) 
  17. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  18. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lindera triloba (young fruits).JPG
Autor: Alpsdake, Licence: CC BY-SA 3.0
Lindera triloba with young fruits, in Mount Ibuki, Ibigawa, Gifu prefecture, Japan.
Lindera benzoin 02532.jpg
Autor: R. A. Nonenmacher, Licence: CC BY-SA 4.0
Lindera benzoin (L.) Blume - northern spicebush - at the Skaneateles Conservation Area, Town of Skaeateles, Onondaga County, New York
Lindera aggregata2.jpg
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0
テンダイウヤク
Lindera chienii3.jpg
Autor: Denis.prévôt, Licence: CC BY-SA 3.0
Fleurs de Lindera chienii - Jardin botanique de Strasbourg - France
Lindera chienii1.jpg
Autor: Denis.prévôt, Licence: CC BY-SA 3.0
Vue générale de Lindera chienii en fleur - Jardin botanique de Strasbourg - France