Linduška úhorní

Linduška úhorní
	Linduška úhorní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	konipasovití (Motacillidae);
Rod	linduška (Anthus);
Binomické jméno
	Anthus campestris; (Linnaeus, 1758)
	(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště) Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linduška úhorní (Anthus campestris) je středně velký pták z čeledi konipasovitých.

Taxonomie

Druh tvoří 2 poddruhy.

A. c. campestris – linduška úhorní evropská obývá celou Evropu a Asii po jihozápadní Sibiř a severozápadní Kazachstán.
A. c. griseus – linduška úhorní turkestánská žije na území dále na východ.^[2]

Popis

Velká linduška s délkou těla 15,5–18 cm. Je poměrně jednobarevně zbarvená, bez výrazného proužkování hřbetu a s neskvrněnou bělavou spodinou (nebo jen několik čárek po stranách hrudi). Na hlavě je nápadný světlý nadoční proužek. Výraznou částí opeření jsou tmavé střední krovky s kontrastním světlým lemem. Mladí ptáci mají výrazně čárkovaný hřbet a hruď.^[3]

Rozšíření

Má palearktický typ rozšíření. Je tažná, zimuje v Sahelu, Egyptě, Arábii a Přední Asii.^[2] Hnízdí na písčitých místech a mýtinách.^[4]

Výskyt v Česku

Dříve hnízdila na několika místech České republiky, v současnosti hnízdí pravidelně již jen v Podkrušnohoří; z jižní Moravy prakticky vymizela. V letech 2001–2003 byla její početnost odhadována na 20–40 párů ve srovnání se 100–200 páry v letech 1973–1977.^[5]

Potrava

V potravě převládá hmyz, hlavně brouci a mravenci, v zimě občas požírá také semena a části rostlin.^[2]

Hnízdění

Hnízdí většinou monogamně, často se však vyskytují i případy bigynie. Hnízdo staví oba ptáci dobře skryté na zemi, většinou v prohlubenině nebo polodutině. Ročně mívá 1 až 2 snůšky po 4–5 bělavých, šedavých nebo nazelenalých, hustě hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 20,7 × 15,8 mm. Inkubace trvá 12–13 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí většinou oba rodiče, přičemž samice aktivněji než samec. Hnízdní péče trvá 12–15 dnů.^[2]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu linduška úhorní na Wikimedia Commons
Galerie linduška úhorní na Wikimedia Commons
Taxon Anthus campestris ve Wikidruzích
Jarmila Kačírková: Linduška úhorní (Anthus campestris) Maďarsko, 2.5.2019. Dostupné online.

[4cf03c4bab38f2be44ee0142625c29acf79e1b55-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[hudec-2] HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[svensson-3] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.

[4] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.

[CR_atlas-5] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály