Linhart Colona z Felsu

Linhart Colona z Felsu
Erb Colonů z Felsu
Hejtman Žateckého kraje
Ve funkci: 1605 – ?
Panovník	Rudolf II.
Narození	1565
Úmrtí	13. dubna 1620 (ve věku 54–55 let) Nußbach
Místo pohřbení	Žalmanov u Karlových Varů
Choť	Alžběta z Lobkowicz
Rodiče	Jakub Kašpar Colonna z Felsu a Anna Karolína Šliková z Pasounu
Děti	Jan, Adam, Marie a Kateřina
Příbuzní	Sidonie Colonová z Felsu a Bedřich Kašpar Colonna z Felsu (sourozenci) Jiří Linhart Colona z Felsu a Karel Gustav Colonna z Felsu (vnoučata)
Náboženství	luteránské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svobodný pán Linhart Colona z Felsu na Andělské Hoře a Bochově (1565 – duben 1620, Sitzendorf v Rakousku) byl český šlechtic a vojevůdce pocházející z původně jihotyrolského rodu Colonnů z Felsu (Colonna von Fels). Padl v boji v hodnosti polního maršála českého stavovského vojska a v roce 1621 byl posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku.

Život

Narodil se v rodině přijaté mezi českou stavovskou obec v roce 1572, kde byl vychován jako luterán. Měl sestru Zdeňku (Sidonii) a bratra Bedřicha Kašpara.

Po roce 1594 si poblíž chátrajícího hradu Andělské Hory, kde je naposledy pobytem doložen za moru v roce 1607 a jejž později poskytl alchymistovi Jakobovi Tetzelovi, dal postavit renesanční zámek v obci Stružná.

V roce 1605 byl hejtmanem Žateckého kraje. V letech 1609 a 1611 se dostal k velení vojska v Čechách spolu s Jindřichem Matyášem Thurnem. Mimo to také Linhart získal v těchto letech významné statky pro svůj rod. K již stávajícímu Cínovu v Žateckém kraji a k domu na Malé Straně připojil koupí od luterána a příštího direktora Viléma staršího z Lobkovic (1567–1626) roku 1609 Hartenštejn a Bochov a roku 1617 ještě obec Zahájí v Chebském kraji. Tento majetek mu vynášel 142 324 zlatých.

Linhart na sněmu roku 1617 vystupoval jako jeden z mála proti přijetí arcivévody Ferdinanda za krále českého, čímž upadl v panovníkovu nemilost. Roku 1618 byl mezi těmi, kteří se s Jindřichem Matyášem Thurnem v paláci Smiřických smluvili o vyhození místodržících (defenestraci 23. května 1618) a náležel pak také mezi vůdce vzpoury, protože byl zvolen od odbojných stavů za nejvyššího generála a maršálka stavovského vojska.

Jako maršál vykonal dne 16. června 1618 poselství k saskému kurfiřtovi Janu Jiřímu, který s ohledem na císaře nedal českým stavům než mlhavé přísliby podpory. Při sjezdu stavů, dne 19. srpna 1619, učinil návrh na zavržení a zapuzení Ferdinanda II. a přimlouval se za zvolení saského kurfiřta, jemuž dal první hlas ze stavu panského. Patřil tak k několika luteránským šlechticům severozápadních Čech, kteří doufali v pomoc Saska. Uznal však volbu Fridricha Falckého a jeho zámek Stružná byl jedním z míst, kde příští král s doprovodem cestou z Horní Falce do Prahy pobyl.

Pro věc odboje stavů se aktivně angažoval a nasazoval i život. Rodinné cennosti dal převézt na hrad Loket. Potom byl smrtelně raněn v bitvě u Sitzendorfu, kterou svedl s generálem Buquoyem 13. dubna 1620. Zemřel po několika dnech (nejpozději 20. dubna) v táboře.^[1][2]

Manželství a rodina

Byl ženatý s Alžbětou, rozenou z Lobkovic s níž měl několik potomků:

• Jan
• Adam
• Marie
• Kateřina

Posmrtně odsouzen

Pro vytčené provinění při hrdelní komisi, 26. dubna 1621, byl posmrtně odsouzen ke ztrátě všeho jmění a památka jeho na věčné časy prokleta. Všech jeho statků se poté ujala královská komora a není jasné, zdali jeho manželce Alžbětě a nezletilým synům a dcerám se něčeho dostalo.

Odkazy

Reference

Literatura

• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 63. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 448. 
• BRTEK, Josef. Stavovský generál Linhart Colonna z Felsu (1565–1620). Karlovy Vary: [s.n.], 2010. 

Externí odkazy

• Colonna z Felsu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Archivováno 27. 6. 2008 na Wayback Machine.