Linhart IV. z Harrachu

Linhart IV. z Harrachu
Narození	1514
Úmrtí	27. června 1590 (ve věku 75–76 let) Vídeň
Povolání	politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1585)
Choť	Barbora z Windisch-Grätze
Děti	Linhart V. z Harrachu Markéta z Harrachu Zuzana Veronika z Harrachu[1] Marie z Harrachu Justýna z Harrachu[1] Anna z Harrachu[1]
Rodiče	Linhart III. z Harrachu a Barbora z Hlinic
Rod	Harrachové
Příbuzní	Uršula z Harrachu (sourozenec) Karel Linhart I. z Harrachu (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linhart IV. z Harrachu-Rohrau (česky dříve Leonard IV. z Harrachu, německy Leonhard IV. Freiherr von Harrach zu Rohrau, 1514 – 27. června 1590, Vídeň) byl rakousko-český šlechtic z rodu Harrachů z Rohrau v Dolním Rakousku.^[2]

Narodil se roku 1514 jako syn Linharta III. z Harrachu-Rohrau (1481–1527) a jeho manželky Barbory z Hlinic (1485–1535), dcery svobodného pána Baltazara z Hlinic-Gleinstättenu a Barbory z Ramingenu. Měl sestru Uršulu (1522–1554), který se 21. června 1540 v Augsburgu provdala za svobodného pána Jana Jakuba Fugera z Kirchberg-Weissenhornu (1516–1575).

Jeho otec Linhart III. z Harrachu v roce 1524 koupil panství Rohrau v Dolním Rakousku. Zámek Rohrau se později stal sídlem rodu.

4. ledna 1552 císař Karel V. Linharta IV. a jeho rodinu povýšil do stavu říšských svobodných pánů z Pürchenstein-Liebensteinu a v roce 1577 do stavu svobodných pánů v Českém království. 2. června roku 1585 mu španělský král Filip II. prostřednictvím arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského na Pražském hradě udělil Řád zlatého rouna, stejně jako Vilémovi z Rožmberka, císaři Rudolfovi II. a arciknížatům Karlovi a Arnoštovi.^[3][4] Celou slavnost s pasováním rytířů a banketem zaznamenal pamětní spis s rytinami malíře Anthoni Beyse.

Po 55 letech služby na císařském dvoře se stáhl do Rohrau v Dolním Rakousku, kde nechal přestavět tamní zámek.

Linhart IV. zemřel 27. června 1590 ve věku 76 let. Byl pohřben v augustiniánském kostele ve Vídni.

Linhart IV. z Harrachu-Rohrau se v roce 1536 oženil s Barborou z Windisch-Grätze (kolem roku 1520 - 9. srpna 1580, Linec), dcerou Siegfrieda z Windisch-Grätze († 1541) a Afry Grassweinové. ^[5] Měli spolu 16 dětí: ^{[6] [7]}

• Kryštof z Harrachu (1537 - 1539)
• Kraft z Harrachu (1537 - 1537/1550)
• Afra z Harrachu (asi 1538/1539 - 1561), provdaná poprvé za Mořice z Raknic, podruhé za Wolfganga z Königsbergu a Zebensteinu
• Alžběta z Harrachu (* 1539)
• Felicitas z Harrachu (* 1540), provdaná poprvé za svobodného pána Jana Jiřího z Lambergu, podruhé od roku 1570 za Jana z Galenbergu
• Linhart V. z Harrachu-Rohrau (1542 - 5. února 1597, Vídeň), sv. pán z Harachu-Rohrau, 8. srpna 1563 se oženil poprvé s hraběnkou Marií Jakubou z Hohenzollern-Sigmaringenu (1549 - 1578), podruhé 15. září 1578 s hraběnkou Annu z Ortenburgu († 1602)
• Barbora z Harrachu (* 1543), vdaná od 10. září 1559 za Mořice II. z Ditrichštejna (* 1522)
• Kryštof z Harrachu (* 1545)
• Markéta z Harrachu (* 1546), provdaná v roce 1569 za Ferdinanda Hoffmanna von Strechau-Grünbühelu († 1597)
• Teobald z Harrachu (1547 - 1569)
• Anna z Harrachu (* 1548), provdaná od 28. srpna 1569 za Kryštofa z Rapachu
• Justýna z Harrachu (1550 - 1572), provdaná 12. ledna 1571 za svobodného pána Friedricha z Windhagu († 30. září 1598)
• Marie z Harrachu (1551 - 1598), provdaná poprvé za Baltazara z Prösingu, podruhé za vojevůdce Kryštofa z Teuffenbachu († 1598)
• Theodorik z Harrachu (1553 - 1569)
• Helena z Harrachu (1555 - 1555/1570)
• Zuzana Veronika z Harrachu (1558 - 12. června 1617), provdaná 20. května 1576 za Ferdinanda Helfricha z Meggau (1533 - 10. července 1585)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Леонхард IV фон Харах-Рорау na bulharské Wikipedii.

• Constantin von Wurzbach: Harrach, die Grafen, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 7. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1861, s. 368 - 371.
• Constantin von Wurzbach: Harrach, die Grafen, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 7. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1861, S. 376).
• Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon. Band 4, Friedrich Voigt's Buchhandlung, Leipzig 1863, s. 206 - 208.
• Hermann Kellenbenz: Harrach, Grafen von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 7, Duncker & Humblot, Berlin 1966, ISBN 3-428-00188-5, s. 697
• Europäische Stammtafeln, Band III, Frank Baron Freytag von Loringhoven, 1976, Isenburg, W. K. Prinz, strana 20.
• ~ Unsere Familiengeschichte, 1959, Windisch-Graetz, Dr. Hugo Vinzenz.
• ~ Europäische Stammtafeln, J. A. Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 55:30.
• Europaische Stammtafeln, Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, sv. V, tabulka 30.

• Leonhard IV von Harrach, Freiherr von Rohrau, Pfandherr zu Prugg and der Leitha, Herr zu Pürchenstein & Liebenstein, our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com
• Schloss Rohrau Archivováno 23. 4. 2007 na Wayback Machine. Архив на оригинала от
• rodina Harrachů, genealogie.euweb.cz