Linhartovy
Linhartovy | |
---|---|
(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0 Zámek | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Město Albrechtice |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′11″ s. š., 17°36′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 175 (2021)[1] |
Katastrální území | Linhartovy (5,32 km²) |
Nadmořská výška | 355 m n. m. |
PSČ | 793 95 |
Počet domů | 68 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Linhartovy | |
Další údaje | |
Kód části obce | 83879 |
Kód k. ú. | 683876 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Linhartovy (německy Geppersdorf,[3]) je vesnice, část města Město Albrechtice v okrese Bruntál. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Města Albrechtic na řece Opavici. Prochází zde silnice I/57.
Linhartovy je také název katastrálního území o rozloze 5,32 km2.[4]
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Linhart a označovalo osadu Linhartových lidí. Nejstarší písemné doklady mají podobu Linhartovy, ale není jisté, že množné číslo je původní (mohlo se jednat o přechod staršího Linhartov do množného čísla). Německé jméno je doloženo od 17. století (nejprve jako Göppersdorf, později Geppersdorf) a znamenalo "Gepperova ves" (Gepper byla domácká podoba jména Gebhart). Bylo dáno nezávisle na českém.[5]
Historie
Linhartovy byly založeny v průběhu 13. století, podnět k osídlení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se rozhodl oblasti severní Moravy kolonizovat německými osídlenci. Tato oblast původně náležela do vlastnictví olomouckých biskupu, následně se stala součásti Opavského knížectví a posléze náležela Krnovskému knížectví, a to se stalo od 15. století součásti Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy byly Linhartovy v držení Mikuláše z Vidbachu, který byl purkrabím opavských knížat na hradě Hradec nad Moravicí.[6][7]. V roce 1478 získali panství Linhartovi bratři Jan Trojan a Václav z Vladěnína a současně také obce Opavice, Holčovice, Mokré, Hošťálkovy a Rudíkovy za projevené služby opavskému knížeti Viktorínovi z Poděbrad.[8]. Následně jej vlastnil syn Václava z Vladěnína Ojíř z Fulštejna[9] Poté byly Linhartovy ve vlastnictví Ojířova syna Lacka Ojíře z Fulštejna na Linhartovech, který byl komorníkem krnovského knížectví. Lacek Ojíř přenechal panství Linhartovy svému bratrovi Albrechtovi z Fulštejna na Linhartovech v roce 1555, který však v roce 1564 zemřel. Panství přešlo zpět na Lacka Ojíře[10]. Jeho manželkou byla Magdaléna Rotmberková z Ketře. Manželství bylo bez potomků, a tak v závěti určil dědicem jejího nezletilého syna z prvního manželství a poručníkem byl druhý manžel jeho sestry Magdalény z Fulštejna Jiří Bernárd Tvorkovský z Kravař[11]. Magdaléna z Fulštejna měla z prvního manželství s Bartolomějem Kravařským ze Šlevic dvě dcery Bohunku Kravařskou ze Šlevic, která zdědila nově vzniklé panství Hošťálkovy a druhá dcera Kateřina Kravařská ze Šlevic se provdala v roce 1577 za Václava Haugvic z Biskupic[12][13][14]. Haugvicové z Biskupic následně vlastnili panství Linhartovy, které prodali v roce 1658 prodali svým příbuzným Sedlnickým z Choltic. V roce 1742 byla vesnice rozdělena mezi Rakousko a Prusko. Po zrušení patrimoniálního panství se stali Linhartovy v roce 1850 samostatnou obcí. Zároveň byla součásti obce vedlejší obec Krásné Loučky v letech 1850 až 1918. Rakouská část je dnes součásti v České republiky. Pruská část je dnes sołectwo (ves) Lenarcice ve gmině Hlubčice a součást Polska.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Linhartov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 342 | 323 | 338 | 299 | 316 | 313 | 365[p 1] | 229 | 244 | 237 | 176 | 157 | 191 |
- ↑ z toho: 25 Čechoslováků, 301 Němců; 336 řím. kat., 22 evang., 7 bez vyzn.
V Linhartovech je evidováno 70 adres: 68 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo sečteno 62 domů, z toho 51 trvale obydlených.
Doprava
Ve vesnici se nachází silniční hraniční přechod ("místo k překračování hranice") do Polska Linhartovy – Lenarcice pro vozidla do 2 tun, Silnice I/57 a Železniční trať Šumperk–Krnov se stejnojmennou zastávkou.
Památky
Významní rodáci
- Leopold II. Sedlnický (1787–1871), slezský šlechtic, vratislavský biskup
Galerie
- Kostel
- Ulice
- (c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0Hraniční most
- (c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0Linhartovský zámek
- nádraží
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 786.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 531, 532.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079.
- ↑ https://www.garalda.eu/download/pilnacek-rss-1326-1346.pdf. www.garalda.eu [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce: Holčovice. www.obecholcovice.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Zámek Linhartovy, Linhartovy. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny zaniklé obce Pelhřimovy - Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Genealogická znaková galerie v Bílovci. jjkn.sweb.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-17.
- ↑ Historie a současnost zámku Linhartovy (do roku 2004) – Zámek Linhartovy [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-19.
- ↑ Family tree of Václav st. Haugvic z Biskupic. Geneanet [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Obrazy z kroniky - Skrbenští z Hříště - Zámek Hošťálkovy, dochované sídlo pánů Skrbenských z Hříště. www.obrazyzkroniky.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Linhartovy, URL: http://www.zameklinhartovy.cz
Literatura
- STIBOR, Jiří. Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. Časopis Slezského zemského muzea. 1995, roč. B 44, s. 1–18. ISSN 1211-3131.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Linhartovy na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Linhartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Linhartovy na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Linhartovů (Geppersdorfu) v roce 1836 Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2009-07-02 [cit. 2009-07-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel a domy ve vesnici Linhartovy, Moravskoslezský kraj
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Domy u silnice ve vesnici Linhartovy, Moravskoslezský kraj
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
Linhartovy (část města Město Albrechtice v okrese Bruntál)
(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0
Opawica - rzeka w Polsce i w Republice Czeskiej, lewy dopływ Opawy. Przejście graniczne Lenarcice-Linhartovy
(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: