Linie následnictví německého trůnu
.svg)
Následnictví německých trůnů užívá různé systémy pro určení následníka trůnu. Většina německých států však používala salické či polosalické právo.
Následnictví samotného trůnu německého císařství bylo pevně svázáno s pruským trůnem. Císařem byl vždy pruský král, podle pruského následnického řádu.
Následnictví císařského trůnu
Funkce německého císaře (resp. prezidenta spolku s titulem německého císaře) byla dle spolkové ústavy pevně spojena s úřadem pruského krále. Tím pádem zde nebylo žádného vlastního následnického řádu pro císařský trůn, stejně jako neexistovali přímo němečtí císařští princové ani císařská rodina. Jediné osoby s císařskými tituly byli císař, císařovna, korunní princ a korunní princezna. Nejednalo se tedy o personální unii, jak se na první pohled může zdát. Pruští princové v pořadí následnictví:
Vilém I. (1797–1888)- Fridrich III. (1831–1888)
- Vilém II. (1859–1941)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
- (1) Karel Fridrich (*2013)
- (2) Ludvík Ferdinand (*2013)
- (3) Jindřich (*2016)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
- (4) Kristián-Zikmund (*1946)
- (5) Kristián Ludvík (*1986)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Oskar (1888–1958)
- Vilém-Karel (1922–2007)
- (6) Vilém-Karel (*1955).
- (7) Oskar (*1959)
- (8) Oskar (*1993)
- (9) Albert (*1998)
- Vilém-Karel (1922–2007)
- Jáchym (1890–1920)
- Karel František (1916–1975)
- (10) František Vilém (*1943)
- (11) Jiří Michailovič (*1981)
- (10) František Vilém (*1943)
- Karel František (1916–1975)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
Následnictví trůnu německých monarchií
Anhaltsko
.png)
Anhaltské vévodství mělo stejně jako všechny německé monarchie následnický řád založený na salickém resp. polosalickém právu. Následníkem trůnu byl pouze legitimní příslušník rodu v mužské linii dle pravidel primogenitury. Současná hlava rodu a jediný mužský příslušník Eduard (syn posledního vládnoucího vévody Jáchyma Arnošta), který má pouze dcery změnil z pozice hlavy rodu a jediného zbylého mužského člena rodu následnické právo na absolutní primogenituru.[1]
- Jv vévoda Fridrich I. (1831–1904)
- Jv vévoda Fridrich II. (1856–1918)
- Jv vévoda Eduard I. (1861–1918)
- Jv vévoda Jáchym Arnošt (1901–1947)
- Jv vévoda Fridrich III. (1938-1963)
- Jv vévoda Eduard II. (*1941), hlava rodu
- (1) Jv princezna Julie Kateřina (*1980)
- (2) Jv princ Julius Maxim (*2010)
- (3) Jv princezna Julie Eilika (*1985)
- (4) Jv princezna Julie Felicitas (*1993)
- (1) Jv princezna Julie Kateřina (*1980)
- Jv princ Evžen (1903–1980)
- (5) Jv princezna Anastázie (*1940)
Bádensko
- Jkv velkovévoda Karel Fridrich (1728–1811)
- Jkv princ Karel Ludvík (1755–1801)
- Jkv velkovévoda Karel I. (1786–1818)
- Jkv velkovévoda Ludvík I. (1763–1830)
- Jkv velkovévoda Leopold I. (1790–1852)
- Jkv velkovévoda Ludvík II. (1824–1858)
- Jkv velkovévoda Fridrich I. (1826–1907)
- Jkv velkovévoda Fridrich II. (1857–1928)
- Jvvv princ Vilém (1829–1897)
- Jkv princ Maxmilián (1867–1929)
- Jkv princ Berthold (1906–1963)
- Jkv princ Maxmilián (1933–2022)
- Jkv princ Bernhard (*1970), hlava rodu
- (1) Jvvv princ Leopold (*2002)
- (2) Jvvv princ Fridrich (*2004)
- (3) Jvvv princ Karel Vilém (*2006)
- (4) Jvvv princ Leopold (*1971)
- (5) Jvvv princ Michael (*1976)
- Jkv princ Bernhard (*1970), hlava rodu
- (6) Jvvv princ Ludvík (*1937)
- (7) Jvvv princ Berthold (*1976)
- Jkv princ Maxmilián (1933–2022)
- Jkv princ Berthold (1906–1963)
- Jkv princ Maxmilián (1867–1929)
- Jkv princ Karel Ludvík (1755–1801)
Bavorsko
.png)
- Maxmilián I. Josef (1756–1825)
- Ludvík I. (1786-1868)
- Maxmilián II. (1811–1864)
- Ludvík II. (1845–1886)
- Ota I. (1848–1916)
- Luitpold (1821–1912)
- Ludvík III. (1845–1921)
- Ruprecht Bavorský (1869–1955)
- Albrecht Bavorský (1905–1996)
- JKV František, vévoda bavorský (*1933)
- (1) JKV Max-Emanuel (*1937)
- Albrecht Bavorský (1905–1996)
- František (1875–1957)
- Ludvík (1913–2008)
- (2) Luitpold (*1951)
- (3) Ludvík (*1982)
- (4) Heinrich (*1986)
- (5) Maxmilián (*2021)
- (6) Karl (*1987)
- (2) Luitpold (*1951)
- Rasso (1926–2011)
- (7) Wolfgang (*1960)
- (8) Tassilo (*1992)
- (9) Richard (*1993)
- (10) Filip (*1996)
- (11) Kryštof (*1962)
- (12) Corbinian (*1996)
- (13) Stanislav (*1997)
- (14) Marcel (*1998)
- (7) Wolfgang (*1960)
- Ludvík (1913–2008)
- Ruprecht Bavorský (1869–1955)
- Adalbert Vilém (1828–1875)
- Ludvík Ferdinand (1859–1949)
- Adalbert (1886–1970)
- Konstantin (1920–1969)
- (15) Leopold (*1943)
- (16) Manuel (*1972)
- (17) Leopold (*2007)
- (18) Gabriel (*2014)
- (19) Josef (*2020)
- (20) Konstantin (*1989)
- (21) Alexej (*2021)
- (22) Mikuláš (*2023)
- (16) Manuel (*1972)
- (23) Adalbert (*1944)
- (24) Hubertus (*1989)
- (15) Leopold (*1943)
- Konstantin (1920–1969)
- Adalbert (1886–1970)
- Ludvík Ferdinand (1859–1949)
Hannoversko a Brunšvicko
.png)
- JV král Jiří III. (1738–1820)
- JV král Jiří IV. (1762–1830)
- JV král Vilém IV. (1765–1837)
- JV král Arnošt August I. (1771–1851)
- JV král Jiří V. (1819–1878 )
- Jkv Arnošt August (1845–1923)
- Jkv Arnošt August (1887–1953), vévoda brúnšvický
- Jkv Arnošt August (1914–1987)
- Jkv Arnošt August (*1954), pretendent trůnu
- (1) Jkv Arnošt August (*1983)
- (2) Jkv Kristián (*1985)
- Jkv Ludvík Rudolf (1955–1988)
- (3) Jkv Otto Jindřich (*1988)
- (4) Jkv Jindřich Julius (*1961)
- (5) Jkv Albert (*1999)
- (6) Jkv Julius (*2006)
- Jkv Arnošt August (*1954), pretendent trůnu
- Jkv Jiří Vilém (1915–2006)
- (7) Jkv Jiří (*1949)
- Jkv Arnošt August (1914–1987)
- Jkv Arnošt August (1845–1923)
Hesensko
- Filip I. Hesenský (1504–1567)
- Vilém IV. Hesensko-Kasselský (1532–1592)
- Mořic Hesensko-Kasselský (1572–1632)
- Vilém V. Hesensko-Kasselský (1602–1637)
- Vilém VI. Hesensko-Kasselský (1629–1663)
- Vilém VII. Hesensko-Kasselský (1651–1670)
- Karel I. Hesensko-Kasselský (1654–1730)
- Fridrich I. Hesensko-Kasselský (1676–1751), také jako Frederik I. spolu-král Švédska
- Vilém VIII. Hesensko-Kasselský (1682–1760)
- Fridrich II. Hesensko-Kasselský (1720–1785)
- Vilém IX./I. Hesensko-Kasselský (1743–1821), první kurfiřt
- Vilém II. Hesensko-Kasselský (1777–1847), druhý kurfiřt
- Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (1802–1875), třetí a poslední kurfiřt
- Fridrich Hesensko-Kasselský (1747–1837)
- Vilém Hesensko-Kasselský (1787–1867)
- Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (1820–1884)
- Fridrich Karel Hesenský (1868–1940), zvolený král Finska
- Filip Hesenský (1896–1980)
- Moritz Hesenský (1926–2013)
- JKV Donatus Hesenský (*1966), hlava rodu hesenských
- (1) Moritz Hesenský (*2007)
- (2) August Hesenský (*2012)
- (3) Filip Hesenský (*1970)
- (4) Tito Hesenský (*2008)
- JKV Donatus Hesenský (*1966), hlava rodu hesenských
- Moritz Hesenský (1926–2013)
- Kryštof Hesenský (1901–1943)
- Karel Adolf Hesenský (1937–2022)
- (5) Kryštof Hesenský (*1969)
- (6) Rainer Hesenský (*1939)
- Karel Adolf Hesenský (1937–2022)
- Filip Hesenský (1896–1980)
- Fridrich Karel Hesenský (1868–1940), zvolený král Finska
- Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (1820–1884)
- Vilém Hesensko-Kasselský (1787–1867)
- Jiří I. Hesensko-Darmstadtský (1547–1596)
Hohenzollernsko
- kníže Karel Antonín Hohenzollernský (1811–1885)
- Leopold Hohenzollernský (1835–1905)
- Vilém Hohenzollernský (1864–1927)
- Fridrich Hohenzollernský (1891–1965)
- Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)
- Karel Fridrich, kníže Hohenzollernský (*1952)
- (1) Alexander Hohenzollernský (*1987)
- (2) Princ Albrecht Hohenzollernský (*1954)
- (3) Princ Ferdinand Hohenzollernský (*1960)
- (4) Prince Aloys Hohenzollernský (b. 1999)
- (5) Prince Fidelis Hohenzollernský (*2001)
- Karel Fridrich, kníže Hohenzollernský (*1952)
- Princ Johann Georg Hohenzollernský (1932–2016)
- (6) Princ Carl Christian Hohenzollernský (*1962)
- (7) Princ Nicolas Hohenzollernský (*1999)
- (8) Princ Hubertus Hohenzollernský (*1966)
- (6) Princ Carl Christian Hohenzollernský (*1962)
- Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)
- Princ Franz Joseph Hohenzollernský (1891–1964)
- Princ Emanuel Hohenzollernský (1929–1999)
- (9) Princ Carl Alexander Hohenzollernský (*1970)
- Princ Emanuel Hohenzollernský (1929–1999)
- Fridrich Hohenzollernský (1891–1965)
- Vilém Hohenzollernský (1864–1927)
- Leopold Hohenzollernský (1835–1905)
Lippe
- Arnošt II. z Lippe-Biesterfeldu (1842–1904)
- kníže Leopold IV. (1871–1949)
- kníže Armin (1924–2015)
- kníže Štěpán (*1959), hlava rodu a pretendent trůnu
- (1) dědičný princ Bernard (*1995)
- (2) princ Jindřich (*1997)
- (3) princ Benjamín (*1999)
- kníže Štěpán (*1959), hlava rodu a pretendent trůnu
- dědičný princ Arnošt (1902–1987)
- princ Arnošt Leopold (*1940)
- princ Chlodvík (1909–2000)
- (4) princ Winfríd-Chlodvík (*1941)
- kníže Armin (1924–2015)
- princ Julius Arnošt (1873–1952)
- princ Arnošt August (1917–1990)
- Fridrich Vilém (*1947), nárokovatel postu hlavy rodu, narozen mimo manželství
- (5) princ Arnošt August of Lippe (*1952)
- princ Arnošt August (1917–1990)
- princ Rudolf (1856-1931)
- princ Fridrich Vilém (1890-1938)
- princ Rudolf (1937-2019)
- (6) princ Jan Fridrich (*1982)
- princ Rudolf (1937-2019)
- princ Fridrich Vilém (1890-1938)
Meklenbursko
- Jv vévoda Adolf Fridrich I. (1588–1658)
- Jv vévoda Kristián Ludvík I. (1623–1692)
- Jv vévoda Fridrich (1638–1688), zakladatel zvěřínské linie
- Jv vévoda Fridrich Vilém I. (1675-1713)
- Jv vévoda Karel Leopold (1678-1747)
- Jv vévoda Kristián Ludvík II. (1683–1756)
- Jv vévoda Fridrich (1717-1785)
- Jv vévoda Ludvík (1725–1778)
- Jkv velkovévoda Fridrich František I. (1756–1837)
- Jkv dědičný velkovévoda Fridrich Ludvík (1778–1819)
- Jkv velkovévoda Pavel Fridrich (1800–1842)
- Jkv velkovévoda Fridrich František II. (1823–1883)
- Jkv velkovévoda Fridrich František III. (1852–1897)
- Jkv velkovévoda Fridrich František IV. (1882–1945)
- Jkv dědičný velkovévoda Fridrich František (V.) (1910–2001)
- Jv vévodkyně Cecílie (1886–1954)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
- (5) Karel Fridrich (*2013)
- (6) Ludvík Ferdinand (*2013)
- (7) Jindřich (*2016)
- (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Jkv dědičný velkovévoda Fridrich Ludvík (1778–1819)
- Jv vévoda Adolf Fridrich II. (1658–1708), zakladatel střelické linie
- Jv vévoda Adolf Fridrich III. (1686–1752)
- Jv vévoda Karel (1708–1752)
- Jv vévoda Adolf Fridrich IV. (1738–1794)
- Jkv velkovévoda Karel II. (1741–1816)
- Jkv velkovévoda Jiří (1779–1860)
- Jkv velkovévoda Fridrich Vilém II. (1819–1904)
- Jkv velkovévoda Adolf Fridrich V. (1848–1914)
- Jkv velkovévoda Adolf Fridrich VI. (1882-1918)
- Jv vévoda Jiří August (1824–1876)
- Jv vévoda Jiří Alexandr (1859–1909)
- Jv vévoda Jiří (1899–1963) hlava rodu
- Jv vévoda Jiří Alexandr (1921–1996) hlava rodu
- Jv vévoda Borwin (*1956), současná hlava rodu
- (1) Jv vévoda Alexandr (*1991)
- (2) Jv vévoda Leopold (*2023)
- (3) Jv vévoda Michael (*1994)
- (1) Jv vévoda Alexandr (*1991)
- Jv vévoda Borwin (*1956), současná hlava rodu
- Jv vévoda Carl Gregor (1933-2018)
- Jv vévoda Jiří Alexandr (1921–1996) hlava rodu
- Jv vévoda Jiří (1899–1963) hlava rodu
- Jv vévoda Karel Michael (1863–1934), dědic v roce 1918 a hlava rodu
- Jv vévoda Jiří Alexandr (1859–1909)
- Luisa, pruská královna (1776–1810)
- Vilém I. Pruský (1797–1888)
- Fridrich III. Pruský (1831–1888)
- Vilém II. Pruský (1859–1941)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
- (5) Karel Fridrich (*2013)
- (6) Ludvík Ferdinand (*2013)
- (7) Jindřich (*2016)
- (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Vilém II. Pruský (1859–1941)
- Fridrich III. Pruský (1831–1888)
- Vilém I. Pruský (1797–1888)
Nasavsko
- Jv vévoda Vilém Nasavský (1792–1839)
- Jkv vévoda Adolf (1817–1905), lucemburský velkovévoda
- Jkv Vilém IV. Lucemburský (1852–1912), lucemburský velkovévoda
- Jkv Šarlota Lucemburská (1896–1985), lucemburská velkovévodkyně
- Jkv Jean Lucemburský (1921-2019), lucemburský velkovévoda
- Jkv Henri I. Lucemburský (*1955), lucemburský velkovévoda
- Jkv Guillaume Lucemburský (*1963)
- Jkv Jean Lucemburský (1921-2019), lucemburský velkovévoda
- Jkv Antonie Lucemburská (1899–1954)
- Jkv Alžběta Lucemburská (1901–1950)
- Jkv Sofie Lucemburská (1902–1941)
- Jkv Šarlota Lucemburská (1896–1985), lucemburská velkovévodkyně
- Jkv Vilém IV. Lucemburský (1852–1912), lucemburský velkovévoda
- Mikuláš Vilém Nasavský (1832–1905)
Oldenbursko
- hrabě Dětřich Oldenburský (1390–1440) ∞ Hedvika ze Schauenburgu
- Kristián VII. a I. (1426–1481), dánský, norský a švédský král, hrabě oldenburský, vévoda šlesvický a holštýnský
- Frederik I. Dánský (1471–1533), dánský a norský král
- Adolf (1526–1586), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp, zakladatel dynastie Holstein-Gottorp
- Jan Adolf (1575–1616), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Fridrich III. (1597–1659), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Kristián Albrecht (1641–1695), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp ∞ Amálie Dánská
- Kristián August Holštýnsko-Gottorpský (1673–1726)
- Adolf I. Fridrich (1710–1771), král švédský (mužská linie vymřela r. 1877)
- vévoda Fridrich August I. (1711–1785)
- vévoda Vilém I. (1754–1823)
- Jiří Ludvík Holštýnsko-Gottorpský (1719–1763)
- vévoda Petr I. (1755–1829)
- velkovévoda August I. (1783–1853)
- velkovévoda Petr II. (1827–1900)
- velkovévoda Fridrich August II. (1852–1931)
- dědičný velkovévoda Mikuláš (1897–1970)
- vévoda Anton-Günther (1923–2014)
- vévoda Kristián (*1955), pretendent trůnu
- (1) vévoda Alexandr (*1990)
- (2) vévoda Filip (*1991)
- (3) vévoda Antonín (*1993)
- vévoda Petr (1926–2016)
- vévoda Fridrich August (1952-2018)
- (4) vévoda Mikuláš (*1955)
- (5) vévoda Kryštof (*1985)
- (6) vévoda Jiří (*1990)
- (7) vévoda Oskar (*1991)
- vévoda Jiří Mořic (1957-2011)
- vévoda Fridrich August (1936–2017)
- (8) vévoda Pavel Vladimír (*1969)
- (9) vévoda Kirill (*2002)
- (10) vévoda Carlos (*2004)
- (11) vévoda Pavel (*2005)
- (12) vévoda Ludvík (*2012)
- (8) vévoda Pavel Vladimír (*1969)
- (13) vévoda Huno (*1940)
- (14) vévoda Johann (*1940)
- (15) vévoda Konstantin Mikuláš (*1971)
- vévoda Kristián (*1955), pretendent trůnu
- vévoda Anton-Günther (1923–2014)
- dědičný velkovévoda Mikuláš (1897–1970)
- Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský (1671–1702), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1700–1739), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Petr III. (1728–1762), car ruský
- Pavel I. Petrovič (1754–1801), car ruský
- Petr III. (1728–1762), car ruský
- Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1700–1739), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Kristián August Holštýnsko-Gottorpský (1673–1726)
- Kristián Albrecht (1641–1695), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp ∞ Amálie Dánská
- Fridrich III. (1597–1659), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Jan Adolf (1575–1616), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
- Kristián III. Dánský (1503–1559), dánský a norský král
- Frederik II. Dánský (1534–1588), dánský a norský král
- Kristián IV. Dánský (1577–1648), dánský a norský král, jeho mužská linie vymřela r. 1863
- Jan II. (1545–1622), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburský
- Alexandr (1573–1627), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburský
- August Filip (1612–1672), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Frederik Ludvík (1653–1728), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Petr August (1697–1775), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Karel Antonín (1727–1759), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Fridrich Karel Ludvík (1757–1816), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- (18) Kryštof (*1949), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- (19) princ Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský (*1985)
- (20) princ Konstantin Šlesvicko-Holštýnský (*1986)
- (21) princ Leopold Šlesvicko-Holštýnský (*1991)
- (22) Alexander Šlesvicko-Holštýnský (*1953)
- (23) princ Julian Šlesvicko-Holštýnský (*1997)
- (18) Kryštof (*1949), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- Kristián IX. (1818–1906), dánský král
- Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich Karel Ludvík (1757–1816), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Karel Antonín (1727–1759), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Petr August (1697–1775), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Frederik Ludvík (1653–1728), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- August Filip (1612–1672), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
- Alexandr (1573–1627), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburský
- Frederik II. Dánský (1534–1588), dánský a norský král
- Adolf (1526–1586), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp, zakladatel dynastie Holstein-Gottorp
- Frederik I. Dánský (1471–1533), dánský a norský král
Další v pořadí následnictví by po vymření výše uvedených členů velkovévodské rodiny připadali primogeniturní příslušníci oldenburské dynastie a to hlava Glückburské větve a jeho následníci (potomci glücksburského vévody Fridricha, staršího bratra dánského krále Kristiána IX.). Následnictví ostatních příslušníků holštýnsko-gottorpské větve Oldenburského rodu, (kam patří i Oldenburská velkovévodská rodina) tj. především potomků ruského cara Pavla v mužské linii je od roku 1903 nejasné, jelikož se car Mikuláš II. formálně vzdal následnického práva svého a celé carské větve rodu ve prospěch zmíněné Glücksburské větve rodu, i přes to že se mohl vzdát pouze svého vlastního místa v následnictví oldenburského trůnu. Ve stejném duchu bylo následnictví trůnu ošetřeno článkem 18 oldenburské ústavy.[10]
Prusko
.png)
- Vilém I. (1797–1888)
- Fridrich III. (1831–1888)
- Vilém II. (1859–1941)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
- (1) Karel Fridrich (*2013)
- (2) Ludvík Ferdinand (*2013)
- (3) Jindřich (*2016)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
- (4) Kristián Zikmund (*1946)
- (5) Kristián Ludvík (*1986)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Oskar (1888–1958)
- Vilém Karel (1922–2007)
- (6) Vilém Karel (*1955).
- (7) Oskar (*1959)
- (8) Oskar (*1993)
- (9) Albert (*1998)
- Vilém Karel (1922–2007)
- Jáchym (1890–1920)
- Karel František (1916–1975)
- (10) František Vilém (*1943)
- (11) Jiří Michailovič (*1981)
- (10) František Vilém (*1943)
- Karel František (1916–1975)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
Reuss
- hrabě Jindřich I. z Reussu (1639–1692)
- hrabě Jindřich IX. z Reussu (1669–1744)
- hrabě Jindřich XII. z Reussu (1716–1784)
- kníže Jindřich XLII. z Reussu (1752–1818)
- kníže Jindřich LXVII. z Reussu (1789–1867)
- kníže Jindřich XIV. z Reussu (1832–1913)
- kníže Jindřich XXVII. z Reussu (1858–1928)
- kníže Jindřich XLV. z Reussu (1895–1945)
- hrabě Jindřich XII. z Reussu (1716–1784)
- hrabě Jindřich XXIV. z Reussu-Köstritzu (1681–1748)
- hrabě Jindřich IX. z Reussu-Köstritzu (1711–1780)
- kníže Jindřich XLIV. z Reussu-Köstritzu (1753–1832)
- kníže Jindřich LXIII. z Reussu-Köstritzu (1786–1841)
- kníže Jindřich IV. z Reussu-Köstritzu (1821–1894)
- kníže Jindřich XXIV. z Reussu-Köstritzu (1855–1910)
- kníže Jindřich XXXIX. z Reussu-Köstritzu (1891–1946)
- kníže Jindřich IV. z Reussu (1919–2012)
- kníže Jindřich XIV. z Reussu (*1955), hlava rodu a pretendent trůnu
- (1) dědičný princ Jindřich XXIX. z Reussu (*1997)
- (2) princ Jindřich V. z Reussu (*2012)
- kníže Jindřich XIV. z Reussu (*1955), hlava rodu a pretendent trůnu
- princ Jindřich VII. z Reussu-Köstritzu (1927–2002)
- (3) princ Jindřich XIX. z Reussu-Köstritzu (*1974)
- (4) princ Jindřich XXII. z Reussu-Köstritzu (*1976)
- kníže Jindřich IV. z Reussu (1919–2012)
- kníže Jindřich XXXIX. z Reussu-Köstritzu (1891–1946)
- kníže Jindřich XXIV. z Reussu-Köstritzu (1855–1910)
- kníže Jindřich IV. z Reussu-Köstritzu (1821–1894)
- kníže Jindřich LXIII. z Reussu-Köstritzu (1786–1841)
- kníže Jindřich XLIV. z Reussu-Köstritzu (1753–1832)
- hrabě Jindřich IX. z Reussu-Köstritzu (1711–1780)
- hrabě Jindřich IX. z Reussu (1669–1744)
Saské království
_1.png)
- Fridrich Kristián Saský (1722–1763)
- Fridrich August I. (1750–1827)
- Antonín I. (1755–1836)
- Maxmilián Saský (1759–1838)
- Fridrich August II. (1797–1854)
- Jan I. (1801–1873)
- Albert I. (1828–1902)
- Jiří I. (1832–1904)
- Fridrich August III. (1865–1932)
- Fridrich Kristián (1893–1968), pretendent trůnu
- Maria Emanuel (1926–2012), pretendent trůnu
- Albert (1934–2012), pretendent trůnu
- Anna (1929–2012)
- Alexander von Sachsen-Gessaphe (*1953), pretendent trůnu
- Georg Philipp von Sachsen-Gessaphe (*1988)
- Mauricio Gabriel Robert von Sachsen-Gessaphe (*1989)
- Paul Clemens von Sachsen-Gessaphe (*1993)
- Alexander von Sachsen-Gessaphe (*1953), pretendent trůnu
- Ernst Jindřich (1896–1971)
- Timo (1923–1982)
- Rüdiger (1953-2022), pretendent trůnu
- Daniel (*1975), pretendent trůnu
- Gero (*2015)
- Arne (*1975)
- Nils (*1978)
- Moritz (*2009)
- Daniel (*1975), pretendent trůnu
- Rüdiger (1953-2022), pretendent trůnu
- Timo (1923–1982)
- Markéta Karola (1900–1962)
- Fridrich Vilém (1924–2010)
- Karel Fridrich (*1952), možný nárokovatel trůnu
- Alexander von Hohenzollern (*1987)
- Albrecht von Hohenzollern (*1954)
- Ferdinand von Hohenzollern (*1960)
- Alois von Hohenzollern (*1999)
- Fidelis von Hohenzollern (*2001)
- Karel Fridrich (*1952), možný nárokovatel trůnu
- Fridrich Vilém (1924–2010)
- Fridrich Kristián (1893–1968), pretendent trůnu
Saská vévodství
Sasko-Výmar-Eisenach
Ústava z roku 1816 (revidovaná v roce 1850) neobsahovala žádnou klauzuli týkající se dědického práva.
Princ Michael má dva bratrance, kteří po něm nastoupí v čele rodu Sasko-Výmar-Eisenach, pokud nebude mít mužské potomky: prince Alexandra Georga (* 1945) a jeho bratra prince Wilhelma Ernsta (* 1946). Oba nemají žádné přeživší mužské potomky, protože první se nikdy neoženil a jediný syn druhého Georg Konstantin (* 1977) zemřel poté, co v červnu 2018 spadl z koně v domě svého přítele v paláci Apethorpe; není známo, že by měl dítě z manželství s Olivií Rachelle Page. Dům Sasko-Výmar-Eisenach tedy může v mužské linii vyhynout. V červnu 2018 jmenoval princ Michael svou dceru Leonie jako svou dědičku.
Sasko-Meiningen
.png)
Prince Konrad is unmarried. His closest male relative (and the only other living male descendant of the House of Saxe-Meiningen) is his nephew, Prince Constantin (b. 1980), son of his elder half-brother, Prince Friedrich Ernst from his second marriage with Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha, a half sister of Andreas, Prince of Saxe-Coburg and Gotha. Should Prince Konrad leave no male heir, his nephew will probably take over the headship of the House of Saxe-Meiningen[16]
- Duke Georg II (1826-1914)
- Prince Ernst (1859–1941), Head of the Ducal House (1928-1941)
- Has living male non dynastic descendants the Barons von Saalfeld
- Prince Friedrich (1861-1914)
- Prince Ernst (1859–1941), Head of the Ducal House (1928-1941)
Sasko-Koburk-Gotha
Vévodství koburské a gothajské byly pod vládou společného panovníka spojeny v roce 1826, po územním vyrovnání ernestinských Wettinů po vymření větve rodu vládnoucí ve vévodství sasko-gotha-altenburg. Společným vévodou pro obě nově spojená vévodství byl dosavadní sasko-kobursko-saalfeldský vévoda Arnošt I. Obě vévodství zůstala nadále oddělena. V koburském vévodství byla zavedena ústava již v roce 1821. Na rozdíl od Gothy, kde byla ústava přijata až v roce 1849. Sjednocena byla za vlády jeho syna v roce 1852 společnou ústavou do jednotného státu (§1). Tato ústava stanovila následnický řád pro vévodství a stanovila další požadavky na osobu vévody:
- Vévoda musí sídlit na území vévodství (§ 4, 5),
- následnictví trůnu se řídí primogeniturou. Následníky trůnu jsou pouze muži v mužské linii vládnoucího rodu (§ 6),
- všichni následníci trůnu musí vzejít z rovnorodého manželství (dle pravidel dynastie) a schválených vládnoucím vévodou (hlavou rodu) (§ 6),
- z následnictví trůnu vévodství je vyloučen vládnoucí britský král a bezprostřední tj. první následník (§ 9).
Poslední bod reflektuje situaci, která nastala po smrti vévody Arnošta I. (†1844). Vládnoucím vévodou se stal jeho nejstarší syn Arnošt II. Jelikož ale Arnošt II. neměl z manželstí s Alexandrinou Bádenskou žádné potomky, následníkem trůnu byl jeho mladší bratr Albert. Albert se roku 1840 oženil s britskou královnou Viktorií, což znamenalo že vévodství v budoucnu připadne britskému králi, což by odporovalo § 4 a 5 platné ústavy. Proto byl v ústavě z následnicví trůnu vyloučen britský král i jeho následník. V roce 1857 kdy se Albert stal (jako manžel královny) formálně britským princem měl Albert měl z manželství s Viktorií čtyři syny:
- následníka trůnu Alberta Eduarda, knížete z Walesu (*1841), budoucí král Eduard VII.
- Alfréda, vévodu z Edinburghu (*1844)
- Artura, vévodu z Connaughtu a Strathearnu (*1850)
- Leopolda, vévodu z Albany (*1853).
Proto bylo po smrti prince Alberta (†1861) rozhodnuto v zájmu předejití ústavním a mezinárodním problémům k dohodě o upravení posloupnosti následnictví a zakomponování tohoto řešení do ústavy a to v takové podobě, aby bylo předejito i podobným problémům v budoucnu: Britský následník trůnu Albert Eduard, knížete z Walesu se roku 1863 vzdal svého nároku na trůn vévodství pro sebe a své potomky (v té době byl stejně jako jeho bratři bezdětný), ve prospěch mladších bratrů. Následnictví trůnu se mělo Eduardově linii vrátit pouze v případě, že by bylo mužských následníků jeho mladších bratrů. Následníkem trůnu a následníkem Arnošta II. se stal Eduardův mladší bratr Alfréda, vévodu z Edinburghu, který po smrti strýce v roce 1893 nastoupil na vévodský trůn. Alfrédovým jediným synem byl Alfréd, který ale o šest let později spáchal sebevraždu. Jelikož ale nezanechal žádného mužského dědice, bylo pravděpodobné že trůn vévodství připadně dalšímu z výše uvedených bratrů Arturovi, vévodovi z Connaughtu a Strathearnu. Vévodství bylo tou dobou již dvacet let součástí Německého císařství, jehož hlavou byl Vilém II. Pruský se kterým neměl vévoda z Connaughtu dobré vztahy a neměl zájem se stát německým vévodou a raději chtěl pokračovat v kariéře britského důjstojníka. Proto se také ve prospěch svého synovce Karla Eduarda vévody z Albany, zřekl pro svou osobu nároku na trůn kompletně a pro svého jediného syna Artura z Connaughtu za podmínky že by nedojde k vymření mužské linie Karla Eduarda. V červenci 1899 bylo proto pořadí následnictví trůnu ústavně ošetřeno následovně (§ 7, 9, 19):
- Platí princip mužské primogenitury, kromě níže specificky upravého pořadí jednotlivých linií (§ 10),
- následníkem aktuálního vévody je Karel Eduard, vévoda z Albany (*1884), syn Leopolda, vévody z Albany 1853-1884,
- po vymření mužské linie Karla Eduarda, měl trůn připadnout Arturovi z Connaughtu a jeho mužské linii,
- pokud by došlo k vymření po měči i této linie, měl se trůn vrátit mužským potomkům britského krále Eduarda VII., ale:
- britský král a jeho bezprostřední následník jsou vyloučeni z následnictví trůnu,
- britský král nebo bezprostřední následník téhož mohou nastoupit na vévodský trůn pouze pokud v této linii není dalšího dědice a jen pokud není-li v této linii dědic starší 21 let, schopný se ujmout vlády ve vévodství,
- britský král nebo následník téhož musí ve vévodství vládnout přes svého zástupce zde,
- jiné možnosti personální unie s cizími (tj. mimoněmeckými) trůny nejsou přípustné (§ 19),
- další v pořadí následují potomci mladších bratrů vévody Arnošta I, jsou-li způsobilí nástupu na trůn vévodství.
Pořadí jednotlivých linií v roce 1900:
- Jv vévoda František (1750–1806)
- Jv vévoda Arnošt I. (1784–1844)
- Jv vévoda Arnošt II. (1818–1893)
- Jkv princ Albert (1819–1861)
Jkv vévoda Alfréd I. Sasko-Kobursko-Gothajský, vévoda z Edinburghu (*1844)- Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
- (1) Jkv Karel Eduard I, vévoda z Albany (*1884)
- Artura, vévodu z Connaughtu a Strathearnu (*1850)
- (2) Jv Artur z Connaughtu (*1883), mužská linie vymřela roku 1943
- (3) JV britský král Eduard VII. (*1841)
- Jkv Jiří, kníže z Walesu (*1865), následník britského trůnu
- Synové knížete z Walesu (* 1894, 1895)
- Jkv Jiří, kníže z Walesu (*1865), následník britského trůnu
- (4) Jv princ Ferdinand (1785–1851)
- Ferdinand Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*1844)
- Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (*1878)
- Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský (*1845)
- Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1866)
- August Sasko-Kobursko-Gothajský (*1867)
- Josef Sasko-Kobursko-Gothajský (*1869)
- Ludvík Sasko-Kobursko-Gothajský (*1870)
- Jv princ August (1818–1881)
- JV car Ferdinand I. Bulharský (*1861), jako cizí panovník vyloučen z následnicví
- Jkv princ Boris Bulharský (*1894)
- Jkv princ Kyril Bulharský (*1895)
- JV car Ferdinand I. Bulharský (*1861), jako cizí panovník vyloučen z následnicví
- Ferdinand Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*1844)
- JV král Leopold I. Belgický (1790–1865)
- JV král Leopold II. Belgický (*1835), jako cizí panovník vyloučen z následnicví
- (5) Jkv princ Filip, hrabě flanderský (*1837)
- Jkv princ Albert Belgický (*1875)
- Jv vévoda František (1750–1806)
- Jv vévoda Arnošt I. (1784–1844)
- Jv vévoda Arnošt II. (1818–1893)
- Jkv princ Albert (1819–1861)
- Jkv vévoda Alfréd I. (1844–1900)
- Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
- Jkv vévoda Karel Eduard I. (1884–1954)
- Jkv princ Fridrich Jošiáš (1918–1998)
- Jkv princ Andreas (*1943), hlava rodu
- (1) Jkv princ Hubertus (*1975)
- (2) Jkv princ Filip (*2015)
- (3) Jkv princ Alexandr (*1977)
- (1) Jkv princ Hubertus (*1975)
- Jkv princ Adrian (1955–2011)
- Simon Coburg (*1985)
- Daniel Coburg (*1988)
- Jkv princ Andreas (*1943), hlava rodu
- Jkv princ Fridrich Jošiáš (1918–1998)
- JV král Eduard VII. (1841–1910)
- JV král Jiří V. (1865–1936)
- JkvHenry, vévoda z Gloucesteru (1900–1972)
- Jkv princ Richard, vévoda z Gloucesteru (*1944)
- Jkv Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942)
- Jkv princ Eduard, vévoda z Kentu (*1935)
- Jkv princ Michael z Kentu (*1942)
- Lord Frederick Windsor (* 1979)
- JkvHenry, vévoda z Gloucesteru (1900–1972)
- JV král Jiří V. (1865–1936)
- Jv princ Ferdinand (1785–1851)
- Jv princ August (1818–1881)
- JV car Ferdinand I. Bulharský (1861–1948)
- JV car Boris III. Bulharský (1894–1943)
- (4) JV car Simeon II. Bulharský (*1937)
- Kardam, kníže tarnovský (1962–2015)
- (?5) Jkv Boris (*1997)
- (?6) Jkv Beltran (*1999)
- (?7) Jkv Kyrill (*1964)
- (?8) Jkv Tassilo (*2002)
- (?9) Jkv Kubrat (*1965)
- (?10) Jkv Mirko (*1995)
- (?11) Jkv Lukáš (*1997)
- (?12) Jkv Tirso (*2002)
- (?13) Jkv Konstantin-Assen (*1967)
- (?14) Jkv Umberto (*1999)
- Kardam, kníže tarnovský (1962–2015)
- (4) JV car Simeon II. Bulharský (*1937)
- JV car Boris III. Bulharský (1894–1943)
- JV car Ferdinand I. Bulharský (1861–1948)
- Jv princ August (1818–1881)
- JV král Leopold I. Belgický (1790–1865)
- Jkv princ Filip, hrabě flanderský (1837–1905)
- JV král Albert I. Belgický (1875–1934)
- JV král Leopold III. Belgický (1901–1983)
- (x) JV král Albert II. Belgický (*1934)
- JV král Leopold III. Belgický (1901–1983)
- JV král Albert I. Belgický (1875–1934)
- Jkv princ Filip, hrabě flanderský (1837–1905)
Schaumburg-Lippe
- Jiří Vilém (1784–1860), 1st Prince 1807-1860
- Adolf I. (1817-1893), 2nd Prince 1860–1893
- Jiří (1846–1911), 3rd Prince 1893-1911
- Adolf II. (1883-1936), 4th Prince 1911–1936, resigned throne 1918
- Wolrad (1887-1962), 5th Prince 1936–1962
- Philipp-Ernst (1928–2003), 6th Prince 1962-2003
- Alexander (born 1958), 7th Prince 2003–present
- (1) Hereditary Prince Heinrich-Donatus (born 1994), heir apparent
- Alexander (born 1958), 7th Prince 2003–present
- Prince Konstantin Karl-Eduard of Schaumburg-Lippe (1930-2008)
- (2) Prince York Karl-Albrecht Konstantin of Schaumburg-Lippe (born 1960)
- (3) Prince Oliver Konstantin Mortimer of Schaumburg-Lippe (born 1988)
- Philipp-Ernst (1928–2003), 6th Prince 1962-2003
- Prince Friedrich Christian Wilhelm Alexander of Schaumburg-Lippe (1906-1983)
- (4) Prince Albrecht-Wolfgang Friedrich Wolrad Ruppert of Schaumburg-Lippe (born 1934)
- (5) Prince Stephan Wilhelm Ernst of Schaumburg-Lippe (born 1965)
- (6) Prince Raphael Elias of Schaumburg-Lippe (born 1989)
- (7) Prince Niklas Georg of Schaumburg-Lippe (born 2001)
- (5) Prince Stephan Wilhelm Ernst of Schaumburg-Lippe (born 1965)
- (4) Prince Albrecht-Wolfgang Friedrich Wolrad Ruppert of Schaumburg-Lippe (born 1934)
- Vilém ze Schaumburg-Lippe (1834-1906)
- Bedřich ze Schaumburg-Lippe (1868-1945)
- Christian ze Schaumburg-Lippe (1898–1974)
- (8) Wilhelm ze Schaumburg-Lippe (b. 1939)
- (9) Christian ze Schaumburg-Lippe (b. 1971)
- (10) Julian ze Schaumburg-Lippe (b. 2012)
- (9) Christian ze Schaumburg-Lippe (b. 1971)
- (11) Harald ze Schaumburg-Lippe (b. 1948)
- (8) Wilhelm ze Schaumburg-Lippe (b. 1939)
- Christian ze Schaumburg-Lippe (1898–1974)
- Bedřich ze Schaumburg-Lippe (1868-1945)
Schwarzburg
- kníže Fridrich Karel (1736–1793)
- kníže Ludvík Fridrich II. (1767–1807)
- kníže Fridrich Günther I. (1793–1867)
- kníže Sizzo (1860–1926), pretendent trůnu
- kněžna Marie Antoinetta (1898–1984), pretendentka trůnu
- kníže Fridrich Magnus Schwarzburský, hrabě Solm-Wildenfels (*1927), současný pretendent trůnu
- hrabě Friedrich Magnus Michael von Solms-Wildenfels (*1949–2006)
- (1) hrabě Konstantin von Solms-Wildenfels (*1950)
- hrabě Albrecht Sizzo von Solms-Wildenfels (1929–2010)
- hraběnka Anna von Solms-Wildenfels (1926-2015)
- (?2) hraběnka Jutta von Solms-Wildenfels (*1928)
- (?3) hraběnka Kristýna von Solms-Wildenfels, born on 27 May 1938 (age 77), married in 1971 with Dietrich Gross.
- kníže Fridrich Magnus Schwarzburský, hrabě Solm-Wildenfels (*1927), současný pretendent trůnu
- kníže Fridrich Günther (1901–1971), pretendent trůnu
- kněžna Marie Antoinetta (1898–1984), pretendentka trůnu
- kníže Sizzo (1860–1926), pretendent trůnu
- kníže Albrecht (1798–1869)
- kníže Jiří (1838–1890)
- princ Karel Günther (1771–1825)
- princ Adolf (1801–1875)
- kníže Günther Viktor (1852–1925)
- princ Adolf (1801–1875)
Šlesvicko-Holštýnsko
- Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
- Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Kryštof (1949-2023), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Fridrich Ferdinand (*1985), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- (1) dědičný princ Alfred Šlesvicko-Holštýnský (*2019)
- (2) princ Albert Šlesvicko-Holštýnský
- (3) princ Konstantin Šlesvicko-Holštýnský (*1986)
- (4) princ Tassilo Šlesvicko-Holštýnský (*2023)
- (5) princ Leopold Šlesvicko-Holštýnský (*1991)
- Fridrich Ferdinand (*1985), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- (6) Alexander Šlesvicko-Holštýnský (*1953)
- (7) princ Julian Šlesvicko-Holštýnský (*1997)
- Kryštof (1949-2023), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
- Kristián IX. (1818–1906), dánský král
- Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Waldeck a Pyrmont
- Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský (1831–1893)
- Fridrich Waldecko-Pyrmontský (1865–1946)
- kníže Jošiáš Waldecko-Pyrmontský (1896–1967)
- kníže Wittekind Waldecko-Pyrmontský (*1936)
- (1) Dědičný princ Karl-Anton (*1991)
- (2) Princ Josias Christian (*1993)
- (3) Princ Johannes (*1993)
- kníže Wittekind Waldecko-Pyrmontský (*1936)
- Princ Maximilian Wilhelm (1898–1981)
- (4) Princ Georg-Viktor (*1936)
- (5) Princ Christian-Ludwig (*1967)
- (6) Princ Christian Wolrad (*1998)
- (7) Princ Viktor (*2000)
- (8) Princ Casimir (*2002)
- (9) Princ Moritz (*2006)
- (10) Princ Wolrad (*1974)
- (11) Princ Nikolaus Christian-Ludwig (*2012)
- (5) Princ Christian-Ludwig (*1967)
- (4) Princ Georg-Viktor (*1936)
- Princ Georg Wilhelm (1902-1971)
- (12) Princ Josias Friedrich (*1935)
- (13) Princ Alexandr (*1972)
- (14) Princ Josias Ludwig (*2012)
- (15) Princ Clemens (*1975)
- (13) Princ Alexandr (*1972)
- Princ Georg-Friedrich (1936–2020)[21]
- (16) Princ Philipp-Heinrich (*1967)
- (17) Princ Volkwin (*1940)
- (18) Princ Friedrich (*1969)
- (19) Princ Paul-Ferdinand (*2012)
- (20) Princ Nikolaus Karl (*1970)
- (21) Princ Ludwig Wilhelm (*1983)
- (18) Princ Friedrich (*1969)
- (22) Princ Christian-Peter (*1945)
- (23) Princ Georg-Wilhelm (*1972)
- (24) Princ Friedrich-Karl Ulrich (*1999)
- (25) Princ Max Georg (*2000)
- (26) Princ Caspar (*2004)
- (27) Princ Christian Hubertus (*2004)
- (23) Princ Georg-Wilhelm (*1972)
- (12) Princ Josias Friedrich (*1935)
- kníže Jošiáš Waldecko-Pyrmontský (1896–1967)
Württembersko
- vévoda Fridrich II. Evžen (1732–1797)
- král Fridrich I. (1754–1816)
- vévoda Alexandr (1771–1833)
- vévoda Alexandr (1804–1881)
- vévoda Filip (1838–1917)
- vévoda Albrecht (1865–1939), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Filip Albrecht (1893–1975), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Karel (1936-2022), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Fridrich (1961-2018)
- vévoda Vilém (*1994), současný pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Eberhard (*1963)
- vévoda Alexandr (*2010)
- (1) vévoda Filip (*1964)
- (2) vévoda Karel Teodor (*1999)
- (3) vévoda Michael (*1965)
- vévoda Fridrich (1961-2018)
- vévoda Karel (1936-2022), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Filip Albrecht (1893–1975), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Albrecht (1865–1939), pretendent trůnu a hlava rodu
- vévoda Filip (1838–1917)
- vévoda Alexandr (1804–1881)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Line of succession to the throne of Baden na anglické Wikipedii, Line of succession to the former German throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Hanoverian throne na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Mecklenburg thrones na anglické Wikipedii, Line of succession to the former Saxon thrones na anglické Wikipedii a Line of succession to the former throne of Waldeck and Pyrmont na anglické Wikipedii.
- ↑ (anglicky) Následnický řád Anhaltska a jeho historie (Heraldica.org).
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBaden.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBayern.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGBraunschweig.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGHessen.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSigmaringen.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGMecklenburg.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/nassau.htm
- ↑ (anglicky) Oldenburský následnický řád a jeho historie (Heraldica.org).
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGReuss.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-K.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-A.htm
- ↑ a b c d e Almanach de Gotha. 190th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2013. ISBN 978-0-95751982-4. S. 349–369.
- ↑ a b c Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Hauser. XVIII. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-3-7980-0841-0. S. 89–99.
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSachsen-M.htm
- ↑ (anglicky) Následnický řád vévodství sasko-kobursko-gothajského a jeho historie (Heraldica.org).
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGLippe.htm#Schaumburg
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGSchwarzburg.htm
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWaldeck.htm
- ↑ [1]
- ↑ https://www.heraldica.org/topics/royalty/HGWurttemberg.htm
Související články
Média použitá na této stránce
Simple silver crown.svg
Silver crown
Silver crown
Simple gold crown.svg
Gold crown
Gold crown
Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Oldenburg.png
Wappen des Großherzogtums Oldenburg im 2. Deutschen Kaiserreich
Wappen des Großherzogtums Oldenburg im 2. Deutschen Kaiserreich
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Braunschweig (Grosses).png
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Braunschweig (Grosses). Greater shield of the Dukes of Brunswick-Lüneburg (later Electors of Hanover and Kings of the United Kingdom). Quarterly of 12:
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Braunschweig (Grosses). Greater shield of the Dukes of Brunswick-Lüneburg (later Electors of Hanover and Kings of the United Kingdom). Quarterly of 12:
- 1:
Duchy of Lüneburg (Or semée of hearts gules, a lion rampant azure armed and langued of the second. The coat of arms of Lüneburg consisted of a blue lion on a gold field, which was sprinkled with red hearts. It was derived from the coat of arms of Denmark: the mother of Otto I, 1st Duke of Brunswick-Lüneburg was Princess Helena of Denmark. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 2:
Duchy of Brunswick/Braunschweig (Gules, two lions passant guardant in pale or); In 1235 Otto I was elevated to Duke of Brunswick and Lüneburg by the Emperor. He was the only son of w:William of Winchester, Lord of Lunenburg, born in Winchester, England, the fifth and youngest son of the deposed Duke Henry the Lion of Saxony and Bavaria by his wife Matilda, the eldest daughter of King Henry II of England. Otto's royal lineage was accentuated by the arms designed for Brunswick and Lüneburg. The coat of arms of Brunswick consisted of two golden leopards in a red field and was derived from the coat of arms of England because of the marriage of Henry the Lion to Mathilde of England. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 3:
County of Eberstein/Everstein (Azure, a lion rampant argent armed and langued gules crowned or); w:de:Everstein (Adelsgeschlecht); In 1425 w:Otto IV, Duke of Brunswick-Lüneburg (d.1446) (son of w:Bernard I, Duke of Brunswick-Lüneburg) married the heiress Countess Elizabeth of Eberstein (c.1415-1468), which gave him the possession of the County of Eberstein in 1408. The dukes included the arms of Eberstein and Homburg in their coat of arms in 1482. Their descendants, the later Electors of Hanover and the Dukes of Brunswick, continued to do so. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 4:
lordship of Homburg; in 1409 w:Bernard I, Duke of Brunswick-Lüneburg (1358/64-1434) ("Middle House of Lüneburg") bought the lordship of Homburg, whose lords had died out in 1408. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 5:
county of Diepholz. In 1585 the lords of Diepholz died out with Frederick II. The area later named a county fell to Duke William of Brunswick-Celle, (w:William the Younger, Duke of Brunswick-Lüneburg (d.1592)) the founder of the newer branch of Lüneburg. His brother Hendrik van Brunswijk-Dannenberg (w:Henry, Duke of Brunswick-Dannenberg (1533-1598))) was the founder of the newer branch Brunswijk. They both included Diepholz's coat of arms in their coat of arms. - 6:
county of Lauterberg; - 7:
- 7a:
w:County of Hoya; w:de:Grafschaft Hoya; In 1582 the house of Hoya died out with Count Otto VIII. Half of the county of Hoya belonged to Duke Wilhelm of Brunswick-Celle (?w:William the Younger, Duke of Brunswick-Lüneburg (1535-1592)) from the middle branch of Lüneburg, the other half to Duke Julius of Brunswick-Wolfenbüttel from the middle branch of Brunswick. The coats of arms of the County of Hoya and the associated lordships of Alt-Bruchhausen and Neu-Bruchhauden were added to the arms of both branches. Brunswijk-Wolfenbüttel carried this coat of arms until 1596 and Brunswijk-Harburg until 1624. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 7b1:
lordship of Neu-Bruchhausen; Wappen der Grafschaft Neubruchhausen - 7b2:
; lordship of Alt-Bruchhausen;
- 7a:
- 8: county of Diepholz
- 9:
county of Hohnstein; In 1593, the Klettenberg branch of the Counts of Hohnstein died out. The Counts of Stolberg inherited the county, but Brunswijk also claimed the county as liege lord. In 1596, the Dukes of Brunswick-Wolfenbüttel took up the arms in their coat of arms. Eventually the county was divided between Brunswijk and Stolberg. (Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg) - 10:
county of Regenstein; - 11:
county of Klettenberg; - 12:
county of Bankenburg. In 1599 the counts of Blankenburg died out with Count Johan Ernst. The county came to Brunswick-Wolfenbüttel as a vacant fief. The arms of the counts of Blankenburg were also added. After the death of Duke Hendrik Julius in 1613, the ranking was changed by his successor Frederik Ulrich. With this duke the middle house Brunswijk (in Wolfenbüttel) died out in 1634.(Source: https://www.wikipe.wiki/wiki/nl/Wapens_van_Brunswijk_en_Lueneburg)
Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Schwarzburg-Sondershausen.png
Schwarzburg-Sondershausen.
Schwarzburg-Sondershausen.
Wappen Deutsches Reich - Königreich Sachsen (Grosses) 1.png
The great coat of arms of the Kingdom of Saxony in the German Empire
The great coat of arms of the Kingdom of Saxony in the German Empire
Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Reuß jüngere Linie.png
Coat of Arms of the Principality of Reuss Junior Line
Coat of Arms of the Principality of Reuss Junior Line
Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Lippe.png
knížectví Lippe.
knížectví Lippe.
Wappen Deutsches Reich - Königreich Württemberg.jpg
Coat of arms of the Kingdom of Württemberg valid from 1817 to 1918.
Coat of arms of the Kingdom of Württemberg valid from 1817 to 1918.
Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Hessen-LF.png
Great majesty crest of the Grand Duchy of Hesse
Great majesty crest of the Grand Duchy of Hesse
Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Sachsen-Meiningen-Hildburghausen (Grosses).png
Greater Coat of Arms of the Duchy of Saxe-Meiningen. Art by Hugo Gerhard Ströhl, late 19th century or early 20th century.
Greater Coat of Arms of the Duchy of Saxe-Meiningen. Art by Hugo Gerhard Ströhl, late 19th century or early 20th century.
Coat of Arms of the Principality of Waldeck and Pyrmont.svg
Autor: Glasshouse with elements by Sodacan, Tom-L and katepanomegas, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Principality of Waldeck and Pyrmont
Autor: Glasshouse with elements by Sodacan, Tom-L and katepanomegas, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Principality of Waldeck and Pyrmont
Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).png
Großes Wappen des Königreichs Bayern
Großes Wappen des Königreichs Bayern
Coat of Arms of the Principality of Schaumburg-Lippe.svg
Autor: Glasshouse using elements by Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Principality of Schaumburg-Lippe
Autor: Glasshouse using elements by Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Principality of Schaumburg-Lippe
Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Baden.png
Wappen Grossherzogtum Baden
Wappen Grossherzogtum Baden
Middle coat of arms of the Grand Dukes of Luxembourg prior to 2000.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 4.0
Middle coat of arms of the Grand Dukes of Luxembourg prior to 2000
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od v ., Licence: CC BY-SA 4.0
Middle coat of arms of the Grand Dukes of Luxembourg prior to 2000
Coat of arms of Principality of Hohenzollern-Sigmaringen 1846.png
Principality of Hohenzollern-Sigmaringen
Principality of Hohenzollern-Sigmaringen
Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Sachsen-Weimar-Eisenach.png
Coat of arms of the Grand Duchy of Saxe-Weimar-Eisenach
Coat of arms of the Grand Duchy of Saxe-Weimar-Eisenach
Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).svg
Blasonierung nach Ströhl:
Blasonierung nach Ströhl:
"Das Grössere Wappen Sr. Majestät des Deutschen Kaisers zeigt den deutschen Reichsadler preussischen Wappenschild, dessen Adler mit dem Schilde von Hohenzollern belegt ist im goldenen Schilde, der über sich die deutsche Reichskrone trägt. [...] Um den Schild schlingt sich die Kette des Hohen Ordens vom Schwarzen Adler. [...] Der Schild, der auf einem steinernen Postamente aufruht, wird von zwei mit Eichenlaub bekränzten und umgürteten, wilden Männern als Schildhalter beseitet, von denen jeder eine goldbefranste, und mit goldenen Schnüren gezierte, nach außen abfliegende Standarte an goldener Lanze trägt. Die Standarte des rechts stehenden Schildhalters zeigt die Wappenfigur des Schildes, mit welcher die Herzstelle des Reichsadlers belegt ist, den Adlerkopf zur Stange gewendet. Die Standarte des linken Schildhalters trägt das Wappenbild des Markgraftums Brandenburg, dessen Adler mit dem Schilde des Burggraftums Nürnberg belegt ist.
Ueber dem Wappen erhebt sich das kuppelförmige, mit Hermelin ausgeschlagene und gefütterte, mit goldenen Schnüren aufgebundene Kaiserzelt aus Goldbrokat, mit schwarzen, rotbewehrten Adlern und goldenen Reichskronen abwechselnd gemustert. Ein purpurroter Reif, von dem goldbequastete, mit weissen Tafelsteinen belegte Goldlätze herabfallen, umschliesst die Kuppel und trägt in goldenen Lettern die preussische Devise: «GOTT MIT UNS».
Auf dem Gipfel des Zeltes ruht die Reichskrone über die das Nationalbanner hervorragt. Es hängt an einer goldenen Querstange mit Kronenenden, werlche Stange wieder an einem, in den preussischen Farben (Schwarz - Silber) gestreifen Maste befestigt ist, der auf seinem Kronenende den preussischen Adler trägt. Die Farben des in der Mitte geschlitzten und in Quasten endigenden Nationalbanners sind Schwarz-Silber-Rot." - Ströhl: Dt. Wappenrolle, S. 1.
Wappen Deutsches Reich - Königreich Preussen (Grosses).png
Greater coat of arms of Prussia used when part of the German Empire. Note the inclusion of the subcoats for Holstein and Schleswig (both in the second row), identifying this coat of arms as no earlier than 1867.
Greater coat of arms of Prussia used when part of the German Empire. Note the inclusion of the subcoats for Holstein and Schleswig (both in the second row), identifying this coat of arms as no earlier than 1867.