Linie následnictví rakousko-uherského trůnu

Následnictví rakousko-uherského trůnu se vztahuje na osoby, kterých se týká nárok na titul hlavy habsbursko-lotrinské dynastie a rovněž následnictví císařského trůnu rakousko-uherského, respektive královských trůnů uherského, českého, chorvatského a slovinského.

Pořadí odpovídá výnosům pragmatické sankce císaře Karla VI. (1713), která stanovovala nedělitelnost území spadající pod správu habsburské dynastie: Rakouské arcivévodství, České a Uherské království, jakož i jejich državy (Nizozemí, Slezsko ad.). Po roce 1804 pravidla následnictví dosud aplikovaná na územích patřících ještě pod habsbursko-lotrinskou správu, přešla na Rakouské císařství a později, od roku 1867, na Rakousko-uherskou monarchii. V roce 1918 došlo k detronizaci habsbursko-lotrinského rodu, což souviselo s rozdělením císařství na různé státy, což však nemělo na pořadí následnictví uvnitř starobylé císařské a královské dynastie vliv.

K následnictví rakousko-uherského trůnu jsou způsobilí pouze mužští členové habsbursko-lotrinské dynastie pocházející z legitimního manželství schváleného hlavou rodu.

Pořadí následnictví je založeno na principu mužské primogenitury (salické právo) a to vylučuje ženské potomky a děti z morganatických manželství. Změnu znamenala Pragmatická sankce z roku 1713, která uzákonila, že ženy mají nárok na hlavy rodu v případě, že by nebylo žádného žijícího přímého mužského potomka rodu. Aby byli členové rodu způsobilí k pořadí v následnictví hlavy habsbursko-lotrinského rodu, musejí kromě genealogických nároků splňovat také podmínku katolického vyznání.

Habsbursko-lotrinská dynastie

Potomci císařovny Marie Terezie (z habsburské dynastie) a císaře Františka I. (z domu lotrinského) tvoří dynastii habsbursko-lotrinskou.

Mužští členové habsbursko-lotrinské dynastie (kteří patří k rakousko-uherské, toskánské nebo modenské větvi rodu) jsou nositeli titulu arcivévoda rakouský, princ uherský a český a rovněž predikát Císařská a královská Výsost. Od narození mají tito potomci nárok na pořadí v následnictví rakousko-uherského trůnu.

Zatímco potomci císařské rodiny narození do morganatických svazků jsou z habsbursko-lotrinské dynastie vyloučeni a obvykle jim je uděleno jméno podle některého císařského rodinného panství (jako například hraběcí větev z Merana nebo vévodská rodina Hohenbergů). Princové těchto rodů jsou rovněž vyloučeni z císařského následnictví. To je příklad třeba vévody Maxmiliána z Hohenbergu z roku 1916 z morganatického manželství poté, co se jeho otec následník trůnu František Ferdinand roku 1900 oženil s Žofií Chotkovou.

Pragmatická sankce

Pragmatická sankce je hlavní zákon vydaný císařem Karlem VI. roku 1713. Jelikož poslední mužský zástupce původní habsburské dynastie neměl žádného mužského potomka, a dynastie by tudíž po jeho smrti vymřela, rozhodl se svěřit následnictví svých držav (Arcivévodství rakouského, Království uherského a českého a k nim náležejících území) své dceři, příští císařovně Marii Terezii, a svému zeti, budoucímu císaři Františkovi I. (z lotrinské dynastie).

Karel VI. následně usiloval o uznání své Pragmatické sankce ze strany ostatních evropských států, což se mu také postupně podařilo. Přesto se po jeho smrti roku 1740 rozpoutala válka o rakouské dědictví a teprve smlouva z Aix-la-Chapelle z roku 1748 uznala následnictví nové habsbursko-lotrinské dynastie.

Pořadí následnictví

Osoby uvedené na následujícím seznamu požívají všech práv a poct Prvního řádu vyplývajících z gothajského almanachu, který zahrnuje panovnické rody (vládnoucí v současnosti či v minulosti).

Současným následníkem trůnu ("č. 0" na seznamu) je princ Karel Habsbursko-Lotrinský, narozený 11. ledna 1961. Následníkem trůnu se stal po abdikaci svého otce, korunního prince uherského a českého, arcivévody Otty Habsbursko-Lotrinského (1912–2011), dne 1. ledna 2007.

císař Svaté říše římské Leopold II. (1747–1792)
- císař Svaté říše římské František II. (1768–1835)
  - císař rakouský Ferdinand I. (1793–1875)
  - arcivévoda František Karel Rakouský (1802–1878)
    - císař rakouský František Josef I. (1830–1916)
    - arcivévoda Karel Ludvík Rakouský (1833–1896)
      - arcivévoda Ota František Josef Rakouský (1865–1906)
        císař rakouský Karel I. (1887–1922)
        korunní princ Otto Rakouský (1912–2011)
        arcivévoda Karel Rakouský (* 1961)
        (1) arcivévoda Ferdinand Zvonimir Rakouský (* 1997)
        (2) arcivévoda Jiří Rakouský (* 1964); ženatý s vévodkyní Eilikou, rozenou princeznou z oldenburskou
        (3) arcivévoda Karel Konstantin Rakouský (* 2004)
        arcivévoda Robert Rakouský-Este (1915–1996)
        (4) arcivévoda Lorenz Rakouský-Este, princ belgický (* 1955); ženatý s princeznou Astrid Belgickou
        (5) arcivévoda Amedeo Rakouský-Este, princ belgický (* 1986); ženatý s Italkou Elisabeth Marií Rosboch von Wolkenstein
        (6) arcivévoda Maxmilián Rakouský-Este (* 2019)
        (7) arcivévoda Joachim Rakouský-Este, princ belgický (* 1991)
        (8) arcivévoda Gerhard Rakouský-Este (* 1957)
        (9) arcivévoda Martin Rakouský-Este (* 1959); ženatý s princeznou Katharinou von Isenburg
        (10) arcivévoda Bartoloměj Rakouský-Este (* 2006)
        (11) arcivévoda Emanuel Rakouský-Este (* 2008)
        (12) arcivévoda Ludvík Rakouský-Este (* 2011)
        arcivévoda Felix Rakouský (1916–2011)
        (13) arcivévoda Karel Filip Rakouský (* 1954), 1. manželka (od roku 1994) Martina Donathová (rozvedeni v roce 1997), 2. manželka (od roku 1998) Anne-Eugénie d'Arenberg; dva synové ze dvou manželství
        arcivévoda Raimund Rakouský (1958–2008), ženatý s Bettinou Goetzovou
        (14) arcivévoda Felix Rakouský (* 1996)
        (15) arcivévoda Štěpán Rakouský (* 1961); ženatý s Paolou Temeshvariovou
        (16) arcivévoda Ondřej Rakouský (* 1994)
        (17) arcivévoda Pavel Rakouský (* 1997)
        arcivévoda Karel Ludvík Rakouský (1918–2007)
        (18) arcivévoda Rudolf Maria Rakouský (* 1950); ženatý s baronkou Hélène de Villenfagne de Vogelsanck (manželství bylo zpětně uznáno jako dynastické)^[1]
        (19) arcivévoda Karel Kristián Rakouský (* 1977); ženatý s Estelle de Saint-Romain
        (20) arcivévoda Jan Rakouský (* 1981)
        (21) arcivévoda Thomas Rakouský (* 1986)
        (22) arcivévoda František Ludvík Rakouský (* 1988)
        (23) arcivévoda Michael Rakouský (* 1990)
        (24) arcivévoda Josef Rakouský (* 1991)
        (25) arcivévoda Karel Kristián Rakouský (* 1954); ženatý s princeznou Marií Astrid Lucemburskou
        (26) arcivévoda Emerich Rakouský (* 1985); ženatý s Kathleen Elizabeth Walkerovou
        (27) arcivévoda Kryštof Rakouský (* 1988); ženatý s Adelaïde Drapé-Frisch
        (28) arcivévoda Alexandr Rakouský (* 1990)
        arcivévoda Rudolf Rakouský (1919–2010)
        (29) arcivévoda Karel Petr Rakouský (* 1955); ženatý s princeznou Alexandrou von Wrede
        (30)arcivévoda Lorenz Rakouský (* 2003)
        (31) arcivévoda Simeon Rakouský (* 1958); ženatý s princeznou Marií z Bourbonu a Sicílie
        (32) arcivévoda Jan Rakouský (* 1997)
        (33) arcivévoda Ludvík Rakouský (* 1998)
        (34) arcivévoda Filip Rakouský (* 2007)
        arcivévoda Maxmilián Evžen Rakouský (1895–1952)
        arcivévoda Ferdinand Rakouský (1918–2004)
        (35) arcivévoda Maxmilián Rakouský (* 1961); ženatý s Marou Mayou Al-Askari
        (36) arcivévoda Mikuláš Rakouský (* 2005)
        (37) arcivévoda Konstantin Rakouský (* 2007)
        arcivévoda Jindřich Rakouský (1925–2014)
        (38) arcivévoda Filip Rakouský (* 1962); ženatý s Mayauzini Heath
        (39) arcivévoda Ferdinand Rakouský (* 1965); ženatý s hraběnku Katharinou von Hardenberg
        (40) arcivévoda Jakub Maxmilián Rakouský (* 2002)
        (41) arcivévoda Konrád Rakouský (* 1971); ženatý s Ashmit Goswani
- arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, kníže těšínský (1771–1847); adoptivní syn Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského; zakladatel těšínské větve habsburské dynastie
  - arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský, princ těšínský (1818–1874)
    - arcivévoda Karel Štěpán Rakousko-Těšínský, princ těšínský (1860–1933)
      - arcivévoda Leo Karel Rakousko-Těšínský (1893–1939); sňatek s hraběnkou Marií-Klothildou von Thuillières
        arcivévoda Leo Štěpán Rakousko-Těšínský (1928–2020); zpětně uznán za člena dynastie^[1]
- arcivévoda Ferdinand III. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1769–1824); zakladatel toskánské větve v habsburské dynastii
  - arcivévoda Leopold II. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1797–1870)
    - arcivévoda Ferdinand IV. Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1835–1908)
      - arcivévoda Petr Ferdinand Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1874–1948)
        arcivévoda Gottfried Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (1902–1984)
        arcivévoda Leopold František Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1942–2021); vzdal se svých práv na titul velkovévody Toskánska a vedoucího toskánské linie ve prospěch svého syna; byl dvakrát ženatý: 1. manželka (od roku 1965) Letizia von Arenberg (rozvedeni v roce 1981), 2. manželka (od roku 1993) Martha Perez-Fernandez (rozvedeni v roce 1998); jediný syn z 1. manželství
        (42) arcivévoda Zikmund Rakousko-Toskánský, velkovévoda toskánský (* 1966); ženatý s Alice Juliet Edmonsonovou
        (43) arcivévoda Amadeo Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2001)
        (44) arcivévoda Maxmilián Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2004)
        (45) arcivévoda Guntram Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1967); morganatické manželství s Deborah de Sola (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)^[1]
        (46) arcivévoda Tiziano Leopold Rakousko-Toskánský (* 2004); ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        arcivévoda Jiří Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1905–1952)
        (47) arcivévoda Radbot Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1938); ženatý morganatickým sňatkem s Caroline Proustovou
        (48) arcivévoda Jiří Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1952)
    - arcivévoda Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1839–1892)
      - arcivévoda Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1863–1931)
        arcivévoda Antonín Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1901–1987)
        (49) arcivévoda Dominik Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1937); dvakrát ženatý morganatickým sňatkem: 1. manželka (od roku 1960) Angela von Foss (rozvedeni v roce 1999), 2. manželka (od roku 1999) Emmanuela Mlinarski
      - arcivévoda František Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1866–1939)
        arcivévoda Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1894–1971)
        arcivévoda Bedřich Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1927–1999)
        (50) arcivévoda Leopold Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1956)
        (51) arcivévoda Alexandr Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1959); ženatý s hraběnkou Marií Gabrielou z Valdštejna
        (52) arcivévoda Konstantin Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2002)
        (53) arcivévoda Pavel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2003)
        (54) arcivévoda Ondřej Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1936); 1. manželka (od roku 1986) Maria de la Piedad Espinosa (rozvedeni v roce 2001), 2. manželka (od roku 2001) hraběnka Valeria Podstatská-Lichtenštejnská
        (55) arcivévoda Tadeáš Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2002)
        (56) arcivévoda Kazimír Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 2003)
        (57) arcivévoda Marek Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1946); morganatický sňatkem s Hildou Jungmeierovou, tři děti
        (58) arcivévoda Jan Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1947); morganatický sňatkem s Anne-Marie Stummerovou, tři děti
        (59) arcivévoda Michael Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1949); ženatý od roku 1992 s Evou Antonií von Hofmann, jedna dcera
        arcivévoda Theodor Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1899–1978)
        (60) arcivévoda Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (* 1936); ženatý s Edith Wenzel, baronkou von Sternbach (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)^[1]
        (61) hrabě Matyáš Habsburský (* 1971), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]; 1. manželka (od roku 1995) Sabine Binder (rozvedeni v roce 1998), 2. manželka (od roku 1999) Eva Anderle; tři děti z 2. manželství
        (62) hrabě Mikuláš Habsburský (* 2000), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        (63) hrabě Jakub Habsburský (* 2001), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        (64) hrabě Martin Habsburský (* 2011), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        (65) hrabě Jan Habsburský (* 1974), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        (66) hrabě Bernard Habsburský (* 1977), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        (67) hrabě Benedikt Habsburský (* 1983), ponechává si rakousko-uherská dynastická práva^[1]
        arcivévoda Klement Salvátor Rakousko-Toskánský, princ toskánský (1904–1974); ženatý s Elizabeth, dcerou Fredericka, hraběte Resseguiera de Mremonta (manželství bylo zpětně uznáno za dynastické pouze v Rakousku)^[1]
        (68)princ Klement Altenburský (* 1932); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; ženatý s Laurence Costa de Borgar
        (69) princ Filip Altenburský (* 1966); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]
        (70) princ Jiří Altenburský (* 1933); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]
        princ Petr Bedřich Altenburský (1935–2008); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; ženatý s Julianou, hraběnkou von Wallenstein-Forni
        (71) princ Fridrich Altenburský (* 1966); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; ženatý s hraběnkou Gabrielou von Walterskirchen
        (72) princ Emanuel Altenburský (* 2002)
        (73) princ Mikuláš Altenburský (* 2008)
        (74) princ Leopold Altenburský (* 1971); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]
        (75) princ Josef Altenburský (* 1941); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; ženatý s baronkou Christinou von Herdtl
        princ Augustin Altenburský (1971–2006); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]
        (76) princ Mikuláš Altenburský (* 1942); se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; byl dvakrát ženatý, dvě děti z 1. manželství
        (77) princ Jan Altenburský (* 1949), se zpětnou platností uznaný za člena dynastie^[1]; ženatý s Evgenií Fundulusovou; tři dcery a jeden syn
- arcivévoda Josef Rakouský, palatin uherský (1776–1847)
  - arcivévoda Josef Karel Ludvík Rakouský (1833–1905)
    - arcivévoda Josef August Rakouský (1872–1962)
      - arcivévoda Josef František Rakouský (1895–1957)
        arcivévoda Josef Arpád Rakouský (1933–2017); ženatý (od roku 1956) s princeznou Marií Loewenstein-Wertheim-Rosenberg (1935–2018)
        (78) arcivévoda Josef Karel Rakouský (* 1960); hlava maďarské linie; ženatý s princeznou Markétou z Hohenbergu
        (79) arcivévoda Josef Albrecht Rakouský (* 1994)
        (80) arcivévoda Pavel Leo Rakouský (* 1996)
        (81) arcivévoda Ondřej Augustýn Rakouský (* 1963); sňatek s hraběnkou Marií Christinou von Hatzfeld-Dongoff
        (82) arcivévoda Bedřich Cyprián Rakouský (* 1995)
        (83) arcivévoda Petr Rakouský (* 1997)
        (84) arcivévoda Benedikt Alexandr Rakouský (* 2005)
        (85) arcivévoda Mikuláš František Rakouský (* 1973); sňatek s Eugenií de Calonje a Gurrea
        (86) arcivévoda Mikuláš Rakouský (* 2003)
        (87) arcivévoda Santiago Rakouský (* 2006)
        (88) arcivévoda Jan Rakouský (* 1975); sňatek s Maríí Gabrielou Montenegro Villamizar
        (89) arcivévoda Jan Rakouský (* 2010)
        (90) arcivévoda Alexander Rakouský (* 2011)
        (91) arcivévoda Ignác Rakouský (* 2013)
        (92) arcivévoda Géza Rakouský (* 1940); dva morganatické sňatky: 1. manželka (od roku 1965) Monica Deckerová (rozvedeni v roce 1991), 2. manželka (od roku 1992) Elizabeth Jane Künstadterová; z 1. manželství, tři synové, z 2. manželství, jedna dcera
        (93) arcivévoda Michael Rakouský (* 1942); sňatek s princeznou Christiane z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (* 1940), sestrou rakouské arcivévodkyně Marie (1935-2018)
        (94) arcivévoda Eduard Rakouský (* 1967); ženatý s baronkou Marií Terezií von Gudenus
        (95) arcivévoda Pavel Benedikt Rakouský (* 2000)
        (96) arcivévoda otec Pavel Rakouský (* 1968), kněz Legionářů Kristových

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre de succession au trône d'Autriche-Hongrie na francouzské Wikipedii, Line of succession to the Austro-Hungarian throne na anglické Wikipedii a Thronfolge (Österreich-Ungarn) na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w VERLAG, C. A. Starke. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XVI.. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 978-3-7980-0824-3. S. 87–90, 119–120, 563, 568–569, 577. (německy)

Literatura

Gothajský almanach: nové vydání (anglicky) z roku 1998
L’Intermédiaire des chercheurs et curieux (ICC): vydávaný 11× ročně. Tato revue obsahuje rubriku s názvem «Carnet impérial, royal et ducal» (Císařský, královský a vévodský zápisník) a věnuje se především občanskému životu (převážně evropských) členů rodů panujících dnes či v minulosti
Chantal de Badts de Cugnac a Guy Coutant de Saisseval Le Petit Gotha, první vydání r. 1993, nové rozšířené a aktualizované vydání z roku 2002, editor: Le Petit Gotha, 989 stran: viz str. 176 «LISTE DE SUCCESSION en janvier 2002» («Seznam následnictví v lednu 2002») v kapitole věnované «EMPIRE D’AUTRICHE-HONGRIE» - Rakousko-uherské císařství
Jean-Fred Tourtchine, L’Empire d’Autriche (ve 3 svazcích), sbírka Les Manuscrits du Cèdre. Dictionnaire historique et généalogique, CEDRE (Cercle d'études des dynasties royales européennes), 265 stran, dernier volume publié en 1992, ISSN 0993-3964
Nicolas Enache, La Descendance de Marie-Thérèse de Habsbourg, reine de Hongrie et de Bohême (Potomci Marie Terezie Habsburské, královny uherské a české), 1996, editované L’Intermédiaire des chercheurs et curieux, 795 stran

Externí odkazy

(anglicky) The House Laws of the German Habsburgs

[ghda-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w VERLAG, C. A. Starke. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XVI.. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 978-3-7980-0824-3. S. 87–90, 119–120, 563, 568–569, 577. (německy)

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály