Lipnice luční
Lipnice luční | |
---|---|
Lipnice luční (Poa pratensis) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
Rod | lipnice (Poa) |
Binomické jméno | |
Poa pratensis L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lipnice luční (Poa pratensis) je jednoděložná rostlina náležící do čeledi lipnicovité (Poaceae). Patří k nejvytrvalejším trávám s pomalým vývojem. Je velmi přizpůsobivá a odolná.
Popis
Lipnice luční je středně vysoká, výběžkatá bylina. Stéblo dorůstá výšky 20–120 cm.[2] Listová pochva je oblá nebo mírně zmáčklá ze stran, jazýčky jsou krátké, uťaté. Ouška chybějí. Obilky jsou malé a ochmýřené.[3] Čepele listů jsou jasně zelené a mírně lesklé. Středem čepele se táhnou dvě světlejší rýžky. Květy v mnohokvětých kláscích jsou na spodní části plev porostlé dlouhými vlákny, které někdy vypadají jako vlákna pavučiny. Ve spleti těchto vláken často zůstávají viset vypadávající obilky. Květenství je jehlancovitá lata, někdy dost dlouhá, jejíž boční ramena jsou drsná. Má mohutný kořenový systém, který se rozprostírá převážně v povrchové vrstvě půdy (do 10 cm). Lipnice luční se plně vyvíjí až třetím nebo čtvrtým rokem. Brzy na jaře obrůstá a začíná kvést. Kvete od května do začátku srpna.
Rozšíření
Je rozšířena v mírném pásu celého světa. Je součástí flóry celé Evropy (na sever až po Špicberky). Roste v Severní Americe, severní Asii i v Austrálii. Má určitou expanzivní schopnost, a proto rychle obsazuje v porostu uprázdněná místa. V přírodě roste na sušších, výživných půdách, ale i na okraji lesa, v křovinách, po okrajích cest, od nížin až po polohy na 2000 m. O široké ekologické přizpůsobivosti svědčí i to, že je to jedna z jediných tří cévnatých rostlin (tj. vyšší rostliny vyjma mechorostů) nalezených v Antarktidě (na rozdíl od zbylých dvou tam však byla zavlečena člověkem).[4]
Využití
V lučním hospodářství má své místo jako stálá komponenta trvalých luk a pastvin, protože poskytuje, zvláště v první polovině vegetační doby, dobrou a vyrovnanou píci. Velice často bývá užívána do směsi pro okrasné trávníky, hřiště a letištní plochy.
Galerie
- (c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
Detail květenství
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
- ↑ http://botany.cz/cs/poa-pratensis/
- ↑ Šašková, Dagmar, Štolfa, Vojtěch. Trávy a obilí. Praha : Artia a. s. a Granit s. r. o., 1993. S. 63.
- ↑ Větvička, Václav, Krejčová, Zdena. Rostliny na louce a u vody. Praha: Aventinum, 2009. S. 223.
Literatura
- ŠAŠKOVÁ, Dagmar; ŠTOLFA, Vojtěch. Trávy a obilí. Praha: Artia a. s. a Granit s. r. o., 1993. 63 s. ISBN 80-85805-03-0. Kapitola 1. Co dělá louku loukou, s. 13.
- VĚTVIČKA, Václav; KREJČOVÁ, Zdena. Rostliny na louce a u vody. Praha: Aventinum, 2009. 223 s. ISBN 978-80-86858-90-6.
- LEYHEOVÁ, Ulrike. Trávy a Kapradiny. Praha: Euromedia Group, 2010. 160 s. ISBN 978-80-242-2335-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lipnice luční na Wikimedia Commons
- Galerie lipnice luční na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo lipnice luční ve Wikislovníku
- Taxon Poa pratensis ve Wikidruzích
- popis rostliny na botany
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
Picture taken in Commanster, Belgian High Ardennes .
Species:
Poa pratensisAutor: Kristian Peters -- Fabelfroh 09:31, 9 September 2006 (UTC), Licence: CC-BY-SA-3.0
Wiesen-Rispengras Poa pratensis, Stoltera Nähe Rostock
Autor: Rasbak, Licence: CC-BY-SA-3.0
(nl:Veldbeemdgras tongtje) Poa pratensis ligula;