Liptice
Liptice | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Duchcov |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°35′10″ s. š., 13°44′0″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Liptice (2,69 km²) |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Liptice | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 371 |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Liptice (německy Liptitz) je zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech 20. století z důvodů těžby hnědého uhlí. Lipticemi vedla také železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnici zaniklou v roce 1976 připomíná jen název katastrálního území a Liptická vyhlídka postavená na zrekultivované výsypce Pokrok.
Katastrální území Liptice měří 2,69 km².[1]
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Ľubot ve významu Ľubotovi lidé. Časem zanikla samohláska v druhé slabice a při poněmčení názvu se jméno vsi přestalo používat v množném čísle. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Lubtitz (1209), de Lupticz (1404/1405), Lipticze (1549) a Liptitz (1787 a 1833).[2]
Historie
Krajina v okolí Liptic byla osídlena od pravěku. Přímo v místech vesnice bývalo polykulturní sídliště obydlené v eneolitu, době bronzové a laténské.[3] V intravilánu vsi bylo také částečně prozkoumáno pohřebiště bylanské kultury.[4] Další polykulturní sídliště se nacházelo severně od vesnice a byly z něj získány artefakty z období únětické kultury, kultury s vypíchanou keramikou a z mladší doby hradištní.[5] V prostoru Dolu Pokrok byly odhaleny pozůstatky středověké vesnice a sídliště z období knovízské a štítarské kultury, ale byly zde nalezeny také předměty z doby laténské.[6]
První písemná zmínka o Liptici pochází z roku 1209,[2] kdy vesnice patřila oseckému klášteru. Později byla součástí duchcovského panství. Od devatenáctého století ve vsi byla německá škola a česká dvoutřídní škola byla otevřena v roce 1931.[7]
V blízkosti Dolu Pokrok se nacházela později zaniklá vesnice Valkeřov. Její stopy (zbytky zdiva, destrukční vrstvy a keramika z patnáctého až šestnáctého století) byly nalezeny v roce 1974. Ve čtrnáctém století ve vsi stál kostel.[6]
V době zániku Liptice na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století byly ve vsi a jejím okolí prováděny četné záchranné archeologické výzkumy. Vzhledem k jejich množství a rychlosti rozšiřování lomů nebyly objekty často zdokumentovány a z nálezů byly zachraňovány jen zajímavé artefakty, celé nádoby nebo velké střepy, které bylo možné slepit.[3]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 755 obyvatel (z toho 359 mužů), z nichž bylo 378 Čechoslováků, 371 Němců a šest cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 26 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé, dva členové nezjišťovaných církví a 250 lidí bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 692 obyvatel: 306 Čechoslováků, 378 Němců a osm cizinců. Z nich patřilo k 411 k římskokatolické církvi, 27 k evangelickým církvím, dva k církvi československé, pět k izraelské a 247 lidí bylo bez vyznání.[9]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 231 | 326 | 332 | 764 | 808 | 755 | 692 | 396 | 410 | 274 |
Domy | 24 | 28 | 29 | 43 | 48 | 52 | 53 | 44 | 48 | 45 |
Pamětihodnosti
Kostel svatého Petra a Pavla pocházející z roku 1727 zanikl spolu s vesnicí.[11]
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Liptice [online]. [cit. 2018-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-28.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Liptice, s. 629.
- ↑ a b KOUTECKÝ, Drahomír. Liptice, okr. Teplice, polykulturní lokalita. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzuem, 2012. Dále jen Koutecký (2012). ISBN 978-80-7247-091-4. ISSN 1804-2953. Svazek 3. S. 57.
- ↑ Koutecký (2012), s. 59.
- ↑ Koutecký (2012), s. 60.
- ↑ a b Koutecký (2012), s. 61.
- ↑ LUXA, Jan. Doly Bílina. Z historie hornictví k současnosti dolování na Bílinsku. Teplice: NIS, 1997. 223 s. ISBN 80-238-1766-3. S. 197.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Petra a Pavla na webu znicenekostely.cz
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com