Liptovské Revúce

Liptovské Revúce
Pohled na obec
Pohled na obec
Poloha
Souřadnice48°55′50″ s. š., 19°12′10″ v. d.
Nadmořská výška670 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresRužomberok
Tradiční regionLiptov
Liptovské Revúce
Liptovské Revúce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha76,91 km²[1]
Počet obyvatel1 543 (31.12.2017)
Hustota zalidnění20,1 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaJana Šimová[2]
Vznik1233 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.liptovskerevuce.sk
Telefonní předvolba044
PSČ034 74
Označení vozidelRK
NUTS510718
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovské Revúce jsou obec na Slovensku v okrese Ružomberok. V roce 2017 zde žilo 1 543 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.

Historie

Nejstarší zmínka o slovanské občině pochází z roku 1233, kdy král Ondřej II. daroval jistému Hudkovi 3 podluží země (Terra Reucha). Občina s názvem Revúca zanikla v roce 1355. Další zmínky o prostoru Liptovských Revúc pocházejí až z 15. století, kdy se osada vzpomíná v souvislosti se zpracováním měděné rudy vytěžené v Špané Dolině. S úpadkem důlní činnosti klesal i význam osady a po skončení těžby v roce 1560 již v obci převládalo zemědělství.

V roce 1625 se v likavském urbáři objevila Nižná a Stredná Revúca. V roce 1671 se objevila zmínka o Velké a Malé Hrickové (Vyšná Revúca), čímž se spojily tři osady později už s názvem Tri Revúce (Revúca, Velká a Malá Revúca) pod jedním panstvím.

Revúckou dolinou vedla stará královská cesta z Krakova přes Liptov a sedlo Veľký Šturec do Banské Bystrice a dále do Budapešti. Obyvatelé obce se proto často živili i jako povozníci nebo pronajímali své koně na překonání stoupání přes Šturec. Po výstavbě nové silnice z Ružomberka do Banské Bystrice přes Donovaly a výstavbě Košicko-bohumínské železnice a úzkokolejné tratě Ružomberok – Korytnica kúpele tento způsob obživy ztratili.

První polovina 20. století byla v obci ve znamení vystěhovalectví, zejména během krizových let obyvatelé odcházeli do Evropy a Severní Ameriky. Během druhé světové války se obyvatelstvo aktivně zapojilo do Slovenského národního povstání, kdy se obec stala důležitou zásobovací trasou povstalců a byla bombardována a obsazena fašisty až do jejího osvobození Rudou armádou 4. dubna 1945. Revúčané v padesátých letech 20. století v důsledku industrializace pracovali zejména v průmyslových podnicích ve městech Ružomberok, Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica. V sedmdesátých letech pak došlo k vybudování nové školy, požární zbrojnice, ale i lyžařského svahu.[3]

Partnerské obce

Chlebičov, Česko

Zajímavosti

  • nejvyšší počet obyvatel měla obec v roce 1961, kdy počet stoupl na 2 261 obyvatel
  • v obci byl původně dřevěný kostel z roku 1694, na jehož místě byl postaven v roce 1819 barokně-klasicistní římskokatolický kostel; samostatná farnost v obci vznikla v roce 1772 a patřila pod spišskou diecézi
  • Liptovské Revúce jsou známé i organizováním akce ve vaření brynzových halušek pod názvem Revúcké noky
  • v katastrálním území obce je chráněné území Revúca, které představuje zachovalou podhorskou říčku s chráněnou flórou a faunou

Osobnosti obce

  • Miroslav Saniga (* 1964) – vědecký pracovník, přírodovědec a spisovatel

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovské Revúce na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-08-29]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky) 
  2. ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Jana Šimová je v seznamu. Dostupné online. 
  3. ↑ Oficiální stránka obce Liptovské Revúce Archivováno 25. 10. 2015 na Wayback Machine. – část o obci (Osídlení)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce