Liptovský Ján

Liptovský Ján
Liptovský Ján (uprostřed) z Nízkých Tater
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°2′57″ s. š., 19°40′37″ v. d.
Nadmořská výška	634 m n. m.
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Liptovský Mikuláš
Tradiční region	Liptov
Liptovský Ján
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	67,8 km²
Počet obyvatel	1 099 (2021)[1]
Hustota zalidnění	16,2 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Juraj Filo[2]
Vznik	1327 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.liptovskyjan.sk
E-mail	podatelna@liptovskyjan.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Liptovský Ján, Jána Kalinčiaka 39/3, 032 03
Telefonní předvolba	044
PSČ	032 03
Označení vozidel (do r. 2022)	LM
NUTS	510734
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovský Ján (maďarsky Szentiván) je obec na Slovensku v okrese Liptovský Mikuláš, ve které žije přibližně 1 100^[1] obyvatel. V obci se nachází mnoho zajímavých staveb, zachovalo se zde například 13 kaštelů. Nejvýznamnějším místem obce je románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. V okolí byly nalezeny léčivé prameny. Díky nim zde vzniklo koupaliště; Kaďa.

Obec je východiskem cest do Jánské doliny. Nad obcí se tyčí hora Poludnica s výškou 1549 m. Nedaleko obce se také nachází vrch Smrekovica, který měří 1285 m.

Obec leží v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater v nadmořské výšce 654 m n. m. Protéká jí říčka Štiavnica, která se vlévá do Váhu do říčky Štiavnica zde ještě poblíž Stanišovské jeskyně ústí Stanišovský potok. Na severu sousedí s Beňadikovou a Uhorskou Vsí, na západě s Závažnou Porubou a Demänovskou Dolinou, na východě s Podturňou a Liptovskou Porúbkou a na jihovýchodě s Vyšnou Bocou. Jižní hranice katastru vede po hřebeni Nízkých Tater a je zároveň hranicí mezi okresy Liptovský Mikuláš a Brezno i Žilinským a Banskobystrickým krajem. Katastr obce leží částečně v Národním parku Nízké Tatry.

Rok 1200 je rokem první písemné zmínky, ta pojednává o modlitebně na místě dnešního kostela. Další zmínka se objevuje až v roce 1263, kdy král Béla IV. přenechává území dnešního Liptovského Jána Bohumírovi, synu Vavřince, a jeho šesti synům (Bodů, Mikuláš, Jan, Vavřinec, Dionýz a Bohumír II.). Ti se stali zakladateli zemanských rodů v některých liptovských vesnicích: Svätojánských (Szentiványi), Baánovcov a Smrečániovcov (Szmrecsányi). Sám Bohumír později začal rýžovat zlato z potoka Bocianka a založil si soukromý hrad na vrchu Hrádek. V roce 1310 byl vypleněn kostel v Liptovském Jánu a byli z něj odneseny i majetkové listiny Ladislava IV. To dokazuje, že tento kostel musel být postaven již na konci 13. století. První zmínka o faře je v roce 1337.

V roce 1554 rodina Svatojánských založila zemanskou protestantskou školu v jedné ze svých kurií (v té době jich bylo pět). Učili na ní přední kazatelé a učitelé (např. Ján Mathesius a Jakub Spléni). Škola zanikla během povstání Františka II. Rákociho (tedy mezi lety 1705-1709), obnovena byla až v roce 1786 (po vzniku samostatného církevního sboru). V obci od konce 15. století existovala i římskokatolická škola, kterou finančně podporovala katolická větev rodiny Svatojánských.Tato škola zanikla po vzniku protestantské šlechtické školy a obnovena byla koncem 17. století. V roce 1633 se v Liptovském Jánu narodil Martin Sentiváni, významní profesor a vědec na Trnavské univerzitě .

V roce 1735 byl zrekonstruován katolický kostel a postaven nový hlavní oltář a v roce 1785 byl postaven artikulární kostel, který vyhořel v roce 1910. V roce 1808 byla zbořena stará věž, která sloužila jako zvonice.

V roce 1824 upadá těžba drahých kovů ve Svätojánskej Boci (dnes část Liptovského Jána), založené ještě Bohumírem v roce 1263 . V roce 1875 vypukla v Liptově cholera a zcela zaniklo svatojánské hornictví. V roce 1886 byla založena požární zbrojnice a spolek hasičů. V roce 1930 pak zemřel poslední člen rodu Svätojánských; Jozef Svätojánsky a jeho majetky byl prodán Československé republice. V roce 1971 byl postaven areál TJ Start.

V obci se narodili:

• Ján Čajak − slovenský prozaik.
• Vladimír Balco − slovenský filmový režisér a scenárista.
• Július Filo − slovenský evangelický farář (a později biskup)
• Martin Sentiváni − slovenský spisovatel, filozof, profesor a děkan Trnavské univerzity
• Ján Stanislav − slovenský jazykovědec.

• 
  Rozhledna
• 
  Pramen Teplica
• 
  Travertinová jezírka
• 
  Centrum obce
• 

  (c) Michal Jakubský, CC BY 3.0
  Kaďa
• 
  Jeden z kaštelů

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Ján na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptovský Ján na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Stránky o obci Archivováno 29. 12. 2017 na Wayback Machine.
• Gotický kostel v Liptovskom Jáne na apsida.sk