List paní a dívek

List paní a dívek
Datum založení1924
Datum zániku1943
Jazykčeština
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Odkazy
Číslo ČNBcnb001529711
Některá data mohou pocházet z datové položky.

List paní a dívek byl prvorepublikový a protektorátní časopis určený pro ženy.

Vznik a vzestup Listu paní a dívek

Časopis List paní a dívek vydávalo týdně nakladatelství Rodina od listopadu 1924. Pro Prahu a nejbližší okolí vycházel List paní a dívek s titulem Pražanka, List paní a dívek (od roku 1925); pro Moravu byla tištěna mutace Moravanka, List paní a dívek a pro Slovensko Slovenka (1930-1935).

Časopis si nekladl vysoké cíle, jeho významnou stálou částí byly povídky a romány na pokračování a poradna pro čtenářky. Cena 1 Kč byla ve srovnání s konkurencí příznivá. (Přímý konkurent – časopis Hvězda československých paní a dívek – sice stál 90 haléřů, ale týdeník Pestrý týden 2,80 Kč a společenský magazín Eva 3 Kč.)

Úspěšný byl komiksový seriál pro děti Punťa, který vycházel v nedělní příloze. Jeho úspěch byl znásoben samostatným sešitovým vydáním pod názvem Veselé i smutné osudy rozpustilého psíka punti. Ten vycházel od roku 1935, zpočátku nepravidelně, od čísla 7/1935 měsíčně. Celkem vyšlo 140 čísel; vydávání bylo přerušeno nacisty v roce 1942 (v tom roce ještě vzniklo 17 čísel).[1]

Artur Vaňous a nakladatelství Rodina

Časopis List paní a dívek vydával Artur Vaňous (1888 – 1968) [2] [p 1] ve svém nakladatelství Rodina. Předtím pracoval v nakladatelství Melantrich, kde vznikl původní nápad časopisu pro ženy (Hvězda československých paní a dívek); Arturu Vaňousovi se však podařilo zahájit vydávání konkurenčního Listu paní a dívek zhruba o rok dřív. [3]

Německou verzi časopisu vydával Artur Vaňous pod názvem Frauenfreude - Mädchenglück ve svém druhém nakladatelství Stella[4]

Dalším úspěšným projektem nakladatelství Rodina byla Červená knihovna (s podtitulem Knihovna českoslov. paní a dívek). Celkem v edici Červená knihovna vyšlo 104 titulů. [8] [p 2]

Osobnosti Listu paní a dívek

  • S nakladatelstvím Rodina je spojena spisovatelka Fan Vavřincová[5] (1917-2012). Do Listu paní a dívek přispívala od roku 1936 pod svým vlastním jménem Věra Němotová a v letech 1936-1938 byla jeho redaktorkou.
  • René Klapač (výtvarník, grafik, 1905- ) byl autorem kreseb ke komiksu o Punťovi.[6]
  • Zdeněk Tmej (fotograf, 1920-2004) přispíval svými fotografiemi do různých časopisů, mezi nimi i do Listu paní a dívek.

Zánik Listu paní a dívek

List paní a dívek vycházel do února 1943. Nakladatel Artur Vaňous byl zatčen gestapem v r. 1942. Od 27. února do 4. dubna 1943 byl cíleně napadán v téměř každém čísle antisemitského týdeníku Arijský boj. Přežil věznění v Buchenwaldu a Osvětimi, po návratu do vlasti mu byl majetek znárodněn. Emigroval a zemřel v roce 1968.[2] Do vlasti se již nevrátil.

Se zánikem Listu paní a dívek zaniká v roce 1943 i nakladatelství Rodina.[7]

Po válce už vydávání Listu paní a dívek nebylo obnoveno.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Po roce 1948 emigroval do USA, figuruje v seznamu nespolehlivých osob, jimž byl zkonfiskován majetek [1] V roce 1956 ještě žije (viz Clinton Library, Holocaust Financial Assets Documents, s. 111[2] Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
  2. ↑ Projekt byl natolik úspěšný, že dnes se pod pojmem "červená knihovna" rozumí jakákoliv nepříliš hodnotná literatura pro ženy, vydávaná levně a velkým nákladem.

Reference

  1. ↑ Databáze NK ČR, Punťa, veselé i smutné osudy... [3]
  2. ↑ a b Životopisné údaje o Arturu Vaňousovi ing. Jan Zemánek, CSc., Břevnovan č.6/2003, s. 8 [4]
  3. ↑ SUK, Pavel. Česká novinářka : k postavení a obrazu novinářek v českých médiích [online]. Praha: UK FSV Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Kapitola List paní a dívek a Hvězda československých paní a dívek jako symboly prvorepublikových časopisů pro ženy (anotace). Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Dokument: Věstník hlavního města Prahy, 15.11.1926, s. 655; Firma Stella, nakladatelská společnost s r. o. (zástupce Artur Vaňous) získává koncesi nakladatelství knih a literárních publikací cizojazyčných
  5. ↑ Je známá pod tímto jménem, jedná se však o pseudonym. Rodné jméno Věra Peigerová, provdaná Němotová [5]
  6. ↑ Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000 [6]
  7. ↑ Dokument: Žádost Českomoravského nakladatelství a tiskárny v Praze vydávajícího "Der Neue Tag" o získání tiskařských strojů z likvidovaného nakladatelství Rodina (1943)[7] Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.

Literatura

  • Týdeník List paní a dívek
  • Týdeník Arijský boj, ročník 1943 (systém Kramerius, přístupné v prostorách NK ČR)

Související články

Externí odkazy

  • ZELINOVÁ, Jana. Reflexe druhé republiky na stránkách vybraných ženských časopisů (bakalářská diplomová práce) [online]. Brno 2012: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“