Listovnice červenooká

Jak číst taxoboxListovnice červenooká
alternativní popis obrázku chybí
listovnice červenooká
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďrosničkovití (Hylidae)
Rodlistovnice (Agalychnis)
Binomické jméno
Agalychnis callidryas
Cope, 1862
Areál rozšíření
(c) The author of the work
and the IUCN Red List spatial data, CC BY-SA 4.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas) je pestře zbarvená žába z čeledi rosničkovitých, jeden z nejpestřejších středoamerických obojživelníků.

Popis

Listovnice červenooká je malá, asi 7 cm velká žába s nápadně pestrým zbarvením. Má měkkou a křehkou kůži, na hřbetě o něco silnější než na břiše. Vrchní stranu těla má světle zelenou, boky nachové nebo modré se žlutým či bílým příčným pruhováním, oči jasně červené, prsty oranžové, spodní stranu těla bílou a část zadních končetin jasně modrou. Listovnice červenooká dokáže navíc jako jedna z mála žab své zbarvení měnit dle nálady a umístění.[2] Mladé jedince snadno poznáme díky maskovacímu hnědému zbarvení.

Rozšíření

V poměrně hojném množství obývá tropické deštné lesy v Belize, Kolumbii, Kostarice, Guatemale, Hondurasu, Mexiku, Nikaragui a v Panamě, dle dostupných údajů však počet volně žijících jedinců v důsledku masivního úbytku jejího přirozeného biotopu klesá. Nejčastěji se přitom zdržuje na stromech a keřích poblíž řek a rybníků a vystupuje až po nadmořskou výšku 1200 m.[3]

Ekologie

Přes den listovnice červenooká spoléhá na své maskovací zbarvení. V klidné pozici vysedává s končetinami zasunutými pod tělem a zavřenýma očima, díky čemuž zcela splyne se zeleným listem. Aktivní je především v noci, kdy pomalu našlapuje na měkké polštářky a vyhledává cvrčky, mouchy, kobylky, můry či menší žáby. Listovnice červenooká není jedovatá, ale výrazné zbarvení, které mívají zpravidla jedovaté žáby, často odradí případného predátora (hada nebo ptáka).[2]

Během námluv se samci ozývají sérií cvakavých zvuků a snaží se přilákat samice. Páření, při kterém se samec pomocí přilnavých prstů drží samice na hřbetě, probíhá na spodní straně listu. Krátce poté samice spolu se samcem sestupuje do vody, kde naplní svůj močový měchýř vodou a poté se vrací zpátky na list, kde nabranou vodou z močového měchýře postupně polívá až 50 vajíček. V případě, že samice svá vajíčka nepolije včas, vajíčka oschnou a zárodek zahyne. Pulci, kteří se líhnou asi po 5 dnech, padají rovnou do vody, kde setrvávají až do svého plného vyvinutí.[4][2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agalychnis callidryas na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c Animal Diversity Web
  3. Solís, F., Ibáñez, R., Santos-Barrera, G., Jungfer, K.-H. & Renjifo, J.M. 2004. Agalychnis callidryas. In: IUCN 2007. 2007 IUCN Red List of Threatened Species. <www.iucnredlist.org>. Citováno 1. září 2008.
  4. Burnie, D. (2002): Zvíře. A Dorling Kindersley Book. ISBN 80-242-0862-8. Str. 451.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Red-eyed Treefrog Agalychnis callidryas distribution map.png
(c) The author of the work
and the IUCN Red List spatial data, CC BY-SA 4.0
Geographical distribution of the Red-eyed Treefrog Agalychnis callidryas.
The map was created using the Generic Mapping Tools, GMT, version 5.1.2.