Liteň (nádraží)
| Liteň | |
|---|---|
 Opravená staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| městys | Liteň |
| Souřadnice | 49°54′11,98″ s. š., 14°9′23,55″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Liteň | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 767640[1] |
| Trať | Zadní Třebaň – Lochovice |
| V provozu od | 30. srpna 1901 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (JOP ze Zadní Třebaně)[1] |
| Dopravní koleje | 2[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liteň je úvraťová železniční stanice (do prosince 2021 dopravna D3) na jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň – Lochovice. Nachází se v městysu Liteň na adrese Nádražní 105.[2]
_koleji%c5%a1t%c4%9b_(13).JPG)
Historie
Stavbu trati Zadní Třebaň - Lochovice iniciovali podnikatelé v zemědělství, kteří vytvořili Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Činnost družstva využívala legislativy, která podporovala rozvoj místních železničních tratí, například zemského zákona č. 8 z roku 1892, který umožňoval podporu ze zemského rozpočtu. Liteňský velkostatkář Josef Šebestián Daubek prosadil zřízení železniční stanice Liteň v bezprostřední blízkosti hospodářského dvora zámku v Litni, kde byl v téže době vystavěn moderní pivovar a lihovar. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1901.
V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru.
Úvraťová železniční stanice
S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně i kvůli složitým terénním podmínkám v okolí byla zvolena varianta úvraťové stanice. Stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej), tj. ve stanici mění směr jízdy. Obě traťové větve se spojují výhybkou č. 1.
Železniční stanice byla zřízena na východním okraji Litně v blízkosti hlavní ulice protínající Liteň ve směru z východu na západ (byla proto pojmenována Nádražní). Na západ od nádraží je železniční stanice ohraničena ulicí Jana Bašty kolmou na Nádražní ulici a ohraničující na východní straně hospodářský dvůr zámku s pivovarem a lihovarem. Železniční stanice má 2 dopravní koleje, které se na výhybce č. 3 za nádražní budovou spojují do kusé manipulační koleje[1] ukončené na úrovni ulice Jana Bašty. Organizace kolejiště odpovídá provozním podmínkám v době vzniku stanice. Umožňovala nakládku a vykládku nákladních vlaků na manipulační koleji s rampou u skladiště na jižní straně stanice i posun. V době parní trakce musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv.[3]
Zabezpečovací zařízení
Stanice byla dříve vybavena jednoduchým mechanickým staničním zabezpečovacím zařízením, bez navěstidel a s ručně přestavovanými výhybkami. Ty z důvodu směru jízdy u osobních vlaků obsluhoval průvodčí. Dopravna byla řízena dle předpisu D3 dirigujícím dispečerem ze Zadní Třebaně. V druhé polovině roku 2021 byla ve stanici zahájena modernizace staničního zabezpečovacího zařízení. Původní zabezpečovací zařízení nahradilo elektronické stavědlo. Stanice je osazena návěstidly včetně vjezdových návěstidel a předvěstí ze směru od Zadní Třebaně i od Všeradic. Výhybky č. 1 a 2 jsou nově vybaveny elektrickými přestavníky s elektrickým ohřevem. Nové staniční zabezpečovací zařízení bylo aktivováno v prosinci roku 2021, a je dálkově řízeno výpravčím v Zadní Třebani pomocí JOP. V úseku Zadní Třebaň - Liteň je tak drážní doprava řízena dle předpisu D1.[zdroj?]
Budova
V rámci výstavby trati a zřízení úvraťové železniční stanice byla v roce 1891 postavena výpravní budova. Protože trať patřila ke státem garantovaným železničním stavbám podle zákona o státní podpoře a zvelebování železnic nižšího řádu[4][5] byl (i pro úsporu nákladů na projekci) použit typový list – tzv. normálie LVI/H Zemského výboru Království českého. (LVI je římská pořadová číslice typu a písmeno H zkratka německého termínu Hochbau = pozemní stavba).[6]
Budova nádraží je přízemní s půdorysem je ve tvaru L. Budovu tvoří dvě křídla: služební a veřejné křídlo je rovnoběžné s kolejištěm a na jeho západní straně kolmo ke kolejím k němu přiléhá křídlo obytné s dvěma okny ve štítové stěně směrem do kolejiště. Služební a veřejná část má na severní stěně směrem do kolejiště dveře a okno do čekárny a dveře do dopravní kanceláře s přístřeškem se třemi dřevěnými sloupy a původní keramickou dlažbou. Nádražní budova je kryta sedlovou střechou se dvěma (původně osmibokými) komíny z neomítnutých cihel. V obytném křídle byl podle projektu umístěn služební byt pro personál stanice se dvěma obytnými místnostmi, kuchyní a suchým záchodem. Ve služebním křídle byla dopravní a telegrafní kancelář a čekárna pro cestující. V době výstavby byly byt i služební část vybaveny sporáky a kamny na pevná paliva, osvětlovány petrolejovými lampami a zásobovány pitnou vodou z pumpy u budovy. K obytné části směrem na západ přiléhá pozemek, na kterém v době zahájení provozu bylo zázemí služebního bytu: zahrádka pro pěstování zeleniny a květin a chov domácího zvířectva (chlívek, kurník a kotce pro králíky). U nádraží byly postaveny (nedochovaly se) suché záchody pro veřejnost spojené s jedním chlívkem a dřevníkem. Pro budovu postavenou v Litni se tento objekt stavěl podle normálie 19a/H. K výpravní budově náležela i kůlna pro potřeby údržby tratě. Na nádražní budově je zachována barevnost předepsaná pro nádražní budovy v době vzniku stanice: obvodové zdi byly malovány žlutou nebo okrovou barvou a nároží bílými pruhy. Na východní štítové stěně služebního křídla a na severní štítové stěně obytného křídla byly umístěny česko-německé nápisy názvu stanice v černém plastickém provedení v bílém poli.
Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku.[7]
Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje: dřevěné příruční skladiště podle normálie CXXXI/H. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly ve 2. polovině 20. století rozšířeny.
Naučná stezka
Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati.[7]
Galerie železniční stanice Liteň
Pohled do kolejiště
Panel naučné stezky
Západní štítová stěna a přístřešek (jihozápad)
Pohled na slepou kolej
Manipulační kolej
Motorový vůz 810.073 v železniční stanici Liteň
Historický motorák M 262.1168 ve stanici Liteň
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Plánek dopravny Liteň. Portál Provozování dráhy. Správa železnic.
- ↑ Doprava. liten.cz [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11.
- ↑ Řada 725 (T 444.0), "Karkulka". zelpage.cz [online]. 2001 - 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ Zákon č. 8/1892 Sb., o státní podpoře a zvelebování železnic nižšího řádu. In: Sbírka zákonů. 1892. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Zákony o místních drahách,, s. 23–25.
- ↑ České a moravskoslezské lokálky 1895-1910 [online]. Praha: DiskuzeModely.biz, 2011-05-22 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Naučné stezky Karlštejnska - Liteň [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o. s., 2014 [cit. 2014-12-18]. Kapitola C 2 Nádraží Liteň. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liteň na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Lite%C5%88
Železniční stanice Liteň je úvraťovou stanicí jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Stanice je situována v obvodu Městyse Liteň. [1] Úvrať Železniční stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej). Vlak ve stanici mění směr, aby mohl pokračovat do cílové stanice. Ke změně směru slouží výhybka před nádražím s mechanickým výměníkem č. 1. Změna směru vlaku se v této úvraťové železniční stanici provádí takto: vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Vlak pak zastaví ve stanici, strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci motorového vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel a na výhybce odbočí na druhou kolej. Vznik trati 172 Provoz na trati byl zahájen roku 1901. Stavbu trati iniciovali podnikatelé v zemědělství, zejména liteňský statkář Daubek, který chápal význam železnice pro odbyt produktů jeho velkostatku. S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně, byla zvolena varianta úvraťové stanice (důvodem byly i složité podmínky v terénu v okolí Litně). K zajištění výstavby bylo zřízeno Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Výstavbu realizovala stavební firma J. Kubíček z Královských Vinohrad v Praze. Trať v délce 26, 5 km byla postavena za jeden rok. První vlak stanicí projel. srpna 1901. [2] Nádraží Liteň V rámci výstavby trati byla postavena nádražní budova. Pro úsporu nákladů na projekci byl použit typový list LVI/H Zemského výboru Království českého. V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. [3] Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující a dřevěná konstrukce přístřešku. Kolejiště odpovídá provozním podmínkám parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv. Jako poslední vedly vlaky do stanice lokomotivy T 441 přezdívané Karkulka [4] Provoz na trati 172 v roce 2011 Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. [5] Podbrdský motoráček na strati 172[ V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Cestující do Litně přepravuje historický motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku. [6] Nádraží Liteň a Naučná stezka Liteň[ Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. [7] Reference. Související články[ • Liteň • Okres Beroun • Naučná stezka Liteň • Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice
Klíčová slova:
Atelier Svatopluk, o.p.s. Liteň - Beroun - Berounsko - Doprava v okrese Beroun - historie techniky - historie železnice - Karlštejnsko - Liteň - Lochovice - mikroregion Horymír - - mikroregion Karlštejnsko - nádraží - Naučná stezka Liteň - okres Beroun - Podbrdský motoráček - Středočeský kraj - Technické památky - Zadní Třebaň - - Železniční doprava v Česku - Železniční stanice ve Středočeském kraji
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
M 810073-7 v železniční stanici Liteň. Pohled ve směru západ - východ (vlak vyjíždí ze stanice)
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z kolejiště železniční stanice Liteň na budovu nádraží směrem na jihozápad. Levá část budovy v pohledu snímku sloužila jako čekárna pro cestující a dopravní kancelář. Kolmo přistavění křídlo se štítem do kolejiště byla obytná část pro personál stanice. Na severní straně služebního křídla je vidět přístřešek se třemi dřevěnými sloupy a okno a vchod do čekárny a vchod do dopravní kanceláře. Na štítové stěně je vidět štukový rámeček pro název stanice.
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka Liteň - směrovkou modré stezky - na dopravní značce -silnice k nádraží se 17.1.2015
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhybka č. 1 v železniční stanici Liteň na trati 172 ze Zadní Třebaně do Lochovic. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak mění směr, aby pohračoval v jízdě do cílové stanice. Pohled z kolejiště východního zhlaví železniční stanice ve směru na východ. Vlevo trať na Zadní Třebaň, rovně směr Lochovice. Za výhybkou železniční přejezd.
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Liteň - pohled na slepou kolej, Pohled za výhybkou zhlaví v ose slepé koleje mezi stromy vidět ulice domy na protější straně ulice Jana .Bašty. Pohled v ose kolejiště železniční stanice Liteń z východu na západ.
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Liteň - pohled na nevyužívanou manipulační kolej od nádražní budovy v ose manipulační koleje severozáp
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka Liteň - panel zastavení Nádraží Liteň se směrovkou modré stezky v uličce od Nádražní ulice k nádraží.. Pohled ze západu na východ - 17.1.2015
Autor: Elektracentrum, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z kolejiště na západ v úrovni rampy na budovu nádraží a slepou kolej úvraťové železniční stanice Liteň.
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
M262-1168 v železniční stanici Liteň 8.9.2013