Litenčická pahorkatina
Litenčická pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 518 m n. m. (Hradisko) |
Rozloha | 590 km² |
Střední výška | 293,7 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Středomoravské Karpaty |
Sousední jednotky | Chřiby, Ždánický les, Vyškovská brána, Hornomoravský úval |
Podřazené jednotky | Bučovická pahorkatina, Orlovická vrchovina, Zdounecká brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°15′ s. š., 17°10′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXB-2 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 590 km², nejvyšší vrchol je Hradisko dosahující výše 518 m n. m., střední výška 293,7 m n. m., střední sklon 3°44´.
Nachází se na střední Moravě v okresu Kroměříž ve Zlínském kraji a v okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Sousedí s Vyškovskou bránou, Hornomoravským úvalem, Ždánickým lesem a Chřiby
Geomorfologie
Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je součástí geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.
Sama se dělí na tři geomorfologické podcelky:
- Bučovická pahorkatina
- Orlovická vrchovina
- Zdounecká brázda
Geologie
Podloží Litenčické pahorkatiny je tvořeno sedimenty ždánické a zdounecké jednotky neogénními jíly, jílovci, písky a štěrky karpatské předhlubně, které jsou převážně překryty sprašemi a sprašovými hlínami.
Hydrologie
Oblast je odvodňována řekami Litavou, jež se vlévá do Svratky, a Hanou a Kotojedkou, které se vlévají do Moravy.
Klima a vegetační stupně
Litenčická pahorkatina patří do oblasti s mírně teplým klimatem.[1]
Pahorkatina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni.
Zemědělství a lesnictví
Mírnější, okrajové části Litenčické pahorkatiny, Bučovická pahorkatina a Zdounecká brázda, jsou intenzivně využívány k zemědělství, pěstuje se především obilí a kukuřice.
Rozsáhlý lesní porost se nachází pouze v centrální části, Orlovické vrchovině, kde v nižších polohách rostou hlavně duby a habry, ve vyšších pak buky a smrky.
Místy se také vyskytují stepní a lesostepní společenstva.
Ochrana přírody
V Litenčické pahorkatině bylo vyhlášeno celkem 22 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 2 národní přírodní rezervace (NPR), 2 národní přírodní památky (NPP), 5 přírodních rezervací (PR) a 13 přírodních památek (PP).
- NPR Strabišov-Oulehla
- NPR Větrníky
- NPP Křéby
- NPP Malhotky
- PR Hašky
- PR Podsedky
- PR Ve žlebcách
- PR Vitčický les
- PR Zouvalka
- PP Bralová
- PP Člupy
- PP Drážov
- PP Hřebenatkový útes
- PP Kuče
- PP Mrazový klín
- PP Nad Medlovickým potokem
- PP Návdavky u Němčan
- PP Pahorek
- PP Přehon (Litenčická pahorkatina)
- PP Roviny
- PP Roznitál
- PP Stepní stráň u Komořan
Turistické zajímavosti
- Zámek Bučovice: renesanční zámek z let 1575-1585 s parkem o rozloze 17,5 ha.
- Židovský hřbitov v Bučovicích: dochováno asi 400 náhrobků, nejstarší z roku 1767.
- Chvalkovice: větrný mlýn nad obcí.
- Zámek Komorov: empírový zámek z let 1811-1812 s rozsáhlým anglickým parkem.
- Nové Zámky: renesanční zámek v Nesovicích z roku 1561, nebyl nikdy dostavěn.[2]
- Zámek Slavkov u Brna: mohutný barokní zámek se 115 pokoji a barokním parkem o rozloze 15,5 ha. Zámku bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií.
- Synagoga ve Slavkově u Brna: novorománská synagoga postavena v letech 1857-1858.
- Židovský hřbitov ve Slavkově u Brna: založen roku 1744, dochovalo se asi 350 náhrobních kamenů.
Odkazy
Reference
- ↑ Klimatické regiony ČR. www.migesp.cz [online]. [cit. 2016-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
- ↑ Hrady.cz - Nové Zámky u Nesovic. www.hrady.cz [online]. [cit. 2016-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hradisko (518 m n. m.) - nejvyšší vrchol Litenčické pahorkatiny, pohled od Mouchnic
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Větrník (Vyškov- Czech republic)
Autor: Palickap, Licence: CC BY 3.0
Chvalnov-Lísky, okres Kroměříž, Česká republika. Národní přírodní rezervace Strabišov-Oulehla.