Litevská mužská basketbalová reprezentace
![]() | |
Žebříček FIBA: | 3. místo |
---|---|
Člen FIBA od: | 1936 |
Svaz FIBA: | FIBA Europe |
Národní svaz: | Lietuvos Krepšinio Federacija |
Kapitán: | Robertas Javtokas |
Trenér: | Jonas Kazlauskas |
Letní olympijské hry | |
Účasti: | 7× |
Medaile: | ![]() |
Mistrovství světa | |
Účasti: | 4× |
Medaile: | ![]() |
Mistrovství Evropy | |
Účasti: | 13× |
Medaile: | ![]() ![]() ![]() |
Údaje v infoboxu aktuální k 22. září 2015 |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Lithuania_national_basketball_team_in_EuroBasket_1937.jpg/220px-Lithuania_national_basketball_team_in_EuroBasket_1937.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/La_selecci%C3%B3n_de_Lituania_celebra_su_tercer_puesto_en_el_Mundial_de_baloncesto_2010.jpg/220px-La_selecci%C3%B3n_de_Lituania_celebra_su_tercer_puesto_en_el_Mundial_de_baloncesto_2010.jpg)
Litevská mužská basketbalová reprezentace byla založena v roce 1925. Tým patří dlouhodobě ke světové špičce, získal tři tituly mistrů Evropy. Hraje v bílých a zelených dresech.
Historie
Basketbal se na Litvu dostal počátkem dvacátých let 20. století, jedním z průkopníků byl americký vojenský pilot litevského původu Steponas Darius, který pomáhal organizovat armádu nezávislé Litvy. V roce 1925 sehráli Litevci první mezistátní zápas, v němž podlehli Lotyšsku 20:41. Rozvoji hry napomohl další litevský Američan Frank Lubin, člen týmu olympijských vítězů z roku 1936, který jako hrající trenér dovedl Litevce k titulu mistrů Evropy v roce 1937 a k obhajobě v domácím prostředí roku 1939 obhájili. Košíková se tak stala litevským národním sportem.
Po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1940 reprezentace zanikla a litevští hráči nastupovali za sovětskou reprezentaci. V mužstvu SSSR, které vyhrálo mistrovství Evropy v bbasketbalu mužů 1947, hráli čtyři Litevci. K nejvýraznějším hráčům sovětského období patřili Modestas Paulauskas, olympijský vítěz 1972, Šarūnas Marčiulionis, první Litevec v National Basketball Association, a šestinásobný nejlepší basketbalista Evropy Arvydas Sabonis.
Po vyhlášení litevské nezávislosti byla země v roce 1991 znovu přijata do FIBA a zajistila si účast na olympiádě 1992, kde skončila na třetím místě. Bronzové medaile Litevci obhájili i v letech 1996 a 2000. Roku 2003 ve Švédsku získali první poválečný titul mistrů Evropy, celkově jsou i přes půlstoletí nucené neúčasti na čtvrtém místě historické tabulky ME. Nejlepším výsledkem na mistrovství světa bylo třetí místo v Turecku roku 2010, kde Litva prohrála pouze v semifinále s pozdějšími vítězi z USA. Na ME 2015 skončili Litevci druzí a zajistili si tak účast na olympiádě 2016.
Rekordmanem v počtu reprezentačních startů je Gintaras Einikis se 106 zápasy, nejlepším střelcem je Artūras Karnišovas (1466 bodů v osmdesáti zápasech).
Mistrovství světa
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
MS 1950 ![]() | ![]() |
MS 1954 ![]() | ![]() |
MS 1959 ![]() | ![]() |
MS 1963 ![]() | ![]() |
MS 1967 ![]() | ![]() |
MS 1970 ![]() | ![]() |
MS 1974 ![]() | ![]() |
MS 1978 ![]() | ![]() |
MS 1982 ![]() | ![]() |
MS 1986 ![]() | ![]() |
MS 1990 ![]() | ![]() |
MS 1994 ![]() | ![]() |
MS 1998 ![]() | 7. místo |
MS 2002 ![]() | ![]() |
MS 2006 ![]() | 7. místo |
MS 2010 ![]() | ![]() |
MS 2014 ![]() | 4. místo |
MS 2019 ![]() | 9. místo |
MS 2023 ![]() ![]() ![]() | 6. místo |
Celkem | ![]() ![]() ![]() |
Mistrovství Evropy
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
ME 1935 ![]() | ![]() |
ME 1937 ![]() | ![]() |
ME 1939 ![]() | ![]() |
ME 1946 ![]() | ![]() |
ME 1947 ![]() | ![]() |
ME 1949 ![]() | ![]() |
ME 1951 ![]() | ![]() |
ME 1953 ![]() | ![]() |
ME 1955 ![]() | ![]() |
ME 1957 ![]() | ![]() |
ME 1959 ![]() | ![]() |
ME 1961 ![]() | ![]() |
ME 1963 ![]() | ![]() |
ME 1965 ![]() | ![]() |
ME 1967 ![]() | ![]() |
ME 1969 ![]() | ![]() |
ME 1971 ![]() | ![]() |
ME 1973 ![]() | ![]() |
ME 1975 ![]() | ![]() |
ME 1977 ![]() | ![]() |
ME 1979 ![]() | ![]() |
ME 1981 ![]() | ![]() |
ME 1983 ![]() | ![]() |
ME 1985 ![]() | ![]() |
ME 1987 ![]() | ![]() |
ME 1989 ![]() | ![]() |
ME 1991 ![]() | ![]() |
ME 1993 ![]() | ![]() |
ME 1995 ![]() | ![]() |
ME 1997 ![]() | 6. místo |
ME 1999 ![]() | 5. místo |
ME 2001 ![]() | 12. místo |
ME 2003 ![]() | ![]() |
ME 2005 ![]() | 5. místo |
ME 2007 ![]() | ![]() |
ME 2009 ![]() | 11. místo |
ME 2011 ![]() | 5. místo |
ME 2013 ![]() | ![]() |
ME 2015 ![]() ![]() ![]() ![]() | ![]() |
ME 2017 ![]() ![]() ![]() ![]() | 9. místo |
ME 2022 ![]() ![]() ![]() ![]() | 15. místo |
Celkem | Účast – 14×![]() ![]() ![]() |
Olympijské hry
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
Berlín 1936 | ![]() |
Londýn 1948 | ![]() |
Helsinky 1952 | ![]() |
Melbourne 1956 | ![]() |
Řím 1960 | ![]() |
Tokio 1964 | ![]() |
Mexiko 1968 | ![]() |
Mnichov 1972 | ![]() |
Montreal 1976 | ![]() |
Moskva 1980 | ![]() |
Los Angeles 1984 | ![]() |
Soul 1988 | ![]() |
Barcelona 1992 | ![]() |
Atlanta 1996 | ![]() |
Sydney 2000 | ![]() |
Atény 2004 | 4. místo |
Peking 2008 | 4. místo |
Londýn 2012 | 8. místo |
Rio de Janeiro 2016 | 7. místo |
Tokio 2020 | ![]() |
Celkem | Účast – 7×![]() ![]() ![]() |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litevská mužská basketbalová reprezentace na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20110722153047/http://www.musukrepsinis.lt/
- http://www.eurobasket.com/Lithuania/basketball-National-Team.asp
- http://www.truelithuania.com/basketball-in-lithuania-33
- http://sport.idnes.cz/litva-basketbal-uctiva-07c-/basket.aspx?c=A140910_213218_sport-basket_par
Média použitá na této stránce
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
cancel symbol dark red
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Finská vlajka
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Georgian flag in Pantone MS.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Christopher Johnson from Tokyo, Japan, Licence: CC BY-SA 2.0
Lithuania national man basketball team at FIBA World Championship 2010, in Turkey.
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
Lithuania national basketball team in EuroBasket 1937.