Litevská mužská basketbalová reprezentace

Litva
Žebříček FIBA:3. místo
Člen FIBA od:1936
Svaz FIBA:FIBA Europe
Národní svaz:Lietuvos Krepšinio Federacija
Kapitán:Robertas Javtokas
Trenér:Jonas Kazlauskas
Letní olympijské hry
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 1992, 1996, 2000
Mistrovství světa
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 2010
Mistrovství Evropy
Účasti:13×
Medaile:Zlatá medaile: 1937, 1939, 2003
Stříbrná medaile: 1995, 2013, 2015
Bronzová medaile: 1991
Údaje v infoboxu aktuální k 22. září 2015
Litevci na ME 1937
Litevci na MS 2010

Litevská mužská basketbalová reprezentace byla založena v roce 1925. Tým patří dlouhodobě ke světové špičce, získal tři tituly mistrů Evropy. Hraje v bílých a zelených dresech.

Historie

Basketbal se na Litvu dostal počátkem dvacátých let 20. století, jedním z průkopníků byl americký vojenský pilot litevského původu Steponas Darius, který pomáhal organizovat armádu nezávislé Litvy. V roce 1925 sehráli Litevci první mezistátní zápas, v němž podlehli Lotyšsku 20:41. Rozvoji hry napomohl další litevský Američan Frank Lubin, člen týmu olympijských vítězů z roku 1936, který jako hrající trenér dovedl Litevce k titulu mistrů Evropy v roce 1937 a k obhajobě v domácím prostředí roku 1939 obhájili. Košíková se tak stala litevským národním sportem.

Po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1940 reprezentace zanikla a litevští hráči nastupovali za sovětskou reprezentaci. V mužstvu SSSR, které vyhrálo mistrovství Evropy v bbasketbalu mužů 1947, hráli čtyři Litevci. K nejvýraznějším hráčům sovětského období patřili Modestas Paulauskas, olympijský vítěz 1972, Šarūnas Marčiulionis, první Litevec v National Basketball Association, a šestinásobný nejlepší basketbalista Evropy Arvydas Sabonis.

Po vyhlášení litevské nezávislosti byla země v roce 1991 znovu přijata do FIBA a zajistila si účast na olympiádě 1992, kde skončila na třetím místě. Bronzové medaile Litevci obhájili i v letech 1996 a 2000. Roku 2003 ve Švédsku získali první poválečný titul mistrů Evropy, celkově jsou i přes půlstoletí nucené neúčasti na čtvrtém místě historické tabulky ME. Nejlepším výsledkem na mistrovství světa bylo třetí místo v Turecku roku 2010, kde Litva prohrála pouze v semifinále s pozdějšími vítězi z USA. Na ME 2015 skončili Litevci druzí a zajistili si tak účast na olympiádě 2016.

Rekordmanem v počtu reprezentačních startů je Gintaras Einikis se 106 zápasy, nejlepším střelcem je Artūras Karnišovas (1466 bodů v osmdesáti zápasech).

Mistrovství světa

Rok/pořádající zeměÚčast
MS 1950 ArgentinaArgentina ArgentinaNeNe
MS 1954 BrazílieBrazílie BrazílieNeNe
MS 1959 ChileChile ChileNeNe
MS 1963 BrazílieBrazílie BrazílieNeNe
MS 1967 UruguayUruguay UruguayNeNe
MS 1970 JugoslávieJugoslávie JugoslávieNeNe
MS 1974 PortorikoPortoriko PortorikoNeNe
MS 1978 FilipínyFilipíny FilipínyNeNe
MS 1982 KolumbieKolumbie KolumbieNeNe
MS 1986 ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoNeNe
MS 1990 ArgentinaArgentina ArgentinaNeNe
MS 1994 KanadaKanada KanadaNeNe
MS 1998 ŘeckoŘecko Řecko7. místo
MS 2002 USA USANeNe
MS 2006 JaponskoJaponsko Japonsko7. místo
MS 2010 TureckoTurecko TureckoBronzová medaile
MS 2014 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko4. místo
MS 2019 ČínaČína Čína9. místo
MS 2023 FilipínyFilipíny Filipíny, JaponskoJaponsko Japonsko, IndonésieIndonésie Indonésie6. místo
CelkemZlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Mistrovství Evropy

Rok/pořádající zeměÚčast
ME 1935 ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoNeNe
ME 1937 LotyšskoLotyšsko LotyšskoZlatá medaile
ME 1939 LitvaLitva LitvaZlatá medaile
ME 1946 ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoNeNe
ME 1947 Československo ČSRNeNe
ME 1949 Egyptské království EgyptNeNe
ME 1951 FrancieFrancie FrancieNeNe
ME 1953 Sovětský svaz SSSRNeNe
ME 1955 Maďarská lidová republika MaďarskoNeNe
ME 1957 Bulharsko BulharskoNeNe
ME 1959 TureckoTurecko TureckoNeNe
ME 1961 JugoslávieJugoslávie JugoslávieNeNe
ME 1963 PolskoPolsko PolskoNeNe
ME 1965 Sovětský svaz SSSRNeNe
ME 1967 FinskoFinsko FinskoNeNe
ME 1969 ItálieItálie ItálieNeNe
ME 1971 NěmeckoNěmecko NěmeckoNeNe
ME 1973 Španělský stát ŠpanělskoNeNe
ME 1975 JugoslávieJugoslávie JugoslávieNeNe
ME 1977 BelgieBelgie BelgieNeNe
ME 1979 ItálieItálie ItálieNeNe
ME 1981 Československo ČSSRNeNe
ME 1983 FrancieFrancie FrancieNeNe
ME 1985 NěmeckoNěmecko NěmeckoNeNe
ME 1987 ŘeckoŘecko ŘeckoNeNe
ME 1989 JugoslávieJugoslávie JugoslávieNeNe
ME 1991 ItálieItálie ItálieNeNe
ME 1993 NěmeckoNěmecko NěmeckoNeNe
ME 1995 ŘeckoŘecko ŘeckoStříbrná medaile
ME 1997 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko6. místo
ME 1999 FrancieFrancie Francie5. místo
ME 2001 TureckoTurecko Turecko12. místo
ME 2003 ŠvédskoŠvédsko ŠvédskoZlatá medaile
ME 2005 Srbsko a Černá HoraSrbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Hora5. místo
ME 2007 ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoBronzová medaile
ME 2009 PolskoPolsko Polsko11. místo
ME 2011 LitvaLitva Litva5. místo
ME 2013 SlovinskoSlovinsko SlovinskoStříbrná medaile
ME 2015 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko, FrancieFrancie Francie, LotyšskoLotyšsko Lotyšsko, NěmeckoNěmecko NěmeckoStříbrná medaile
ME 2017 FinskoFinsko Finsko, IzraelIzrael Izrael, RumunskoRumunsko Rumunsko, TureckoTurecko Turecko9. místo
ME 2022 ČeskoČesko Česko, GruzieGruzie Gruzie, NěmeckoNěmecko Německo, ItálieItálie Itálie15. místo
CelkemÚčast – 14×
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Olympijské hry

Rok/pořádající zeměÚčast
Berlín 1936NeNe
Londýn 1948NeNe
Helsinky 1952NeNe
Melbourne 1956NeNe
Řím 1960NeNe
Tokio 1964NeNe
Mexiko 1968NeNe
Mnichov 1972NeNe
Montreal 1976NeNe
Moskva 1980NeNe
Los Angeles 1984NeNe
Soul 1988NeNe
Barcelona 1992Bronzová medaile
Atlanta 1996Bronzová medaile
Sydney 2000Bronzová medaile
Atény 20044. místo
Peking 20084. místo
Londýn 20128. místo
Rio de Janeiro 20167. místo
Tokio 2020NeNe
CelkemÚčast –
Zlatá medaile
Stříbrná medaile
Bronzová medaile

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Symbol delete vote darkened.svg
cancel symbol dark red
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
La selección de Lituania celebra su tercer puesto en el Mundial de baloncesto 2010.jpg
Autor: Christopher Johnson from Tokyo, Japan, Licence: CC BY-SA 2.0
Lithuania national man basketball team at FIBA World Championship 2010, in Turkey.
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Flag of Egypt (1922–1952).svg
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
Lithuania national basketball team in EuroBasket 1937.jpg
Lithuania national basketball team in EuroBasket 1937.