Litevské letectvo

Litevské letectvo
Lietuvos karinės oro pajėgos
Znak litevského letectva
Znak litevského letectva
ZeměLitvaLitva Litva
Existence19191940
1992
Vznik12. března 1919
Typletectvo
VeliteléAudronis Navickas[1]
Nadřazené jednotkyLitevská armáda
Insignie
Znak
Letouny
BitevníL-39ZA
TransportníC-27J, L-410
Vrtulníky
VíceúčelovéMil Mi-8, AS 365

Litevské letectvo (litevsky Lietuvos karinės oro pajėgos) představuje vzdušné síly litevské armády. Letectvo operuje ze základny u města Šiauliai, kde v rámci mise Baltic Air Policing působí také letouny Severoatlantické aliance, jejichž úkolem je zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru Pobaltí.[2]

Historie

1919–1940

Nezávislý litevský stát budoval v meziválečném období své letectvo především na obranu před sousedními státy. Existenci letectva však ukončila anexe Litvy Sovětským svazem ve dnech 15. až 17. června 1940.

1992 až současnost

Litevské letectvo bylo obnoveno 2. ledna 1992 v podobě útvarů tzv. Letecké služby a Letecké základny. Od 1. března 1993 se litevské letectvo oficiálně nazývá Lietuvos karinės oro pajėgos (Litevské vzdušné síly). V roce 1993 Litvu opustily poslední ruské jednotky a litevské letectvo se díky tomu přemístilo z nevyhovujícího letiště Barysiai na bývalou sovětskou leteckou základnu Šiauliai. Kromě leteckých útvarů vzniklo také řízení letového provozu a protivzdušná obrana a pro monitorování vzdušného prostoru bylo v Polsku pořízeno 12 starších radiolokátorů. Litevské letectvo se začalo zapojovat do mezinárodních cvičení a v letech 2001 až 2003 i do mírových misí na Balkáně. V březnu 2004 vstoupila Litva do NATO a od té doby se na ochraně litevského vzdušného prostoru podílejí vzdušné síly členských států disponujících stíhacími letouny.[3]

Struktura

Velitelem litevského letectva je plukovník Audronis Navickas.[1] Litevské vzdušné síly jsou tvořeny více než 1100 vojáků a civilních zaměstnanců. Ve druhém největším litevském městě Kaunasu se nachází velitelství letectva, velitelství pro vzdušný průzkum a výcvikové středisko. Středisko řízení a uvědomování (Control and Reporting Center) je dislokováno v Karmėlavě. Hlavním a zároveň jediným leteckým útvarem je Letecká základna Šiauliai.[3] Vrtulníky určené pro službu pátrání a záchrany operují rovněž z Nemirsety a Kaunasu.[2] Prapor protivzdušné obrany ve městě Radviliškis je součástí vzdušných sil od roku 2000. Jeho výzbroj tvoří 18 40mm kanónů Bofors L/70, 21 přenosných protiletadlových raketových systémů RBS-70 a 8 FIM-92 Stinger. K vyhledávání cílů a řízení palby slouží radary Giraffe Mk.IV a AN/MPQ-64 Sentinel.[3]

Letecká technika

Litevský C-27J Spartan
Poslední litevský bitevník L-39ZA
Dvojice vrtulníků AS 365 Dauphin
Modernizovaný vrtulník Mi-8MTV-1

Litevské letectvo obdrželo 26. března 1992 své první stroje, jimiž bylo 25 původně civilních dvouplošníků Antonov An-2. V únoru 1993 k nim přibyly čtyři cvičné letouny československé výroby L-39C Albatros (odkoupeny od Kyrgyzstánu) a v březnu 1993 dva transportní letouny L-410 Turbolet – rovněž československé, ale Litvě je poskytlo Německo. Z Ruska dorazily v roce 1993 transportní vrtulníky Mil Mi-8, jejichž dodávky (verze PS, T a TV-1) pokračovaly i v dalších letech. Z civilního sektoru byly v roce 1994 získány tři transportní letouny Antonov An-26 a jeden An-24 (vyřazeny v roce 2008, resp. 1996). Flotilu vrtulníků rozšířilo v dubnu 1996 pět strojů Mil Mi-2 z Polska, které ale dolétaly již v roce 1999. Dodávku prvních skutečně bojových letounů představovaly v říjnu 1998 dva bitevníky L-39ZA z České republiky, které byly před vstupem do NATO pokusně nasazovány do ostré hotovosti.[3]

V letech 2006 až 2009 Litva zakoupila tři moderní transportní letouny C-27J Spartan, které zajišťovaly pravidelnou rotaci litevského provinčního rekonstrukčního týmu v Chaghcharanu a rovněž slouží k VIP přepravě ústavních činitelů. Vzhledem k vysokým provozním nákladům a nedostatku finančních prostředků v resortu obrany je dlouhodobá provozuschopnost Spartanů jen na úrovni cca 50 procent. Po vyřazení cvičných L-39C zůstala ve službě dvojice L-39ZA (v roce 2007 částečně modernizovaných), které sloužily k udržování schopností litevského proudového letectva a k výcviku předsunutých leteckých návodčích a jednotek protivzdušné obrany. V srpnu 2011 se jeden z těchto strojů srazil ve vzduchu s francouzským stíhacím letounem Dassault Mirage 2000 z mise Baltic Air Policing a litevskému letectvu tak zbývá jediný provozuschopný Albatros.[3]

V roce 2013 Litva objednala tři vrtulníky Airbus Helicopters AS365 N3+ Dauphin v hodnotě 71,9 mil. USD, které byly postupně dodány v červnu, září a prosinci 2015. Od 11. ledna 2016 s nimi litevské letectvo zabezpečuje nepřetržitou 24hodinovou službu SAR. Vrtulníky AS365 N3+ jsou vybaveny „skleněným“ (tj. plně digitálním) kokpitem, infračerveným senzorem FLIR, radarem, hledacím světlometem, megafonem, navijákem a nosítky. V souvislosti se zavedením Dauphinů počítá litevské letectvo s vyřazením zbývajících vrtulníků Mi-8.[1]

Přehled

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky litevského letectva v roce 2016 podle Flightglobal.com[4] a IHS Jane's.[1]

NázevFotografiePůvodUrčeníVerzeVe služběObjednáno
Bojové letouny
L-39 AlbatrosČeskoslovenskoČeskoslovensko Československocvičný/lehký bojový letounL-39ZA1
Dopravní a transportní letouny
C-27J SpartanItálieItálie Itálietransportní letounC-27J3
L-410 TurboletČeskoslovenskoČeskoslovensko Československotransportní letoun1
Vrtulníky
AS 365 DauphinFrancieFrancie Francievíceúčelový vrtulníkAS365 N3+3
Mil Mi-8RuskoRusko Ruskotransportní vrtulníkTV-1/MTV-13

Odkazy

Reference

  1. a b c d JENNINGS, Gareth. Lithuania begins round-the-clock SAR operation of AS365 helos [online]. IHS Jane's 360, 2016-01-14 [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-23. 
  2. a b NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN 978-80-256-0583-7. 
  3. a b c d e SOUŠEK, Tomáš. Letectva pobaltských států. ATM. Roč. 44, čís. 11/2012, s. 42–45. ISSN 1802-4823. 
  4. World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lithuanian Air Force Mil Mi-8MTV-1 Freer-1.jpg
Autor: Mike Freer, Licence: GFDL 1.2
Lithuanian Air Force Mil Mi-8MTV-1
C-27J Lithuania (13412729733).jpg
Autor: Rob Schleiffert, Licence: CC BY-SA 2.0
A rather 'spartan' VIP-plane, used by the govermment of Lithuania.
Insignia of the Lithuanian Air Force.png
Insignia of the Lithuanian Air Force
Lithuanian Air Force L-39ZA.jpg
Autor: Ministry of National Defence Republic of Lithuania, Licence: GFDL
Lithuanian Air Force high-performance jet trainer aircraft Aero L-39ZA after modernization.
Roundel of Lithuania.svg
Lithuanian Air force military aircraft insignia. Introduced 04-06-2013 LR MOD Order Nr. V-600
Eurocopter AS365N3+ LAF 43 Ostrava 2019.jpg
Autor: Boevaya mashina, Licence: CC BY-SA 3.0
Lithuanian Air Force Eurocopter AS365 N3+, registration 43, NATO Days Ostrava 2019
Lithuanian Air Force Helicopter 42 & 43.jpg
Autor: http://www.kam.lt (Arnas Glazauskas), Licence: GFDL
Lithuanian Air Force Eurocopter AS365 - Helicopter 42 & 43
Mi-8 Helicopter.jpg
Autor: Vaidas V, Licence: CC BY-SA 4.0
Mi-8 Helicopter