Litoměřický tunel

Litoměřický tunel
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka350 m
Lokalizace
Souřadnice50°31′57″ s. š., 14°8′3″ v. d.
Litoměřický tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litoměřický tunel byl jednokolejný železniční tunel mezi železničními stanicemi Litoměřice město a Velké Žernoseky, dříve Litoměřice město (Jarošova ulice) a Litoměřice dolní nádraží, na železniční trati Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 072.

Historie

Průchod železnice Litoměřicemi narazil na odpor měšťanů vést koleje podél břehu Labe v husté městské zástavbě. Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla nucena prorazit tunel pod historickým centrem Litoměřic.

Pohled do nitra tunelu

Práce byly zahájeny v dubnu 1872 v zahradě kapucínského kláštera. Prvního ledna 1874 byl zahájen provoz na Rakouské severozápadní dráze tunelem, který byl proražen v délce 350 metrů a byl nejnáročnější stavbou na celé trati.[1][2][3] V blízkosti západního portálu byla postavena zastávka Litoměřice město. Po zdvoukolejnění trati byla postavena nová železniční zastávka se stejným názvem před východním portálem na ulici Marie Pomocné.

S nárůstem přepravy byla potřebná modernizace trati. Tomu stávající tunel nevyhovoval. Po druhé světové válce byla dvojkolejná trať vedena z litoměřického dolního nádraží přeložkou po pravém břehu Labe přes novou železniční stanici Litoměřice město. Tunel a původní nádraží byly opuštěny v roce 1958. Tunel byl využíván jako sklad ovoce a zeleniny. Po roce 1990 se zde konaly výstavy a následně byl využíván jako sklad a garáže. V roce 2017 město Litoměřice plánovalo adaptovat tunel na podzemní garáže pro 158 aut. Náklady předpokládaly vynaložit 80 miliónů korun na realizaci, z toho 6,9 miliónů korun na nákup tunelu.[4][5][6]

Západní portál tunelu, v popředí model města, zvaný „Malé Litoměřice“

Tento záměr však nebyl kvůli vysokým nákladům realizován. Místo toho zde vlastník tunelu zřídil „Zastávku pro motorkáře“ a zároveň nabízí prostory tunelu pro pořádání soukromých akcí či výstav.[7]

Popis

Tunel byl ražen v jižní části historické zástavby s nízkým nadložím. Tento problém byl řešen vedením tunelu pod nezastavěnými plochami, to vedlo k tomu, že má několik oblouků. Na výstavbu portálů byl použit kámen, na jejich líc pak velké pravidelně opracované kvádry.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VALCHAŘOVÁ, Vladislava, et al. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 299–300. 
  2. ↑ Zrušená zastávka [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ GRISA, Ivan. železniční tunel, Litoměřice. www.hrady.cz [online]. www.hrady.cz [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ SEVEROČESKÝDENÍK.CZ. Bývalý železniční tunel bude parkovištěm. Přeměna město Litoměřice bude stát miliony. www.severoceskydenik.cz. Dostupné online [cit. 2020-01-05]. 
  5. ↑ BUBENÍČKOVÁ, Michaela. Z podzemního tunelu zatím parkoviště nebude. https://www.litomerice.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  6. ↑ Dálnice D8 - zrušený železniční tunel v Litoměřicích. de8.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zastávka pro motorkáře [online]. [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Tunel LT - východ (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý železniční tunel v centru Litoměřic - východní část
Tunel LT - východ (1).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý železniční tunel v centru Litoměřic - východní část
Leitmeritz-Modell-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Modellanlage "Klein-Leitmeritz" (Malé Litoměřice) am alten Bahnhof in Leitmeritz (Litoměřice), Jarošova 165/32 der ehem. Österreichischen Nordwestbahn (ÖNWB). Im Hintergrund das westliche Tunnelportal des alten Streckenabschnitts der ÖNBW.