Litoradlice

Litoradlice
Jižní okraj obce
Jižní okraj obce
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTemelín
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel49 (2021)[1]
Katastrální územíLitoradlice (10,78 km²)
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ375 01
Počet domů29 (2011)[2]
Litoradlice
Další údaje
Kód části obce85821
Kód k. ú.685828
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litoradlice jsou malá vesnice, od roku 1985 část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 5,5 km na východ od Temelína. Je zde evidováno 35 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.[4]

Litoradlice je také název katastrálního území o rozloze 10,78 km².

Původ názvu

Jméno vsi je odvozeno od osobního jména Ĺutorad. Ves se původě jmenovala Ĺutoradice. V roce 1467 je uváděna jako Litoradice a v roce 1553 jako Litoradlicze.[5][6][7]

Historie

Archeologické nálezy dokládají, že Litoradlice byly osídleny již v pravěku.[8] Nálezy pocházejí z doby bronzové a ze doby železné.[9] Při kopání základů pro bývalou školu byly nalezeny žárové hroby s množstvím bronzových spon, spirálových náramků, jehlic a hrotů z kopí.[10] Při výkopu za školou byla nalezena stradonická keramika.[8]

První písemná zmínka o Litoradlicích pochází z roku 1440.[11] V 15. a 16. století Litoradlice měnily často majitele, náležely k církevnímu majetku, k panství Rožmberků, Divčických ze Sudoměře, Malovců z Malovic na Dřítni.[5][6] V roce 1623 připadly Litoradlice, jako součást dříteňského zboží, Baltazaru de Marradasovi. V berní rule roku 1654 byly Litoradlice zapsány k panství Hluboká a tam setrvaly až do roku 1849.[5] Bylo zde sídlo schwarzenberského polesí Litoradlice.[12]

V roce 1904 bylo zahájeno vyučování ve zdejší škole (do roku 1922 byla tato škola vedená jako pobočka školy ve Křtěnově); škola byla zrušena (pro nedostatek žáků) v roce 1963.[13] V roce 1923 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[10] Působil zde ochotnický divadelní spolek Tyl (od roku 1926).[13]

Památník padlých

Dne 22. srpna 1920 byl v Litoradlicích odhalen pomník padlých v první světové válce, na kterém jsou uvedena jména deseti zdejších rodáků.[6]

V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1971 sloučeno s JZD Březí. V roce 1958 byl v litoradlickém katastrálním území zřízen vojenský výcvikový prostor – tankodrom ( byl zrušen v roce 1990).[13] V roce 1972 se zde ukázky výcviku vltavotýnské tankové jednotky zúčastnil president Ludvík Svoboda. V letech 1997 a 1998 pozemky někdejšího vojenského cvičiště koupila obec Temelín a část pozemků zalesnila[14]

Správní začlenění

V roce 1869 byla jako osada obce Litoradlice uváděna ves Kmín (Knín). V letech 1880-1950 byly Litoradlice obcí v okresu Týn nad Vltavou, v letech 1961-1975 byly obcí v okresu České Budějovice; od 1.1.1976 do 30.6.1985 byly částí obce Březí u Týna nad Vltavou, od 1.7.1985 jsou částí obce Temelín.[15]

Zánik okolních obcí

V letech 1985–1989 v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín a Vodního díla Hněvkovice zanikly okolní vsi Buzkov, Březí, Jaroslavice, Knín, Křtěnov, Podhájí, Temelínec, část Purkarce a samoty Pardovice a U Bočků.

Demografický vývoj

Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet

obyvatel[11]

19320619318619718517312710510488534555

Přelidněnost na přelomu 19. a 20. století řešili někteří obyvatelé emigrací do Ameriky.[5]

Přírodní poměry

Myslivna (rodný dům A.Rodlera)
Lokalita s kosatcem sibiřským

Litoradlice leží v Táborské pahorkatině na svahu nad potokem Hradní strouha. Vpravo od silnice III/12221 z Jeznice do Litoradlic roste kosatec sibiřský. Rostliny sem byly přeneseny při záchranném přenosu vybraných rostlinných druhů ze zátopové oblasti vodního díla Hněvkovice.[16]

Regionální biocentra

V litoradlickém katastrálním území jsou dvě regionální biocentra, vložená do nadregionálních biokoridorů, v rámci územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje, a to Janoch (488 m n. m.) a Velký les.[17]

Památný strom

Ve dvoře myslivny roste 20 metrů vysoká lípa malolistá (litoradlická lípa).

Doprava

Přes Litoradlice vede silnice III/12221[18] a cyklotrasa č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou.[19]

Pamětihodnosti

Kulturními památkami v Litoradlicích jsou:[20]

  • Pravěké a raně středověké hradiště Na Hradu ze starší doby železné[21]
  • Pět mohylníků
  • Hraniční kámen – schwarzenberský mezník; v roce 1973 již nebyl nalezen.[22]

Osobnosti

  • Adolf Rodler (1843–1912), římskokatolický kněz, publicista a politik, se narodil v domě čp. 10 (litoradlická myslivna).[23]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170. 
  5. a b c d BARTUŠKA, Jan. Ohlédnutí za životem Litoradlic. [s.l.]: Obecní úřad Temelín, 2013. 60 s. 
  6. a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 167. 
  7. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny:II.díl. Praha: [s.n.], 1949. 
  8. a b DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 699 s. 
  9. CHVOJKA, Ondřej. Z šera dávných věků... Nové archeologické výzkumy a nálezy na Vltavotýnsku. Týn nad Vltavou: Městské muzeum, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9598-5. 
  10. a b DVOŘÁKOVÁ, Eva. 80. výročí založení hasičského sboru v Litoradlicích: 1923–2003. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 6. 
  11. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196. 
  12. KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s. ISBN 978-80-905244-6-0. S. 22. 
  13. a b c Představujeme naše obce – Litoradlice. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 8, s. 8. 
  14. Temelín zakoupil vojenský újezd. Hospodářské noviny [online]. 1998-04-24 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  16. VOPÁTKOVÁ, Alena. Bakalářská práce na téma: Uplatnění přenesených ohrožených druhů cévnatých rostlin ve vybraných biotopech [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2013-04 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  17. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje [online]. Krajský úřad Jihočeského kraje, 2017-03-09 [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. 
  18. Silniční síť v Jihočeském kraji: mapa [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-06. 
  19. Na kole Vltavotýnskem [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  20. Národní památkový úřad: Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  21. LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2011. 301 s. ISBN 978-80-86829-68-5. 
  22. Památkový katalog [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  23. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Rodný dům A.Rodlera.jpg
Autor: Karelkam, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoradlice (rodný dům Adolfa Rodlera, vpravo památný strom)
Kosatec sibiřský.jpg
Autor: Karelkam, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoradlice (lokalita s kosatcem sibiřským)
Litoradlice no. 28 (02).jpg
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC BY-SA 4.0
Č.p. 28 a pomník padlým v 1. světové válce ve vesnici Litoradlice, okres České Budějovice.
Litoradlice, okraj obce II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Okraj obce ve vesnici Litoradlice