Litotripse

Dornier HM-1 – První přístroj (litotriptor) využívající rázové vlny k rozbíjení ledvinových kamenů (1980)

Litotripse, někdy i litotrypse, je druh terapie využívající tlakové rázové vlny, kdy se prostorem šíří jeden jediný krátký pulz o poměrně vysokém tlaku. V medicíně se používá především k drcení žlučníkových a ledvinových kamenů, které se označuje českou zkratkou LERV (Litotripse Extrakorporální Rázovou Vlnou) ev. anglickou zkratkou ESWL (Extracorporeal Shock Wave Lithotripsy). Metoda ESWL byla vyvinuta v roce 1980 německou firmou Dornier Medizintechnik GmbH.

Termín pochází z řeckých slov lithos kámen a tribein (lat. thryptein) mačkat.

Fyzikální princip

Rázová vlna je v podstatně podobná tlakové vlně šířící se z místa exploze do okolí. Vlastní účinek, tedy rozrušení pevného konkrementu (kamene) v těle, je dán minimálně dvěma mechanizmy. Prvním z nich je vysoká lokální změna tlaku, která může v pevné látce dosáhnou až meze pevnosti a tím vést k rozrušení struktury konkrementu. V místech s velkou změnou tlaku může docházet i ke kavitaci a tak k dalšímu poškození konkrementu.

Jedna rázová vlna nestačí k rozdrcení konkrementu, je třeba opakovaných rázů (v průměru 1000). Opakování rázových vln je z bezpečnostních důvodů synchronizováno s EKG pacienta.

Technické provedení

Rázová vlna je obvykle vytvářena mimo tělo a šíří se vhodným prostředím, většinou vodou. Akustickými zrcadly je zaměřována tak, aby procházela jedním bodem (ohniskem), ve kterém se nachází kámen. Proto je třeba před výkonem zaměřit kámen u pacienta a nastavit generátor rázové vlny tak, aby ohnisko leželo v kameni. Prakticky se používá buď ultrazvukové nebo rentgenové zaměření kamene.

Zdroje rázové vlny mohou být:

• elektrické výboje – nejčastěji
• piezoelektrické
• elektromagnetické
• laserové

Indikace a úspěšnost

Ledvinové kameny

Podmínkou pro použití ESWL k terapii ledvinových kamenů je, aby byl kámen volný, velikosti nejvýše 2 cm a aby byly volně průchodné horní močové cesty. Při použití litotriptoru s rentgenovým zaměřováním je nutné, aby se jednalo o tzv. kontrastní konkrement, tj. aby byl kámen dobře viditelný na rentgenovém snímku. ESWL lze použít u zhruba 70 % nemocných, úspěšnost terapie se pohybuje mezi 70 a 98 %.

Žlučníkové kameny

Pro terapii ESWL je vhodných asi 20 % nemocných.

Související články

• Ledvinové kameny
• Ultrazvuk
• Urologie
• Žlučníkové kameny

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Litotripse na Wikimedia Commons

Literatura

• DVOŘÁČEK, Jan. Urologie praktického lékaře. Praha: ISV NAKLADATELSTVÍ, 2000. ISBN 80-85866-52-8. 
• HRAZDIRA, Ivo; MORNSTEIN, Vojtěch. Lékařská biofyzika a přístrojová technika. Brno: Neptun, 2001. ISBN 80-902896-1-4. 
• NAVRÁTIL, Leoš; ROSINA, Jozef, eds. Lékařská biofyzika. Praha: Manus, 2000. ISBN 80-902318-5-3.