Littorio (1934)
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-S54286 / CC-BY-SA 3.0 | |
| Základní údaje | _crowned.svg){kind=small} |
|---|---|
| Typ: | bitevní loď |
| Třída: | Littorio/Vittorio Veneto |
| Zahájení stavby: | 1934 |
| Spuštěna na vodu: | 22. srpna 1938 |
| Uvedena do služby: | 6. května 1940 |
| Osud: | vyřazena 1948 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 41 167 tn (standardní) 45 752 tn (plný) |
| Délka: | 237,76 m |
| Šířka: | 32,92 m |
| Ponor: | |
| Pohon: | 8 kotlů Yarrow 4 turbínová soustrojí Bellezo 4 šrouby 139 561 hp |
| Rychlost: | 30 uzlů |
| Dosah: | 1770 nám. mil při 30 uzlech |
| Posádka: | 1830 |
| Pancíř: | boky až 350 mm čela věží 350 mm boky věží 200 mm můstek 260 mm muniční sklady 162 mm pohon 110 mm |
| Výzbroj: | 9× 381 mm (3×3) 12× 152 mm (4×3) 12× 90 mm 20× 37 mm 16× 20 mm |
| Letadla: | 3 |
Littorio (později Italia) byla bitevní loď, kterou používala Regia Marina za druhé světové války. Loď patřila do první dvojice bitevních lodí třídy Littorio/Vittorio Veneto[p 1]. Jednalo se o elegantní, dobře pancéřovanou a silně vyzbrojenou loď. Littorio také byla první italská válečná loď vybavená radarem, který byl namontován v září 1941. Během války byla protiletadlová výzbroj lodi posílena o dalších 12 kusů 20mm kanónů.
Stavba byla zahájena v roce 1934 v loděnicích v Janově. Loď byla dokončena v roce 1940 a mohla se tak brzy zapojit do válečných operací. Littorio byl těžce poškozen 11. listopadu 1940 při náletu na Tarent. Tehdy ho zasáhla tři letecká torpéda ráže 457 mm a loď byla opravována až do dubna 1941. V prosinci 1941 loď bojovala v První bitvě u Syrty a v březnu 1942 také v Druhé bitvě u Syrty. O tři měsíce později Littorio pronásledoval spojenecké síly, kryjící konvojovou Operaci Vigorous. Po italské kapitulaci loď dostala jméno Italia. Když loď společně se sesterskými plavidly Vittorio Veneto a Roma pluly na Maltu k internaci, těžce ji poškodila německá kluzáková puma Fritz X (Romu zasáhly a potopily pumy dvě). Loď přečkala válku a v roce 1947 byla předána USA. V 50. letech byla sešrotována.
Odkazy
Poznámky
- ↑ kýly sesterských lodí Vittorio Veneto a Littorio byly položeny ve stejné datum, proto je jméno třídy nejednoznačné.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian battleship Littorio na anglické Wikipedii.
Literatura
- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Littorio na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
(c) Bundesarchiv, Bild 183-S54286 / CC-BY-SA 3.0
Die erste Probefahrt des 1937 vom Stapel gelaufenen italienischen 35.000 t Schlachtschiffes "Littorio" im November 1939. Scherl: "Littorio" Italiens neuestes 35.000 Tonnen Schlachtschiff in Dienst gestellt Nach einer Rekordbauzeit von 1 1/2 Jahren wurde mit einer militärischen Feier in Genua das 35.000 Tonnen Schlachtschiff "Littorio" den Marinebehörden übergeben und in den aktiven Verband der italienischen Kriegsflotte eingereiht. Dieses neue Schiff bildet mit drei Schwesterschiffen gleicher Grösse die stärksten Einheiten der italienischen Kriegsflotte, die das Kräfteverhältnis der Mittelmeer-Seemächte erheblich zu Gunsten Italiens verschieben. Die Bestückung des Schiffes besteht aus neun 38,1 cm-Geschützen, zwölf 15,2 cm-Geschützen, einer starken Flak-Abwehr aus zwölf 9 cm-Geschützen und 40 Fla-MGs, zwei Katapult-Einrichtungen und drei Bordflugzeugen. U.B. zeigt das neue italienische Schlachtschiff "Littorio".
Scherl Bilderdienst, Berlin 7.5.40