Livistona
Livistona | |
---|---|
Livistona mariae v Austrálii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | arekotvaré (Arecales) |
Čeleď | arekovité (Arecaceae) |
Rod | livistona (Livistona) R.Br., 1810 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Livistona (Livistona) je rod palem, zahrnující celkem 28 druhů. Jsou to solitérní, spíše vyšší palmy s vějířovitými listy a přímými kmeny. Jednotlivé segmenty listů jsou na konci často rozštěpené a charakteristicky převislé. Rod je rozšířen v tropické Asii a Austrálii, jeden druh roste v severovýchodní Africe a přilehlé oblasti Arábie. V roce 2011 bylo celkem 8 druhů z jihovýchodní Asie a Tichomoří přeřazeno do rodu Saribus. Livistony jsou v tropech a subtropech často pěstovány jako okrasné palmy. Nejznámějším zástupcem je livistona čínská.
Popis
Livistony jsou solitérní, většinou jednodomé nebo řidčeji funkčně dvoudomé palmy, dorůstající výšky od 5 až do 40 metrů. Kmen je přímý, 5 až 60 cm tlustý, zprvu pokrytý vláknitými listovými pochvami, později holý a drsný nebo pokrytý listovými bázemi. Nejdrobnějším druhem je L. exigua, mezi mohutné druhy patří např. L. nasmophila a L. saribus. Listy jsou dlanitozpeřené nebo výjimečně dlanité (L. exigua), induplikátní, asi do poloviny až téměř k bázi členěné na jednoduše přeložené segmenty. Jednotlivé segmenty jsou na vrcholu dvouklané a často se hlouběji rozštěpují. Na konci jsou často převislé. Listy jsou po odumření opadavé nebo vytrvávají na rostlině. Na líci listové čepele je vyvinuta hastula. Řapíky nesou na okraji až 6 cm dlouhé ostny (téměř chybějí u L. inermis). Listové pochvy jsou otevřené a brzy se přeměňují v rezavě hnědou vláknitou změť.
Květenství vyrůstají mezi bázemi listů a jsou větvená až do 5. řádu Květy jsou oboupohlavné nebo řidčeji funkčně jednopohlavné, v rámci květenství jednotlivé nebo sdružené do malých skupin. Kalich je trojčetný, na bázi srostlý, korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 6 a jsou přirostlé ke koruně. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů. Plodolisty jsou na bázi volné, v horní části srostlé v jedinou tenkou čnělku. Blizna je drobná, trojlaločná. Plody jsou kulovité, elipsoidní až hruškovité, rozličně zbarvené (zelené, modré, purpurové, hnědé nebo černé), jednosemenné a zpravidla krátce stopkaté, 9 až 40 mm velké.[1][2]
Charakteristicky převislé konce listů u L. nitida
Květenství livistony čínské
Plodenství livistony čínské
Rozšíření
Rod livistona zahrnuje v současném pojetí 28 druhů. Je rozšířen v tropické Asii, Austrálii a severovýchodní Africe. Areál rozšíření v Asii sahá od severovýchodní Indie a jižní Číny po jižní Japonsko a přes Indočínu a Filipíny po Sumatru a Borneo. Druh Livistona carinensis se vyskytuje v jižní části Arabského poloostrova v oblasti Jemenu a v Africe v severovýchodním Somálsku a Džíbútí. V Austrálii je rod livistona rozšířen v severní a východní části kontinentu a zasahuje i na jih Nové Guineji.[3][4]
Livistony rostou v tropech a subtropech na široké škále stanovišť, v nížinných i horských deštných lesích, podmáčených rašelinných lesích i na savanách.[3]
Ekologické interakce
Květy liviston vytvářejí nektar v septálních nektáriích v semeníku. Opylují je zejména včely.[2] Plody vyhledávají někteří savci včetně netopýrů a ptáci.
Taxonomie
Rod Livistona je v současné taxonomii palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Livistoneae a subtribu Livistoninae. V roce 2011 z něj bylo na základě výsledků molekulárních studií vyjmuto 8 druhů a byly přeřazeny do rodu Saribus. Ovšem druh Livistona saribus zůstal v rodu Livistona.[4]
Zástupci
- livistona čínská (Livistona chinensis)
Význam
Livistona čínská (Livistona chinensis) je v tropech a subtropech celého světa pěstována jako okrasná palma. Mladé rostliny jsou pěstovány také jako pokojové palmy a snášejí i silnější zastínění. Australský druh Livistona australis je tolerantní k mrazu a pěstuje se i v chladnějších oblastech světa. Kmen Livistona benthamii je velmi ozdobný, s pravidelně rozmístěnými vytrvalými bázemi listů. Z dalších druhů se pěstují např. L. decipiens, L. jenkinsiana, L. loriphylla a L. saribus.[5]
Listy některých druhů jsou používány jako střešní krytina, kmeny jsou zdrojem dřeva. Růstové vrcholy L. australis jsou jedlé (palmové zelí).[3]
Livistona čínská na hřbitově na Havaji
Livistona saribus v botanické zahradě na Kanárských ostrovech
Odkazy
Reference
- ↑ PEI, Shengji et al. Flora of China: Livistona [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DOWE, John Leslie. A Taxonomic Account of Livistona R.Br. (Arecaceae). Gardens’ Bulletin Singapore. 2009, čís. 60(2). Dostupné online.
- ↑ a b c Palmweb: Palms of the World Online. Livistona [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BACON, Christine D.; BAKER, William J. Saribus resurrected. Palms. 2011, čís. 55(3).
- ↑ JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu livistona na Wikimedia Commons
- Taxon Livistona ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pamla J. Eisenberg from Anaheim, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Livistona nitida, Huntington Library Gardens - Fan Palm tree fronds that are extremely long and feather like
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Livistona chinensis (habit). Location: Maui, Veterans Cemetary Makawao
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Livistona saribus in Jardín Botánico Canario Viera y Clavijo, Gran Canaria
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Livistona chinensis (fruits). Location: Maui, plantation Waikapu
Autor: Emőke Dénes, Licence: CC BY-SA 4.0
Chinese fan palm or fountain palm (Livistona chinensis) with inflorescence and fallen pollen, in Kew Gardens, England.
Stamps of Indonesia
Central Australian Cabbage Palm (Livistona mariae), Palm Valley, Finke Gorge National Park, Northern Territory, Australia