Livorno

Livorno
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°33′ s. š., 10°19′ v. d.
Nadmořská výška	3 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Toskánsko
Provincie	Livorno
	Livorno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	104 km²
Počet obyvatel	152 914 (2022)
Správa
Starosta	Luca Salvetti
Vznik	1577
Oficiální web	www.comune.livorno.it
Telefonní předvolba	+ 586
PSČ	57100
Označení vozidel	LI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Livorno je italské město v oblasti Toskánsko, hlavní město stejnojmenné provincie, po Florencii a Pratu třetí největší město. Patří mezi nejdůležitější přístavy v Ligurském moři, trajektem je spojeno s Korsikou a Sardinií. Přístavem se tato původně rybářská vesnice stala roku 1518 z rozhodnutí papeže Klementa VII. z rodu Medici. Důvodem bylo tehdejší zanesení pisánského přístavu pískem.

Historie

Území Livorna bylo osídleno od neolitu, pravěké archeologické nálezy pocházejí z jeskyni mezi Ardenzou a Montenerem. Významnou osadu jménem Labro zde založili Etruskové. Při její okupaci Římané vybudovali cestu Via Aurelia, při níž se dochovaly ruiny strážních věží. Název zátoky Liburna odkazuje k označení typu lodi, který římské loďstvo přejalo od Liburnů, stavitelů lodí.

Ve středověku bylo Livorno poprvé písemně zmíněno v roce 1017 jako vesnice s přístavem a zbytky římské věže. V roce 1077 dala Matylda Toskánská postavit novou věž. Republika Pisa vlastnila Livorno od roku 1103 a na obranu přístavu postavila čtvercovou pevnost zvanou Kvadratura Pisanů. LLigurské loďstvo utrpělo v roce 1284 v bitvě u Melorie drtivou porážku.

V roce 1399 Pisa prodala Livorno milánskému vévodovi Viscontimu, v roce 1405 Janovské republice a 28. srpna 1421 Livorno koupila Florentská republika. Tehdejší název města Leghorn byl odvozen z janovského Ligorna, Livorno se vžilo až v prostředí Florenťanů 18. století.

Zlatou érou rozkvětu města bylo renesanční a barokní období, pod vládou vévodů Medicejských (1500–1650). Zbudovali novou pevnost, obehnanou vodním příkopem a zavedli mezinárodní obchod s britskou společností Levatz Company. Důležitou úlohu v obchodu sehrála zdejší židovská komunita. Významnou složkou obyvatelstva se stali Řekové, uprchlíci z ostrova Chios, z Epiru a Kappadocie.

Napoleon Livorno dobyl a okupoval, až roku 1808 vstoupilo pod vládu jeho císařství a obnchod s Británií tím byl ukončen. V roce 1861 Livorno vstoupilko do Italského království. Za druhé světové války je Spojenci bombardovali, z památek byla poškozena katedrála.

Památky

Fortezza Vecchia (stará pevnost) - fragment dvou věží a zdi je jedinou památkou středověké architektury.
Kostel sv. Kateřiny ze Sieny - barokní osmiboká centrální stavba podle vzoru římského Panteonu, obraz Panny Marie nad vchodem namaloval Giorgio Vasari
Livornská katedrála Panny Marie, sv. Františka a sv. Julie , renesanční stavba ze 16. století, povýšena na katedrálu v 17. stolewtí; byla bopmbardována za druhé světové války. Rekonstrukce proběhla v roce 1959.
Čtvrť Nové Benátky (Venezia nuova), část přístavu ze 17. století.
Moderní synagoga, projekt architekta Angela di Castro
Piazza Micheli: renesanční pomník Ferdinanda II. se čtyřmi spoutanými Maury, vztyčen na památku vítězství nad Maury roku 1623 (Monumento dei Quattro Mori).

Městské muzeum (Museo civico) uchovává významné archeologické i umělecké památky
Příroidovědecké muzeum

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Slavní rodáci

Carlo Azeglio Ciampi, 10. prezident Itálie
Vittorio Matteo Corcos, malíř
Antonio Corazzi, architekt
Giovanni Fattori, malíř
Voltolino Fontani, malíř
Félicie de Fauveau, francouzská sochařka
Pietro Mascagni, operní skladatel
Amedeo Modigliani, malíř a sochař
Pietro Nardini, skladatel a houslista
David Martini, premiant gymnázia Vídeňská

Partnerská města

odkazy

Literatura

CATLING, Christopher. Florence and Tuscany. Londýn: Dorling Kindersley, 2005. ISBN 0-7894-9428-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Livorno na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Navigation

Navigace

Tématické portály