Ljudmila Narusovová
| Ljudmila Borisovna Narusova | |
|---|---|
 (c) Council.gov.ru, CC BY 4.0 | |
| Narození | 2. května 1951 (71 let) Brjansk |
| Alma mater | Fakulta historie Petrohradské státní univerzity |
| Povolání | historička, politička, novinářka, státnice a poslankyně Státní dumy |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita Institute of Russian History Státní duma Petrohradská státní univerzita kultury a umění Rada federace |
| Ocenění | Pamětní medaile 300. výročí Petrohradu medaile Na památku 850 let Moskvy |
| Politické strany | Ruská strana života Spravedlivé Rusko Náš dům – Rusko |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Anatolij Alexandrovič Sobčak (1980–2000) |
| Děti | Xenija Anatoljevna Sobčaková |
| Příbuzní | Platon Vitorgan (vnuk) |
| Funkce | člen Rady federace Ruské federace (2002–2010) člen Rady federace Ruské federace (2010–2012) člen Rady federace Ruské federace (od 2016) člen Rady federace Ruské federace (Tuva) poslanec Státní dumy |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ljudmila Borisovna Narusovová (* 2. května 1951, Brjansk, Sovětský svaz) je ruská politička.
Život
V roce 1980 se provdala za Anatolije Sobčaka (1937–2000). Po změně režimu v Rusku se Sobčak stal starostou Petrohradu (v letech 1991–1996) a spoluautorem ruské ústavy. Byl také mentorem politiků Vladimira Putina i Dmitrije Medveděva, kteří později oba zastávali funkce ruského prezidenta i premiéra.
V roce 1981 se páru narodila dcera Xenija Sobčaková, moderátorka a novinářka. V roce 2018 kandidovala proti Putinovi v ruských prezidentských volbách; skončila na 4. místě se ziskem 1,6 % hlasů.
Narusovová byla poprvé zvolena do Státní dumy v roce 1995, ve funkci zůstala do ledna 2000. Od roku 2002 do roku 2012 a znovu od září 2016 je členkou horní komory ruského parlamentu, Rady federace.
Ruská invaze na Ukrajinu
Brzy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvedla, že s ní nesouhlasí. Negativně se vyjádřila i k cenzuře v ruských médiích. Při parlamentní diskusi uvedla, že podle jejích informací z jedné stočlenné roty ruské armády přežili boje na Ukrajině jen čtyři branci. Dodala, že armáda jí tyto informace odmítla potvrdit.[1] V jiném rozhovoru řekla, že mrtví ruští vojáci na Ukrajině leží „nepohřbení; jejich těla, která v některých případech nemohou být identifikována, protože jsou ohořelá, ohlodávají divocí toulaví psi“.[2]
Narusovová také uvedla, že branci byli donuceni podepsat smlouvu s armádou, anebo ji někdo podepsal za ně. V reakci na její tvrzení vznikla v jihosibiřské autonomní Tuvinské republice, kterou Narusovová v parlamentu zastupuje, iniciativní skupina. Senátorku vyzvala, aby „přestala s provokacemi, nebo se vzdala mandátu“.[3]
Reference
- ↑ Ze stočlenné roty ruské armády přežili pouze čtyři branci, tvrdí ruská senátorka Narusovová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-04. Dostupné online.
- ↑ A War the Kremlin Tried to Disguise Becomes a Hard Reality for Russians. New York Times [online]. 2022-03-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. České noviny [online]. 2022-03-09. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljudmila Borisovna Narusova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Council.gov.ru, CC BY 4.0
Людмила Борисовна Нарусова (род.1951) — российский политический деятель