Ljudmyla Kičenoková
Ljudmyla Kičenoková Людмила Кіченок | |
---|---|
![]() Ljudmyla Kičenoková na French Open 2019 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 20. července 1992 (32 let) |
Místo narození | Dněpropetrovsk, Ukrajina |
Bydliště | Dnipro, Ukrajina |
Výška | 175 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 488 838 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 203–166 |
Tituly | 0 WTA, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 156. místo (21. července 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2013) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2014) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 456–301 |
Tituly | 11 WTA, 28 ITF |
Nejvyšší umístění | 3. místo (23. září 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2024) |
French Open | semifinále (2022) |
Wimbledon | semifinále (2022) |
US Open | vítězka (2024) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2020, 2024) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 2. kolo (2019, 2022, 2023, 2024) |
Wimbledon | vítězka (2023) |
US Open | 1. kolo (2018, 2022, 2023, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 23. září 2024
Ljudmyla Kičenoková (ukrajinsky Людмила Кіченок, Ljudmyla Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Nadiji Kičenokové. Na grandslamu zvítězila s Matem Pavićem ve smíšené čtyřhře Wimbledonu 2023 a po boku Jeļeny Ostapenkové v ženské čtyřhře US Open 2024. S Ostapenkovou si zahrála i finále čtyřhry Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jedenáct turnajů ve čtyřhře včetně trofejí z WTA Elite Trophy 2018 a 2019. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2014 na 156. místě a ve čtyřhře pak v září 2024 na 3. místě. Trénuje ji Stephane Huet.[1]
V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála dvouhru se Sam Stosurovou a po boku Nadiji také čtyřhru. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[3]
Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Nadiji Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fan a Čeng Saj-saj. Zúčastnila se také pařížské olympiády 2024. S Nadijou Kičenokovou vypadla ve čtvrtfinále deblové soutěže s pozdějšími bronzovými medailistkami Cristinou Bucșovou a Sarou Sorribesovou Tormovou ze Španělska.
Tenisová kariéra
Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Nadijou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.
Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová. Premiérový titul se sestrou dobyla na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech. Členku první světové desítky jedinkrát porazila na úvod tchienťinského Tianjin Open 2015, když jako hráčka páté světové stovky vyřadila italskou světovou osmičku Flavii Pennettaovou.[4][5] Následně však nestačila na Tuan Jing-jing.[6]

Ve smíšené soutěži Wimbledonu 2023 obnovila spolupráci s Chorvatem Matem Pavićem na podnět jejich společného chorvatského fyzioterapeuta. Jako pár v předchozích kariérách odehráli pouze Wimbledon 2017, v němž dohráli ve čtvrtfinále. V roce 2023 postoupili až do finále poté, co v dramatické bitvě druhého kola s třemi tiebreaky odvrátili mečbol Peraové a Mektićovi. V boji o titul zdolali belgicko-čínský pár Joran Vliegen a Sü I-fan po třísetovém průběhu, když neztratili ani jeden servírovací game. Premiérové grandslamové finále tak proměnila v první titul. Ve Wimbledonu se stala historicky prvním ukrajinským vítězem jakékoli soutěže dospělých a na grandslamu třetí ukrajinskou šampionkou, po deblové trofeji Aljony a Kateryny Bondarenkových na Australian Open 2008.[7][8]
Druhý grandslam získala se stabilní spoluhráčkou, Lotyškou Jeļenou Ostapenkovou, ve čtyřhře US Open 2024. Z pozice turnajových sedmiček prošly soutěží bez ztráty setu. Do finále postoupily přes desáté nasazené Čan Chao-čching a Veroniku Kuděrmetovovou. V něm pak zdolaly francouzsko-čínskou dvojici Kristina Mladenovicová a Čang Šuaj. Na grandslamu vylepšily finálové maximum z lednového Australian Open 2024. V probíhající sezóně navázaly na trofeje z Brisbane International 2024 a Eastbourne International 2024. V rámci okruhu WTA Tour získala jedenáctý deblový titul.[9][10][11] Bodový zisk ji po skončení posunul na nové kariérní maximum, když 9. září 2024 figurovala na 5. místě deblové klasifikace. Stala se tak první Ukrajinkou v elitní světové pětce žebříčku WTA.[12]
Soukromý život
V roce 2023 se zasnoubila se Stanislavem Chmarským, trenérem deblové spoluhráčky Jeļeny Ostapenkové.[13] Plánovaný sňatek na středu 4. září druhého týdne US Open 2024 odložili pro semifinálový zápas ve čtyřhře, kterou nakonec vyhrála.[9][10][11]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2024 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 5–7 |
Vítězka | 2024 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2023 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(9–11), 6–3 |
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 22 (11–11)
Legenda |
---|
Grand Slam (1–1) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA Elite Trophy (2–0) |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0) |
Premier / WTA 500 (2–5) |
International / WTA 250 (5–5) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 17. září 2011 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | 4. ledna 2014 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 1. | 10. ledna 2015 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(8–6) |
Vítězka | 2. | 4. srpna 2016 | Florianópolis, Brazílie | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
Finalistka | 3. | 13. ledna 2018 | Hobart, Austrálie | International | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 2–6 |
Finalistka | 4. | 5. července 2018 | San José, Spojené státy | Premier | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 4. listopadu 2018 | Ču-chaj, Čína | Elite Trophy | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 3–6, [10–7] |
Vítězka | 4. | 27. října 2019 | Ču-chaj, Čína (2) | Elite Trophy | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 5. | 13. června 2021 | Nottingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(3–7), [10–8] |
Finalistka | 5. | 28. srpna 2021 | Chicago, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(6–8), 7–5, [8–10] |
Finalistka | 6. | říjen 2021 | Tenerife, Španělsko | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 3–6 |
Finalistka | 7. | 19. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 3–6 |
Vítězka | 6. | 19. června 2022 | Birmingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
Finalistka | 8. | 25. června 2022 | Eastbourne, Spojené království | WTA 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
Vítězka | 7. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 6–3 |
Vítězka | 8. | 2. října 2022 | Tallinn, Estonsko | WTA 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 4–6, [10–7] |
Finalistka | 9. | 17. února 2023 | Dauhá, Katar | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–2, [7–10] |
Vítězka | 9. | 7. ledna 2024 | Brisbane, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–2 |
Finalistka | 10. | 28. ledna 2024 | Australian Open, Melborune, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 5–7 |
Finalistka | 11. | 7. dubna 2024 | Charleston, Spojené státy | WTA 500 | antuka (z) | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 3–6, [7–10] |
Vítězka | 10. | 29. června 2024 | Eastbourne, Spojené království | WTA 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 7–6(7–2), [10–8] |
Vítězka | 11. | 6. září 2024 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
Finále na okruhu ITF
100 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 12 (6–6)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 16. října 2009 | Charkov, Ukrajina | koberec | ![]() | 6–7(2), 6–3, 6–2 |
Vítězka | 2. | 1. listopadu 2009 | Stockholm, Švédsko | tvrdý | ![]() | 6–3, 6–3 |
Finalistka | 1. | 15. listopadu 2009 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | ![]() | 7–5, 6–7(3), 2–6 |
Finalistka | 2. | 4. dubna 2010 | Chanty-Mansijsk, Rusko | koberec | ![]() | 2–6, 2–6 |
Vítězka | 3. | 22. května 2010 | Charkov, Ukrajina | antuka | ![]() | 6–2, 4–6, 6–1 |
Vítězka | 4. | 27. března 2011 | Moskva, Rusko | tvrdý | ![]() | 6–2, 6–0 |
Finalistka | 3. | 25. března 2012 | Moskva, Rusko | koberec | ![]() | 0–6skreč |
Vítězka | 5. | 26. května 2012 | Astana, Kazachstán | tvrdý | ![]() | 4–6, 6–4, 6–2 |
Finalistka | 4. | 16. června 2012 | Buchara, Uzbekistán | tvrdý | ![]() | 0–6, 0–6 |
Finalistka | 5. | 10. listopadu 2012 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | ![]() | 0–6, 6–7 (4–7) |
Finalistka | 6. | 15. července 2013 | Imola, Itálie | koberec | ![]() | 6–3, 5–7, 2–6 |
Vítězka | 6. | 18. srpna 2013 | Kazaň, Rusko | tvrdý | ![]() | 6–2, 2–6, 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018–2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 718. | ▲ 548. | ▼ 260. | ▲ 363. | ▲ 235. | ▲ 187. | ▲ 184. | ▼ 326. | ▼ 365. | ▼ 873. | — | 982. | — |
Čtyřhra
Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 379. | ▲ 282. | ▲ 162. | ▲ 141. | ▲ 111. | ▼ 116. | ▲ 74. | ▲ 53. | ▼ 68. | ▲ 53. | ▲ 35. | ▼ 41. | ▼ 46. | ▲ 38. | ▲ 9. | ▼ 35. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyudmyla Kichenok na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 23. září 2024
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 23. září 2024
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 7. září 2024
- ↑ Flavia Pennetta suffers shock defeat in Tianjin Open. Sky Sports [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flavia Pennetta stunned in Tianjin. Sports Mole [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Radwanska reaches quarterfinals of Tianjin Open. Sports Illustrated [online]. 2015-10-15 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kichenok, Pavic take home Wimbledon mixed doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROJÍK, Václav. Ukrajinka po titulu dojala Wimbledon proslovem. Na centrkurtu se aplaudovalo vestoje. Sport.cz [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Kichenok postpones wedding, wins US Open doubles title with Ostapenko. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b No ring, but a trophy: Kichenok postpones wedding, then wins US Open women's doubles with Ostapenko. AP News [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b US Open 2024: Lyudmyla Kichenok postpones wedding and then wins Grand Slam doubles title with Jelena Ostapenko. BBC Sport [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ АГАРКОВ, Даниил. Рекорд Украины. Людмила Киченок войдет в топ-5 парного рейтинга WTA. СПОРТ.UA [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Lyudmila Kichenok marries tennis coach Stanislav Khmarskyi – photo. Breaking Latest News [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljudmyla Kičenoková na Wikimedia Commons
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková v databázi Olympedia (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na Instagramu
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Nadiia Kichenok and Lyudmyla Kichenok in the first round of women's doubles at the 2023 DC Open