Ljudmyla Kičenoková

Ljudmyla Kičenoková
Людмила Кіченок
Ljudmyla Kičenoková na French Open 2019
Ljudmyla Kičenoková na French Open 2019
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození20. července 1992 (31 let)
Místo narozeníDněpropetrovsk, Ukrajina
BydlištěDnipro, Ukrajina
Výška175 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 334 633 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů203–166
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění156. místo (21. července 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2013)
French Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů428–282
Tituly9 WTA, 28 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (20. března 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2024)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Openčtvrtfinále (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open2. kolo (2019, 2022, 2023)
Wimbledonvítězka (2023)
US Open1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240116a16. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljudmyla Kičenoková (ukrajinsky Людмила Кіченок, Ljudmyla Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Nadiji Kičenokové, s níž hraje čtyřhru. Na grandslamu zvítězila ve smíšené čtyřhře Wimbledonu 2023 s Matem Pavićem. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour devět turnajů ve čtyřhře včetně trofejí z WTA Elite Trophy 2018 a 2019. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2014 na 156. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2023 na 7. místě. Trénuje ji Stephane Huet.[2]

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála dvouhru se Sam Stosurovou a po boku Nadiji také čtyřhru. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Nadiji Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fanČeng Saj-saj.

Tenisová kariéra

Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Nadijou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.

Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová. Premiérový titul se sestrou dobyla na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech. Členku první světové desítky jedinkrát porazila na úvod tchienťinského Tianjin Open 2015, když jako hráčka páté světové stovky vyřadila italskou světovou osmičku Flavii Pennettaovou.[4][5] Následně však nestačila na Tuan Jing-jing.[6]

Ve smíšené soutěži Wimbledonu 2023 obnovila spolupráci s Chorvatem Matem Pavićem na podnět jejich společného chorvatského fyzioterapeuta. Jako pár v předchozích kariérách odehráli pouze Wimbledon 2017, v němž dohráli ve čtvrtfinále. V roce 2023 postoupili až do finále poté, co v dramatické bitvě druhého kola s třemi tiebreaky odvrátili mečbol Peraové a Mektićovi. V boji o titul zdolali belgicko-čínský pár Joran Vliegen a Sü I-fan po třísetovém průběhu, když neztratili ani jeden servírovací game. Premiérové grandslamové finále tak proměnila v první titul. Ve Wimbledonu se stala historicky prvním ukrajinským vítězem jakékoli soutěže dospělých a na grandslamu třetí ukrajinskou šampionkou, po deblové trofeji Aljony a Kateryny Bondarenkových na Australian Open 2008.[7][8]

Soukromý život

V roce 2023 se zasnoubila se Stanislavem Chmarským, trenérem deblové spoluhráčky Jeļeny Ostapenkové.[9]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2024Australian OpentvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Belgie Elise Mertensová
1–6, 5–7

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítězka2023WimbledontrávaChorvatsko Mate PavićBelgie Joran Vliegen
Čína Sü I-fan
6–4, 6–7(9–11), 6–3

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 19 (9–10)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (2–0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0)
Premier / WTA 500 (1–4)
International / WTA 250 (5–5)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.17. září 2011Taškent, UzbekistántvrdýUkrajina Nadija KičenokováŘecko Eleni Daniilidou
Rusko Vitalija Ďjačenková
4–6, 3–6
Finalistka2.4. ledna 2014Šen-čen, ČínatvrdýUkrajina Nadija KičenokováRumunsko Monica Niculescuová
Česko Klára Zakopalová
3–6, 4–6
Vítězka1.10. ledna 2015Šen-čen, ČínatvrdýUkrajina Nadija KičenokováČína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
6–4, 7–6(8–6)
Vítězka2.4. srpna 2016Florianópolis, BrazílietvrdýUkrajina Nadija KičenokováMaďarsko Tímea Babosová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 6–1
Finalistka3.13. ledna 2018Hobart, AustrálietvrdýJaponsko Makoto NinomijováBelgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
2–6, 2–6
Finalistka4.5. července 2018San José, Spojené státytvrdýUkrajina Nadija KičenokováČesko Květa Peschkeová
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
4–6, 1–6
Vítězka3.4. listopadu 2018Ču-chaj, ČínatvrdýUkrajina Nadija KičenokováJaponsko Šúko Aojamová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 3–6, [10–7]
Vítězka4.27. října 2019Ču-chaj, Čína (2)tvrdý (h)Slovinsko Andreja KlepačováČína Jang Čao-süan
Čína Tuan Jing-jing
6–3, 6–3
Vítězka5.13. června 2021Nottingham, Spojené královstvítrávaJaponsko Makoto NinomijováUSA Caroline Dolehideová
Austrálie Storm Sandersová
6–4, 6–7(3–7), [10–8]
Finalistka5.28. srpna 2021Chicago, Spojené státytvrdýJaponsko Makoto NinomijováUkrajina Nadija Kičenoková
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
6–7(6–8), 7–5, [8–10]
Finalistka6.říjen 2021Tenerife, ŠpanělskotvrdýUkrajina Marta KosťukováNorsko Ulrikke Eikeriová
Austrálie Ellen Perezová
3–6, 3–6
Finalistka7.19. února 2022Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováRusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová
1–6, 3–6
Vítězka6.19. června 2022Birmingham, Spojené královstvítrávaLotyšsko Jeļena OstapenkováBelgie Elise Mertensová
Čína Čang Šuaj
bez boje
Finalistka8.25. června 2022Eastbourne, Spojené královstvítrávaLotyšsko Jeļena OstapenkováSrbsko Aleksandra Krunićová
Polsko Magda Linetteová
bez boje
Vítězka7.21. srpna 2022Cincinnati, Spojené státytvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováUSA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
7–6(7–5), 6–3
Vítězka8.2. října 2022Tallinn, Estonskotvrdý (h)Ukrajina Nadija KičenokováUSA Nicole Melichar-Martinezová
Německo Laura Siegemundová
7–5, 4–6, [10–7]
Finalistka9.17. února 2023Dauhá, KatartvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováUSA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
4–6, 6–2, [7–10]
Vítězka9.7. ledna 2024Brisbane, AustrálietvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováBelgie Greet Minnenová
Spojené království Heather Watsonová
7–5, 6–2
Finalistka10.28. ledna 2024Australian Open, Melborune, AustrálietvrdýLotyšsko Jeļena OstapenkováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Belgie Elise Mertensová
1–6, 5–7

Finále na okruhu ITF

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 12 (6–6)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.16. října 2009Charkov, UkrajinakoberecUkrajina Nadija Kičenoková6–7(2), 6–3, 6–2
Vítězka2.1. listopadu 2009Stockholm, ŠvédskotvrdýRusko Marta Sirotkinová6–3, 6–3
Finalistka1.15. listopadu 2009Minsk, BěloruskotvrdýRusko Anna Lapuščenkovová7–5, 6–7(3), 2–6
Finalistka2.4. dubna 2010Chanty-Mansijsk, RuskokoberecRusko Anna Lapuščenkovová2–6, 2–6
Vítězka3.22. května 2010Charkov, UkrajinaantukaUkrajina Elina Svitolinová6–2, 4–6, 6–1
Vítězka4.27. března 2011Moskva, RuskotvrdýRusko Darja Gavrilovová6–2, 6–0
Finalistka3.25. března 2012Moskva, RuskokoberecRusko Margarita Gasparjanová0–6skreč
Vítězka5.26. května 2012Astana, KazachstántvrdýSpojené království Lisa Whybournová4–6, 6–4, 6–2
Finalistka4.16. června 2012Buchara, UzbekistántvrdýKazachstán Zarina Dijasová0–6, 0–6
Finalistka5.10. listopadu 2012Minsk, BěloruskotvrdýBělorusko Aljaksandra Sasnovičová0–6, 6–7 (4–7)
Finalistka6.15. července 2013Imola, ItáliekoberecRusko Viktoria Kanová6–3, 5–7, 2–6
Vítězka6.18. srpna 2013Kazaň, RuskotvrdýUkrajina Valentina Ivachněnková6–2, 2–6, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok20082009201020112012201320142015201620172018202120222023
Pořadí718. 548. 260. 363. 235. 187. 184. 326. 365. 873.982.

Čtyřhra

Rok2008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí379. 282. 162. 141. 111. 116. 74. 53. 68. 53. 35. 41. 46. 38. 9. 35.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyudmyla Kichenok na anglické Wikipedii.

  1. Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240116a16. ledna 2024
  2. Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240116a16. ledna 2024
  3. Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240116a16. ledna 2024
  4. Flavia Pennetta suffers shock defeat in Tianjin Open. Sky Sports [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flavia Pennetta stunned in Tianjin. Sports Mole [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Radwanska reaches quarterfinals of Tianjin Open. Sports Illustrated [online]. 2015-10-15 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kichenok, Pavic take home Wimbledon mixed doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ROJÍK, Václav. Ukrajinka po titulu dojala Wimbledon proslovem. Na centrkurtu se aplaudovalo vestoje. Sport.cz [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  9. Lyudmila Kichenok marries tennis coach Stanislav Khmarskyi – photo. Breaking Latest News [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Kichenok L. RG19 (44) (48199182982).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kichenok L. RG19 (44)