Lloyd Glasspool
Lloyd Glasspool | |
---|---|
Lloyd Glasspool na French Open 2022 | |
Přezdívka | Glass[1] |
Stát | Spojené království |
Datum narození | 19. listopadu 1993 (30 let)[2] |
Místo narození | Redditch, Spojené království[2] |
Bydliště | Birmingham, Spojené království[2] |
Výška | 191 cm[2] |
Hmotnost | 85 kg[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 361 223 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 282. místo (25. července 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 108–78 |
Tituly | 4 ATP, 5 challengerů, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 3. kolo (2021, 2022) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2023) |
US Open | 1. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. května 2024
Lloyd Edward Glasspool (* 19. listopadu 1993 Redditch, Worcestershire) je britský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2016 na 282. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Oliver Plaskett. Dříve tuto roli plnil Morgan Phillips.[2]
Soukromý život
Narodil se roku 1993 v Redditchi, městě anglického hrabství Worcestershire, do rodiny Neila a Siany Glasspoolových.[4] O rok starší bratr Parry Glasspool je herec.[1] Po maturitě na birminghamské Woodrush High School pokračoval studiem Texaské univerzity v Austinu, kde získal titul bachelor of education (B.Ed.). Mezi lety 2011–2015 hrál za alma mater univerzitní tenis. V roce 2015 s Dánem Sørenem Hessem-Olesenem triumfoval ve čtyřhře národního mistrovství NCAA.[4]
V období 2016–2018 udržoval partnerský vztah s britskou tenistkou Heather Watsonovou.[5]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červenci 2012, když do dvouhry v anglickém Wrexhamu dotované 15 tisíci dolary postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole podlehl krajanu Danielu Coxovi z páté světové stovky.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu získal během října 2015 v Heráklionu po finálové výhře nad Srbem Mikim Jankovićem, figurujícím ve čtvrté stovce žebříčku. První challenger pak vyhrál ve čtyřhře únorového Gran Canaria Challengeru 2021 v Las Palmas po boku Harriho Heliövaary.[6][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, do nějž obdržel s Danielem Evansem divokou kartu. Na úvod však nenašli recept na tunisko-český pár Malek Džazírí a Lukáš Rosol. Jednalo se zároveň o jeho první start na okruhu ATP Tour. Grandslamovou kvalifikační dvouhru si poprvé zahrál ve Wimbledonu 2018, kde byl vyřazen v jejím druhém kole.[6] Do premiérového finále na túře ATP postoupil v březnové čtyřhře Open 13 2021, konané v Marseille. S Finem Harrim Heliövaarou ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s finským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 13 (4–9)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2021 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Sander Arends David Pel | 7–5, 7–6(7–4) |
Finalista | 1. | únor 2022 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 6–4, 6–7(3–7), [10–12] |
Finalista | 2. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 6–7(4–7), 4–6 |
Finalista | 3. | červen 2022 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Harri Heliövaara | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–3, 6–7(3–7), [6–10] |
Vítěz | 2. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | antuka | Harri Heliövaara | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop | 6–2, 6–4 |
Finalista | 4. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | antuka | Harri Heliövaara | Simone Bolelli Fabio Fognini | 7–5, 6–7(6–8), [7–10] |
Finalista | 5. | září 2022 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Hugo Nys Jan Zieliński | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 3. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Harri Heliövaara | Jamie Murray Michael Venus | 6–3, 7–6(7–3) |
Finalista | 7. | únor 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Harri Heliövaara | Maxime Cressy Fabrice Martin | 6–7(2–7), 4–6 |
Finalista | 8. | srpen 2023 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 4. | leden 2024 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Jean-Julien Rojer | Kevin Krawietz Tim Pütz | 7–6(7–3), 5–7, [12–10] |
Finalista | 8. | květen 2024 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Jean-Julien Rojer | Marcelo Arévalo Mate Pavić | 6–7(2–7), 5–7 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 4 Č) |
ITF (5 D; 11 Č) |
Dvouhra (5 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Miki Janković | 6–4, 6–3 |
2. | prosinec 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | Roberto Ortega Olmedo | 6–3, 6–4 |
3. | duben 2016 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Jonny O'Mara | 6–3, 4–6, 7–6(7–3) |
4. | září 2017 | Nottingham, Velká Británie | tvrdý | Oliver Golding | 5–7, 6–4, 6–4 |
5. | červenec 2018 | Iowa City, Spojené státy | tvrdý | Jevgenij Karlovskij | 7–6(7–2), 7–6(7–1) |
Čtyřhra (16 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2015 | Hyvinkää, Finsko | antuka | Mikael Torpegaard | Romain Arneodo Maxime Janvier | 7–6(7–3), 6–2 |
2. | září 2015 | Nottingham, Velká Británie | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Daniel Cox David Rice | 6–4, 3–6, [10–7] |
3. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Peter Bothwell Toby Martin | 6–3, 7–5 |
4. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Corentin Denolly Alexandre Müller | bez boje |
5. | listopad 2015 | Bath, Velká Británie | tvrdý (h) | Joshua Ward-Hibbert | Sam Barry Filip Peliwo | 6–4, 3–6, [10–2] |
6. | prosinec 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | Peter Bothwell | Anis Ghorbel Vaško Mladenov | 6–1, 6–4 |
7. | duben 2017 | Memphis, Spojené státy | tvrdý | Mackenzie McDonald | Philip Bester Alex Lawson | 6–2, 7–6(7–3) |
8. | květen 2019 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Aidan McHugh | Michail Pervolarakis Petros Tsitsipas | 7–6(7–5), 7–6(7–2) |
9. | červenec 2019 | Iowa City, Spojené státy | tvrdý | Alejandro González | Jack Findel-Hawkins Mark Whitehouse | 6–2, 6–1 |
10. | říjen 2019 | Norman, Spojené státy | tvrdý | Sekou Bangoura | Hunter Johnson Yates Johnson | 7–6(11–9), 6–2 |
11. | leden 2020 | Rancho Santa Fe, Spojené státy | tvrdý | Alex Lawson | Boris Arias Sekou Bangoura | 6–1, 7–6(7–1) |
1. | únor 2021 | Las Palmas, Španělsko | antuka | Harri Heliövaara | Kimmer Coppejans Sergio Martos Gornés | 7–5, 6–1 |
2. | březen 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Matt Reid | Denys Molčanov Serhij Stachovskyj | 6–3, 6–4 |
3. | listopad 2021 | Roanne, Francie | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Romain Arneodo Albano Olivetti | 7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10] |
4. | listopad 2021 | Bari, Itálie | tvrdý | Harri Heliövaara | Andrea Vavassori David Vega Hernández | 6–3, 6–0 |
5. | květen 2023 | Bordeaux, Francie | antuka | Harri Heliövaara | Sadio Doumbia Fabien Reboul | 6–4, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lloyd Glasspool na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Lloyd Glasspool Tennis Player Profile [online]. LTA [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Lloyd Glasspool na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. května 2024
- ↑ a b c Lloyd Glasspool na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. května 2024
- ↑ a b Lloyd Glasspool - Men's Tennis [online]. Texaská univerzita v Austinu [cit. 2021-04-22]. Dostupné online.
- ↑ MOORE-BRIDGER, Ben. Interview | Heather Watson on looking for love, Tinder, and Wimbledon. Standard [online]. 2018-07-03 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Lloyd Glasspool | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lloyd Glasspool na Wikimedia Commons
- Lloyd Glasspool na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Lloyd Glasspool na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.