Lloyd Harris

Lloyd Harris
Lloyd Harris na French Open 2019
Lloyd Harris na French Open 2019
StátJižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Datum narození24. února 1997 (27 let)
Místo narozeníKapské Město, Jihoafrická republika[1]
BydlištěKapské Město, Jihoafrická republika[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 454 145 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů73–75
Tituly0 ATP, 3 challengery, 13 ITF
Nejvyšší umístění31. místo (13. září 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open2. kolo (2019, 2020, 2021)
Wimbledon2. kolo (2021, 2024)
US Openčtvrtfinále (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–21
Tituly1 ATP, 2 challengery, 4 ITF
Nejvyšší umístění108. místo (6. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open2. kolo (2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240801a1. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lloyd George Muirhead Harris (* 24. února 1997 Kapské Město) je jihoafrický profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2021 na 31. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2022 na 108. místě.[1]

V jihoafrickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v němž vyhrál obě dvouhry. Jihoafričané zvítězili 5:0 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 12–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2014, když na turnaj v jihoafrickém Sun City obdržel divokou kartu. Ve druhém kole podlehl Švédu Jacobu Adaktussonovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl během srpna 2018 z kentuckého Lexingtonu, kde ve finále přehrál Itala Stefana Napolitana. Již v dubnu 2018 vyhrál s Bělorusem Aleksandrem Burym čtyřhru na challengeru v čínském An-ningu. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 4. února 2019, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour, nepočítaje Davis Cup 2016, debutoval na zářijovém Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu. Jako postoupivší kvalifikant vypadl v úvodním kole dvouhry s pátým nasazeným Ukrajincem a finalistou turnaje Alexandrem Dolgopolovem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl přesně o rok později na Chengdu Open 2018 po vyřazení francouzské turnajové pětky Gaëla Monfilse. Následně nestačil na australského kvalifikanta Bernarda Tomica. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Miami Open 2019, když do hlavní soutěže prošel až jako šťastný poražený kvalifikant. Po volném losu jej vyřadil Nizozemec Robin Haase.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž neztratil ani jeden set. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Francouze Gillese Simona. Na French Open 2019 vyhrál první grandslamový zápas po pětisetové bitvě s Lukášem Rosolem. Následně jej vyřadil třináctý nasazený Chorvat Borna Ćorić.[1][2]

Po výhře nad druhým nasazeným Kanaďanem Félixem Augerem-Aliassimem na Adelaide International 2020 se probojoval do prvního kariérního finále okruhu ATP Tour. V něm uhrál jen tři gemy na 22letého Rusa Andreje Rubljova.[4][5] Do druhého finále postoupil na březnovém Dubai Tennis Championships 2021, kde ve druhém kole poprvé zdolal člena elitní světové desítky, čtvrtého v pořadí Dominica Thiema. V boji o titul však z pozice kvalifikanta nestačil na Rusa Aslana Karaceva. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 52. místo žebříčku.[6]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D, 0–1 Č)
ATP Tour 250 (0–1 D, 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.leden 2020Adelaide, AustrálietvrdýRusko Andrej Rubljov3–6, 0–6
Finalista2.březen 2021Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýRusko Aslan Karacev3–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.únor 2022Rotterdam, Nizozemskotvrdý (i)Německo Tim PützNizozemsko Robin Haase

Nizozemsko Matwé Middelkoop

6–4, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz1.červen 2023Mallorca, ŠpanělskotrávaIndie Yuki BhambriNizozemsko Robin Haase

Rakousko Philipp Oswald

6–3, 6–4

Tituly na challengerech ATP a na okruhu Future

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (3–2 D; 2–0 Č)
Futures (13–5 D; 4–3 Č)

Dvouhra (19 titulů)

Č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.červen 2015Maputo, MosambiktvrdýAustrálie Jeremy Beale6–2, 6–1
2.červen 2015Harare, ZimbabwetvrdýJižní Afrika Tucker Vorster6–1, 6–7(7–9), 6–3
3.srpen 2015Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSpojené království Daniel Cox6–2, 6–2
4.listopad 2015Stellenbosch, Jihoafrická republikatvrdýRakousko Lucas Miedler6–2, 6–1
5.říjen 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýItálie Andrea Vavassori6–4, 6–2
6.říjen 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýŠpanělsko Pablo Vivero González6–3, 6–2
7.říjen 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýŠpanělsko Pablo Vivero González7–6(11–9), 4–6, 6–4
8.listopad 2016Stellenbosch, Jihoafrická republikatvrdýItálie Alessandro Bega6–4, 6–4
9.listopad 2016Stellenbosch, Jihoafrická republikatvrdýŠpanělsko Jordi Samper Montaña6–0, 6–1
10.listopad 2016Stellenbosch, Jihoafrická republikatvrdýJižní Afrika Nicolaas Scholtz7–5, 6–4
11.březen 2018Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýBosna a Hercegovina Aldin Šetkić6–4, 4–6, 6–4
12.březen 2018Vilamoura, PortugalskotvrdýŠpanělsko Roberto Ortega Olmedo4–6, 6–1, 6–0
13.březen 2018Lisabon, PortugalskotvrdýPortugalsko Frederico Ferreira Silva7–6(7–2), 7–6(7–3)
14.srpen 2018Lexington, Spojené státy americkétvrdýItálie Stefano Napolitano6–4, 6–3
15.říjen 2018Stockton, Spojené státy americkétvrdýAustrálie Marc Polmans6–2, 6–2
16.únor 2019Launceston, Austrálie americkétvrdýItálie Lorenzo Giustino6–2, 6–2
17.duben 2024Kwangdžu, Jižní KoreatvrdýČína Pu Jün-čchao-kche-tche6–2, 3–6, 6–4
18.duben 2024Šen-čen, ČínatvrdýAustrálie James Duckworth6–3, 6–3
19.červen 2024Surbiton, Spojené královstvítrávaŠvýcarsko Leandro Riedi7–6(10–8), 7–5

Čtyřhra (6 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.červen 2015Harare, ZimbabwetvrdýJižní Afrika Nicolaas ScholtzUSA Evan King
USA Anderson Reed
7–5, 6–4
2.srpen 2015Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýUSA Cameron SilvermanŠvédsko Milos Sekulic
Česko Libor Salaba
7–6(7–4), 6–2
3.prosinec 2015Lagos, NigérietvrdýEgypt Karim-Mohamed MaamounNizozemsko David Pel
Nizozemsko Antal van der Duim
7–5, 7–6(8–6)
4.říjen 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýEgypt Issam Haitham TaweelUSA Conor Berg
USA Mitchell Thomas McDaniels
6–1, 6–3
5.srpen 2018An-ning, ČínaantukaBělorusko Aleksandr BuryjČína Kung Mao-sin
Čína Čang Ce
6–3, 6–4
6.leden 2019Burnie, AustrálietvrdýIzrael Dudi SelaBosna a Hercegovina Mirza Bašić
Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
6–3, 6–7(3–7), [10–8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lloyd Harris (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Lloyd Harris na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210412a12. dubna 2021
  2. a b c d e Lloyd Harris na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210322a22. března 2021
  3. Lloyd Harris na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210323a23. března 2021
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Rubljov zůstal před Australian Open neporažen. Po Dauhá ovládl i Adelaide [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-18 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  5. Dominant Rublev Doubles Up With Adelaide Crown [online]. ATP Tour, Inc., 18-01-2020 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Loni v létě skoro neznámý. Dnes v Dubaji ruská kometa Karacev slaví premiérový titul a posun do Top 30. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2021-03-20 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“