Lnáře (nový zámek)

Lnáře (nový zámek)
Vstupní průčelí
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	1670–1786
Přestavba	1727
Stavebník	Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic
Další majitelé	Vratislavové z Mitrovic Černínové z Chudenic Sweerts-Sporckové
Poloha
Adresa	Lnáře, Česko Česko
Souřadnice	49°27′26,3″ s. š., 13°47′13,3″ v. d.
Lnáře
Další informace
Rejstříkové číslo památky	29087/3-4209 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový zámek Lnáře je barokní zámek ve Lnářích na severozápadě okresu Strakonice a Jihočeského kraje. Okolo roku 1670 jej založil Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic, ale stavbu dokončili až Černínové z Chudenic v letech 1683–1686. Zámek je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

V 17. století lnářské panství získal Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic. Podle Augusta Sedláčka se tak stalo 20. června 1629,^[2] ale Karel Tříska uvádí rok 1660.^[3] Kromě toho, že nový majitel přikoupil další vesnice, nechal v těsném sousedství starého zámku založit nový barokní zámek, který se měl stát novým panským sídlem. Zemřel však ještě před jeho dokončením a dvě nejstarší dcery, Marie Terezie a Eva Konstancie, potom panství 21. ledna 1675 prodaly Humprechtu Janu Černínovi za 180 000 florénů.^[2] Humprecht v Lnářích nebydlel^[3] a vrchnost zde roku 1679 zastupoval hejtman Jan František Grejnár z Veveří. Po Humprechtově smrti v roce 1682 Lnáře připadly jeho mladšímu synovi Tomáši Zachariáši Černínovi,^[2] který stavbu podle plánů stavitele G. B. Maderny v letech 1683–1686 dokončil.^[3]

Po smrti Tomáše Zachariáše Černína panství spravovala za své dcery vdova Zuzana Renata z Martinic. Později ji nahradila Marie Josefa provdaná za hraběte Leopolda Josefa Künigla.^[2] Zemřela v roce 1726^[2] a ovdovělý manžel nechal o rok později zámek důkladně opravit. Při té příležitosti byl starý dřevěný most nahrazen kamenným a nad vstupem byla postavena věž s hodinami.^[3] Leopold Künigl se poté podruhé oženil s Marií Aloisií Lažanskou z Bukové,^[3] ale Lnáře zdědil nejstarší syn z prvního manželství, kterým byl František Josef Künigl. Od něj roku 1745 Lnáře koupil hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Sporck († 30. listopadu 1757). Majetek potom přešel na jeho syna Jana Františka Kristiána a roku 1803 na vnuka Josefa Swéerts-Sporcka, který panství prodal Leopoldovi z Thun-Hohensteinu. Ještě téhož roku od něj panství získal svobodný pán Jan František z Linkeru († 1811) a jeho syn Václav Kliment. Po něm zámek vlastnila rodina Lilgenau.^[2]

Roku 1923 se majitelem zámku stal Karel Bondy, který nechal upravit průčelí do dochované podoby, a v roce 1936 jej koupil pražský advokát Jindřich A. Vaníček. Během druhé světové války zámek využívalo výcvikové středisko Hitlerjugend a na konci války byli v zámku ubytováni vojáci 3. armády generála Pattona. Na zámku také kapituloval generál Andrej Andrejevič Vlasov.

Po válce se na zámek vrátil advokát Vaníček, ale roku 1948 byl zámek znárodněn a zkonfiskován.^[4] Zámek poté chátral až do roku 1972, kdy jej začala opravovat generální prokuratura,^[4] která si v něm zřídila kanceláře.^[3] Od roku 1985 budovu využíval Úřad vlády jako rekreační středisko pro vysoké komunistické činitele.

Začátkem 90. let 20. století byly v zámku schvalovány tisíce privatizačních projektů a členové české a slovenské vlády zde jednali o rozdělení Československa.^[5]

Potomkům advokáta Vaníčka byl zámek vrácen v roce 1992 (nebo 1993^[6]).^[4] V roce 1999 byl zámek zpřístupněn veřejnosti.^[5] V současné době^[kdy?] jej spravuje Ivan Vaníček.^[6]

Stavební podoba

Do zámku se vstupuje po kamenném mostě zdobeném šesti sochami světců z první poloviny 18. století.^[7] Čtyřkřídlá zámecká budova má dvě patra a obklopuje obdélné nádvoří. Součástí východního křídla je věž, která svou výškou nepřesahuje přilehlé budovy. Přízemní místnosti a chodby jsou zaklenuté valenými klenbami s výsečemi. Ve vstupním křídle se nachází velký reprezentační sál se štukovou a malířskou výzdobou. Svou výškou prostupuje dvěma patry.^[7]

Na nádvoří je kašna se sochou Neptuna z konce 17. století. Soška putta umístěná na schodišti pochází z dílny Ignáce Františka Platzera,^[7][4] ale na výzdobě se podíleli také Petr Brandl a František Bílek.^[4] Dalších jedenáct soch řeckých bohů a bohyň je z dílny Ignáce Michala Platzera.^[7] K zámku přiléhá park založený v první polovině 18. století, ve kterém byly v dalších letech postaveny altány, minaret, skleníky a jiné zahradní budovy. V protažení osy parku se na návrší na východním okraji vesnice nachází kaple svaté Anny z roku 1702.^[3]

Součástí zámku je raně barokní kaple svatého Josefa z roku 1654, upravená v roce 1720. Její strop je zaklenutý plackovou klenbou. Kněžiště je zdobené štuky a malbami z doby okolo roku 1660. V lodi jsou fresky s výjevy ze života svatého Josefa a starozákonních postav. Zděný portálový oltář pochází také z doby okolo roku 1660 má po stranách sochy svatého Václava a svaté Ludmily. V jeho nástavci je skupina postav s archandělem Michaelem v nadživotní velikosti.^[7]

Návštěvnost

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Jihočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový zámek Lnáře na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky