Lnička tařicovitá

Lnička tařicovitá
Lnička tařicovitá (Camelina alyssum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	lnička (Camelina)
Binomické jméno
Camelina alyssum (Mill.) Thell., 1907
Poddruhy: lnička tařicovitá pravá (Camelina alyssum subsp. alyssum) lnička tařicovitá celokrajná (Camelina alyssum subsp. integerrima) [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lnička tařicovitá (Camelina alyssum) je rostlina považována ještě v prvé půli 20. století za nepříjemný plevel a v současnosti je vedena jako druh vymizelý z flory České republiky. Stejný osud potkal tuto bylinu z rodu lnička ve většině evropských zemí.^[2][3]

Druh byl v minulosti rozšířen téměř po celé Evropě a dále v Malé Asii, západní Sibiři i okolo Bajkalu, zavlečen byl i do Ameriky a Austrálie. Jeho šíření souviselo s pěstováním lnu, ve kterém jako speciální plevelná rostlina vyrůstal a zároveň se s jeho semeny rozšiřoval na jiná stanoviště. Jen málo se vyskytoval v obilninách nebo v jiných plodinách či na neobdělávané půdě.

Lnička tařicovitá je jednoletou rostlinou která snáší silné zastínění a může vyrůstat i v hustém porostu. Její semena jsou přibližně stejně velká i tvarem podobná lněným semenům a ještě ve 40. létech 20. století nebylo dost dobře možno semena těchto plodin od sebe oddělit. Se sklizni lněného semene se sklidilo i semeno lničky tařicovité a obě rostliny se zase společně vysely. Byla proto neodmyslitelnou plevelnou rostlinou lnářských oblastí, vystupovala se lnem i poměrně vysoko do hor, silně zamořená pole se po několik let musela vystříhat pěstování lnu.^[2][3][4]

Rostlina se vzpřímenou, obvykle nerozvětvenou lodyhou vysokou 30 až 70 cm. Přisedlé lodyžní listy s objímavými oušky jsou podlouhlé až kopinaté, po obvodě celistvé nebo jemně zoubkované a spodní bývají někdy i chobotnatě zubaté až peřenodílné. Čtyřčetné květy vytvářející poměrně řídké a krátké hrozny jsou oboupohlavné. Kališní lístky jsou asi 4 mm dlouhé, světle žluté korunní lístky mívají okolo 4 až 6 mm délky. Rostliny kvetou v červnu a červenci, jednotlivě až do podzimu.

Plody jsou obvejčité až hruškovité tenkoblanné šešulky 6 až 12 mm dlouhé a téměř stejně široké. Vyrůstají na rovných nebo obloukovitých, dolu ohnutých stopkách, jejich chlopně mají výraznou střední žilku a zřetelnou žilnatinu. Žlutohnědá semena jsou 2,5 mm dlouhá. Ploidie druhu je 2n = 40.

Tento druh lničky se rozmnožuje výhradně semeny která mnohou klíčit brzy po zasetí. Klíčí však nepravidelně, při dostatku vláhy mohou vyklíčit po celý rok a podržují si životnost i po několik let.^[2][4][5]

Lnička tařicovitá se vyskytuje ve dvou poddruzích někdy považovaných za samostatné druhy:

• lnička tařicovitá pravá (Camelina alyssum (Mill.) Thell. subsp. alyssum)
• lnička tařicovitá celokrajná (Camelina alyssum (Mill.) Thell. subsp. integerrima) (Čelak.) Smejkal

Lnička tařicovitá celokrajná mívá oproti nominátnímu poddruhu listy celokrajné a korunní plátky dlouhé 5 až 6 mm. Její šešulky bývají dlouhé 8 až 12 mm a jsou úzce obvejčité (zřetelně delší než širší) a na vrcholu zaoblené.^[2]

S nástupem speciálních čisticích strojů (využívajících toho, že semena lničky tařicovité jsou o něco těžší než semena lnu) a s používáním herbicidů se začala tato rostlina z přírody České republiky i celé Evropy vytrácet. Protože lnička tařicovitá nebyla v české přírodě po mnoho let zaznamenána, byla roku 2001 a opětovně v roce 2012 v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" prohlášena za druh vymizelý z české přírody (A1).^[6][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lnička tařicovitá na Wikimedia Commons